Zhruba 44 tisíc hornických bytů koupila v roce 2004 spolu s těžební společností OKD firma RPG Industries spoluvlastněná podnikatelem Zdeňkem Bakalou. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě prodeje bytů je nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek.
Dceřiná společnost RPG Byty ale byty neprodávala, zato v roce 2015 změnila majitele celá firma. Vlastníky se staly investiční fondy Blackstone a Round Hill Capital, firma se později přejmenovala na Residomo. V roce 2020 ji koupil současný vlastník, švédská firma Heimstaden.
Žaloba, kterou vypracovala advokátka Zdeňka Vopěnková, požadovala určení a potvrzení, že vlastníkem nemovitostí a pozemků je stále Česká republika, a nikoli firma Heimstaden. Převod bytů ze státního podniku OKD na tehdy vytvořenou akciovou společnost OKD považuje nájemník společně s právní zástupkyní za neplatný, protože se podle něj uskutečnil v rozporu s tehdy platnou legislativou.
IRozhlas uvedl, že advokátka odkazuje na zákon z roku 1966, který byl v době převodu bytového fondu v platnosti a stanovoval, že "byt v domě, který je ve vlastnictví státu, může občan nabýt koupí a byty, které jsou užívány na základě práva osobního užívání bytu, mohou nabýt jen jejich uživatelé". Podle advokátky tedy zakazoval, aby byty byly libovolně převáděny na někoho jiného.
Argumentaci, že stát nepřeváděl jednotlivé byty, ale rovnou celé domy, o kterých zákon nemluvil, advokátka odmítá. "Je to podobná situace, jako kdybyste měl zakázáno brát si bonbony a vy byste namísto jednotlivých bonbonů popadl celý pytlík s argumentací, že to se může, protože o celém pytlíku nebyla řeč," uvedla Vopěnková pro iRozhlas.
Žalobu postupně zamítly havířovská pobočka Okresního soudu v Karviné, Krajský soud v Ostravě, dovolání Nejvyšší soud v Brně a poté stížnost Ústavní soud. Argumentací, kterou vypracovala Vopěnková, se ale soudy vůbec nezabývaly. Server uvedl, že zmiňovaný typ žaloby vyžaduje "naléhavý právní zájem", který soudy v tomto případě u nájemníka neshledaly. "Zjednodušeně řekly, že se pro něj privatizací nic nezměnilo, protože byt nikdy nevlastnil," uvedl iRozhlas.
Vopěnková uvedla, že obsahem celého několikaletého soudního řízení tedy byl spor o to, jestli její klient má, nebo nemá právo žádat, aby se soudy touto věcí na základě jeho žaloby zabývaly. Právě o tom má rozhodnout ESLP. Pokud by se žalobou uspěli, neznamenalo by to, že by Heimstaden musel vracet nakoupený bytový fond. ESLP by pouze přikázal českým soudům, aby se věcí zabývaly po věcné stránce. Pře se navíc týká jen jednoho konkrétního domu.
"Vzhledem k tomu, že tento podnět postupně odmítly všechny soudy v Česku včetně Ústavního soudu, považujeme celou věc za vyřešenou a nechceme ji jakkoli dále komentovat," sdělila serveru mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz. Stejně to vnímají i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a ministerstvo financí.
