Brno - Nejvyšší soud (NS) po osmatřiceti letech zrušil rozsudek v případě básníka Ivana Martina Jirouse a tří dalších literátů, které odsoudila komunistická justice za výtržnictví.
Všechny je tím zprostil obvinění. V roce 1973 dostali muži tresty vězení od osmi do dvanácti měsíců za to, že v jedné z pražských hospod zpívali píseň namířenou proti Rusům a komunistům.
Navíc urazili bývalého majora Státní bezpečnosti, který je vyzýval, aby svého jednání zanechali.
Kauza je jednou z nejstarších, kterou se NS ve své novodobé historii zabýval. Stížnost ve prospěch všech čtyř mužů podal k soudu před časem ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Holohlavej bolševik"
Žádný z literátů se středečního jednání neúčastnil. Podle spisu si 28. července 1973 zašli na pivo do hospody Na Nábřeží v Trojické ulici v Praze a zpívali píseň s textem Zahnat Rusy - vrahy do pekel, kam patří. "Vedle od stolu se ozval nějakej chlápek, že jsme špinaví vlasatci. My jsme mu řekli: 'Ty jseš zase holohlavej bolševik'," popsal kdysi událost Jirous.
Poté ještě básník prokousal do výtisku Rudého práva díru, prostrčil jí hlavu a prohlásil: "Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme bolševiky".
Ukázalo se, že neznámý muž je major Státní bezpečnosti ve výslužbě. Na čtveřici antikomunistů zavolal policii. Čtveřice nejprve dostala tresty od třinácti do osmnácti měsíců vězení. Odvolací soud je následně částečně zmírnil.
Jirous dostal deset měsíců. K osmi měsícům byli odsouzeni spisovatel Jiří Daníček s literátem a výtvarníkem Eugenem Brikciusem. Překladatel a první polistopadový primátor Prahy Jaroslav Kořán byl potrestán ročním vězením.
Podle předsedy senátu Nejvyššího soudu Františka Hrabce soudy v minulosti rozhodovaly o kauze ovlivněny tehdejší atmosférou normalizace v Československu.
Hlouběji přitom nezkoumaly, zda mělo jednání čtveřice skutečně povahu projevu nenávisti k ruskému národu, nebo zda literáti jednali v reakci na okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Incident se stal krátce před pátým výročím příjezdu cizích vojsk do ČSSR, upozornil soudce.
Více než osm let ve vězení
Podle Hrabce je nepochybné, že se básníci v hospodě chovali nepřístojně. Podle spisu hlučeli, pokřikovali, bouchali do stolu a obtěžovali tak ostatní. "Formální znaky trestného činu výtržnictví tam skutečně naplněny byly, protože nelze připustit porušování veřejného klidu a pořádku obdobnými nepřístojnostmi," zdůraznil předseda.
Zároveň ale upozornil, že za to měly být vyneseny přiměřené tresty, které by byly maximálně podmíněné. Pokud by se tak stalo, NS by se věcí vůbec nezabýval.
Odsouzení v roce 1973 bylo prvním z několika Jirousových politicky podbarvených trestů. Celkem strávil v komunistickém vězení více než osm let. Když byl na svobodě, patřil k předním osobnostem českého uměleckého undergroundu.
Pozdější tresty mu totalitní justice vyměřila například za uměleckou činnost se skupinou Plastic People of the Universe, za vydávání časopisu Vokno a za další aktivity v neoficiální kultuře.
