Soud: Odposlechy tajné služby nesmí policie použít

Tomáš Fránek
10. 3. 2008 16:30
Nahrávky v kauze armádní korupce musí být zničeny

Brno -Ústavní soud dnes zasáhl do jedné z největších korupčních afér v armádě. Rozhodl, že odposlechy telefonních hovorů pořízené zpravodajskými službami nemohou sloužit jako důkaz v trestním řízení a policie je nemůže při odhalování trestné činnosti volně používat.

Právě takto pořízené odposlechy však hrály klíčovou roli v případu bývalé ředitelky Vojenské ubytovací a stavební správy České Budějovicích Jany Hořejší. 

Odposlechy pořídilo Vojenské obranné zpravodajství a právě Hořejší si na jejich užití v trestním řízení s úspěchem stěžovala.

Odposlechy zničte

Podle ústavních soudců porušili policisté i státní zástupci základní práva stěžovatelky. Konkrétně právo na soukromí a právo být stíhán zákonným způsobem.

V trestním řízení je totiž podle ústavních soudců používat jako důkaz jen soudem schválené odposlechy. Záznamy pořízené zpravodajskými službami, které nepodléhají soudnímu povolení, mají zcela jiný účel.

Rozvědky mají díky odposlechům získávat operativní informace o vojenském ohrožení Česka, o zpravodajských službách cizích států nebo o činnostech namířených proti českým zájmům a státním tajemstvím.

"Trestní stíhání nelze opírat o důkaz získaný odposlechem, u něhož orgány činné v trestním řízení nemohly ověřit a dokumentačně podložit, že byl proveden v souladu s trestním řádem," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Soudci nařídili policejnímu Útvaru pro odhalovaní korupce a finanční kriminality, aby neprodleně zničil záznamy odposlechů.

Kde je veřejný zájem

Žalobci se bránili tím, že využití odposlechů je ve veřejném zájmu.

"Veřejný zájem na zjištění a potrestání trestných činů by měl převážit nad zájmem na ochraně základních práv a svobod. Bez přihlédnutí k odposlechům nebude jednání stěžovatelky prokazatelné," uvedl zástupce jihočeských žalobců.

Hořejší byla podezřelá ze zločinného spolčení, zneužívání pravomoci veřejného činitele a pletich při veřejné soutěži. Podle policie manipulovala s veřejnými zakázkami. Například je dělila takovým způsobem, aby je mohla získat konkrétní firma.

Státní zástupci musí její případ znovu posoudit a zvážit, zda jim bez odposlechů, které už nelze brát v úvahu, zbývá dost důkazů.

Případ velké korupce

Hořejší případ je součástí jedné z největších odhalených korupčních afér v české armádě. Státní úředníci,domluvení s převážně stavebními firmami,inkasovali za dohazování zakázek i několikamilionové provize.

Ty v některých případech činily i 20 procent hodnoty zakázky.

Celkem bylo obviněno 26 lidí. Nejvýše postavenou osobou,trestně stíhanou v tomto případě,je bývalý ředitel Sekce správy majetku ministerstva obrany.

Rozhodnutí Ústavního soudu by se ale podle státního zástupce Barnabáše Lišky nemělo mít vliv na další případy.

 

Právě se děje

Další zprávy