"Jsem člověk, který se někde inspiruje i ošklivými věcmi. Nevadí mi dívat se na ten smog. Jasně, někdy se to nedá vydržet, když člověk vidí na nějakém obchodním domě, jak je 'oplácaný', ale někdy je to i inspirace," říká Aleš Najbrt k tomu, jaký má veřejné prostředí vliv na naše vnímání estetiky.
"Určitě se to dá naučit, učíme se to už ve školách. A učíme se to i tím, že vnímáme právě věci okolo," dodává k tomu, jak se může vkus každého z nás vylepšovat.
Podle Najbrta v Česku ubývá toho "ošklivého", protože se objevuje stále více příkladů, jak by věci mohly vypadat. Pokud jde o veřejný prostor, není ovšem grafický designér zastáncem toho, aby se k němu vyjadřovali laikové. "Není potřeba, aby do určitých věcí mluvil každý," dodává například ke kritice sochaře Davida Černého a jeho chystané instalace soch obřích motýlů na památkově chráněný pražský obchodní dům Máj.
Sám Najbrt prý kritiku zažil nesčetněkrát a mnohokrát se doslechl, že "to bych uměl taky". Vzpomíná například na "hejty", které přišly s návrhem loga 49. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, které připomínalo prasátko. "Na festivalu se to ale zlomilo a stalo se hodně populárním," dodává k tomu, že čas může pohled na některé věci také proměnit.
