Kompetenční žaloby rozhoduje Ústavní soud. Z vyjádření odborníků vyplývá, že čekání na verdikt by bylo otázkou minimálně několika týdnů.
"Nehodlám spekulovat o tom, kdy by o tom Ústavní soud mohl rozhodnout. Žádnými lhůtami vázán není," odpověděla mluvčí Miroslava Sedláčková na otázku, jak dlouho by zhruba trvalo soudu, než by vydal rozhodnutí. Navíc zdůraznila, že není automatické, že by o kompetenční žalobě rozhodoval přednostně. "Soud by posuzoval, zdali je pro to důvod. Ale není pravidlem, že tak učiní," dodala.
Ústavní právník Jan Wintr ale nepochybuje o tom, že by Ústavní soud věc řešil přednostně. "Těžko ale čekat, že to rozhodne třeba do týdne. Myslím, že v řádu několika týdnů by to mohlo být reálné," řekl Wintr.
Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová se domnívá, že by bylo zodpovědné, kdyby verdikt padl do šesti až osmi týdnů. Upozorňuje však, že obě strany - tedy premiér i prezident - by na začátku dostaly třicetidenní lhůtu k tomu, aby se ke sporu vyjádřily. "Samozřejmě se dá požádat o zkrácení, když s tím budou obě strany souhlasit. Je ale otázka, jestli by souhlasil prezident," řekla Wagnerová.
Po uplynutí lhůty by to pak záleželo především na rychlosti soudce zpravodaje. O verdiktu by pak rozhodovalo plénum všech patnácti soudců. Jedno místo je však v tuto chvíli neobsazené. Senát před časem odmítl jmenovat Aleše Gerlocha, kterého na uvolněné místo navrhl prezident. Novou nominaci zatím Zeman neoznámil.
Pokud by Ústavní soud dospěl k názoru, že prezident musí odvolat ministra na návrh premiéra bezodkladně, což tvrdí odborníci, vyzval by Zemana, aby tak učinil. "Ústavní soud by vydal rozhodnutí na způsob, že prezident je příslušný rozhodnout o návrhu předsedy vlády na odvolání člena vlády a to tak, že ho odvolá bez zbytečného odkladu. Takhle nějak bych si ten výrok představoval," řekl Wintr.
Ústavní soud by udělal jasno i v otázce jmenování
Ústavní soud by navíc ve zdůvodnění svého rozhodnutí mohl vysvětlit, jak ústava obecně chápe vztah mezi premiérem a prezidentem v otázce jmenování. Během působení Zemana na Hradě to není poprvé, kdy dochází k různým výkladům ústavy.
Například loni na podzim prezident trval na tom, že nejmenuje ministrem zahraničí Miroslava Pocheho. I tehdy se mluvilo o kompetenční žalobě, vláda však Zemanovi ustoupila. Nejprve navrhla, ať resort dočasně řídí vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a následně mu předložila náhradní nominaci v podobě Tomáše Petříčka, ze kterého již prezident ministra zahraničí udělal.
Právník Wintr se tak domnívá, že žaloba by posloužila i k tomu, aby se vyjasnilo, jakým způsobem může prezident promlouvat do personálního složení vlády. "Zdá se mi, že bez autoritativního výkladu Ústavního soudu nějak spoléhat na ústavní zvyklosti dál nejde. Ukazuje se, že to nefunguje dobře, takže si myslím, že rozhodnutí Ústavního soudu by tomu prospělo," řekl Wintr.
Kompetenční žalobu může v otázce odvolání ministra Staňka podat jedině Babiš. V pátek však prohlásil, že chce řešit spor jinak. Sice trvá na tom, aby prezident ministra kultury odvolal, místo žaloby se ale bude snažit Zemana přesvědčit na jednání, o které ho požádal. "Snažím se věci řešit konsenzem, a ne konfliktem," řekl premiér. Se Zemanem, a zároveň i Hamáčkem, budou situaci řešit v úterý v Lánech.
Kompetenční spory v minulosti
- Spor mezi vládou a prezidentem řešil Ústavní soud už na přelomu let 2000 a 2001. Tehdy byl předsedou vlády Miloš Zeman, který odmítl podepsat jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky. Tehdejší prezident Václav Havel Tůmu i přes Zemanův nesouhlas uvedl do funkce. Spor vedl Zemanův kabinet, nakonec dal soud za pravdu Havlovi. Rozhodnutí Ústavnímu soudu trvalo dva měsíce.
- Ústavní soud v minulosti vyhověl kompetenční žalobě, kterou podala v roce 2007 předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová proti rozhodnutí prezidenta Václava Klause o jmenování Jaroslava Bureše do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu. Soud uznal, že toto rozhodnutí bylo nevhodné. "Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován, nedovedu si ho ničím vysvětlit. Myslím, že je v rozporu s Ústavou," uvedl v prohlášení Klaus. Podle Bureše šlo o spor mezi Klausem a Brožovou. "Já jsem necelé dva roky působil u Nejvyššího soudu, a aniž bych mohl říct jakékoliv slovo, tak mě Ústavní soud zbavil mé funkce a řekl jednoznačně, že mě se to netýká," sdělil Bureš.
- V květnu 2017 chtěl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka podat kompetenční žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Sobotka požadoval po prezidentovi odvolání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. "Chci, aby byla kompetenční žaloba k dispozici, ale stále věřím, že nebude potřeba ji podávat," prohlásil Sobotka. Mezi důvody, které premiér Sobotka pro odvolání uvedl, byly především Babišovy skandály s neodváděním daní. Prezident Babiše z funkce odvolal 24. května 2017 po obdržení výzvy od premiéra Sobotky.
