"Být doktorka se mi na výpravách hodilo. Dělám tam trošku všeobecnou medicínu, takže občas někoho zašiju, když je to potřeba. Mám takovou velkou lékárničku, kterou všude vozím," popisuje zubařka Eva Perglerová, jakou výhodu jí přináší její profese na cestách po nejvyšších vrcholech světa. V obavě z omrzlin se už prý dokonce učila vrtat i levou rukou. "Přemýšlela jsem, že bych se to naučila, ale jde to strašně špatně," směje se horolezkyně.
Ať už jde o jižní pól, nebo zdolání nejvyšší hory světa, podle horolezkyně je stěžejní fyzická příprava. Každý týden prý naběhá asi 80 kilometrů, plave a jezdí na rotopedu s maskou, která simuluje vyšší nadmořskou výšku. I díky tomu se prý Perglerová ve vyšších tisících metrů aklimatizuje velmi dobře.
"Nad osm tisíc metrů máte zónu smrti. Na Mount Everestu jsem kyslík prakticky do té výšky nepotřebovala, ale samozřejmě vám ulehčí jak fyzickou námahu, tak zlepší prokrvení končetin a pak není tolik omrzlin," vysvětluje cestovatelka.
Perglerová v rozhovoru vzpomíná i na moment, kdy jeden z členů její expedice na Mount Everestu přišel o život. "Vy ale musíte jít dál. Stalo se to nahoře a vy musíte dolů," vzpomíná horolezkyně a dodává, že vždy je při takových cestách nejdůležitější naslouchat své intuici, zhodnotit nebezpečí a raději včas udělat krok zpátky.