Brno - Na omluvu a odškodnění mají nárok lidé, kteří se cítí poškozeni tím, jak bylo porušeno jejich právo na pietu - tedy jak s nimi bylo zacházeno poté, co jim zemřeli jejich blízcí rodinní příslušníci.

Nejvyšší soud tak rozšířil okruh lidí, kteří mohou požadovat omluvu a odškodnění v případech na ochranu osobnosti.

Právo na ochranu se podle soudců netýká jenom příbuzných, ale v určitých případech i těch, kteří zemřeli. „Je-li znevážena samotná zemřelá fyzická osoba, pak přistupuje i možnost ochrany této osoby," rozhodl Nejvyšší soud.

Je to subjektivní pocit

Ten posuzoval případ ze severu Čech. Matka po smrti svého syna písemně bytovému podniku sdělila, že by ráda vyklidila jeho byt. Správa jí to ale neumožnila a byt vyklidili její pracovníci.

Žena proto bytovou správu zažalovala o ochranu osobnosti. „Neměla jsem sama možnost rozhodnout o tom, které věci ze synovy pozůstalosti si ponechám na památku a které odstraním," uvedla v žalobě žena.

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ženě vyhověl a rozhodl, že se bytová správa musí omluvit a zaplatit ženě nemajetkovou újmu ve výši 20 tisíc korun.

„Matka zjistila způsobem pro ni traumatizujícím, jak skončily věci, které její syn za života užíval, což znásobilo její duševní utrpení ze smrti syna. Došlo k zásahu do jejího práva na soukromí, vytváření si rodinných vazeb a uchování památky po nejbližším rodinném příslušníkovi," uvedli soudci.

Nepopiratelný význam

Vrchní soud v Praze tento verdikt zrušil, protože měl na žalobu opačný názor. Podle soudců šlo o subjektivní pocit ženy a za to nemůže požadovat omluvu a odškodnění.

Podle Nejvyššího soudu je takový verdikt chybný a lidé v těchto případech mají právo na ochranu osobnosti.

„Je zřejmé, že přes smrt fyzické osoby pravidelně dále u osob jí nejbližších přetrvávají vytvořená a prožívaná rodinná pouta ve formě piety, respektive kultu, přičemž jejich význam pro prakticky každou pozůstalou fyzickou osobu je nepopiratelný," uvedl v rozsudku senát vedený soudcem Pavlem Pavlíkem

Proto necitlivý a neoprávněný zásah v této oblasti je podle soudců Nejvyššího soudu zásahem do soukromí, který může odůvodnit potřebu ochrany osobnosti.