Brno - Ústavní soud (ÚS) na neveřejném zasedání jednal o návrhu poslanců ČSSD, kteří ho minulý týden požádali o to, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv mezi vládou a církvemi o peněžní části restitucí.
Plénum odmítlo dva návrhy ČSSD, v tuto chvíli běží jen jedno řízení, sdělil pro Českou televizi generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.
"Plénum se musí dohodnout, zda lze předběžné opatření vydat, teoreticky to možné je, aby soud zakázal vládě plnit. Soud se tím bude zabývat příští úterý," uvedl.
Ústavní soud nyní nerozhodl, protože nemá podklady, tedy smlouvy vlády s církvemi. "Vyzvali jsme ji, aby nám je poskytla, mají na to sedm dnů," řekl Langášek.
Soud se celou kauzou bude znovu zabývat v úterý na řádném zasedání. Generální sekretář odhaduje, že na konečné rozhodnutí si musíme počkat minimálně měsíc. Podle jeho informací žádné nebezpečí z prodlení nehrozí, neboť k nějakému plnění v nejbližší době nemá dojít. Financování je rozepsáno na dlouhých 17 let, něco navíc formou dluhopisů.
Vláda s restitucemi kličkuje mezi soudem a opozicí
Vláda smlouvy podepsala přes protesty opozice stejně, podle předsedy soudu Pavla Rychetského ale poslanci ČSSD jako alternativu navrhli, aby soud v takovém případě zakázal plnění podepsaných smluv, a to do doby, než ÚS rozhodne o celém zákonu o restitucích.
"Teprve poté, co nám odpoví vláda a předá nám tyto vyžádané podklady, bude možno začít vést diskuse o tom, do jaké míry může mít případné rozhodnutí Ústavního soudu i účinky, samozřejmě nikoli zpětné, ale například i účinky pro futuro, do budoucna," uvedl v pondělí pro Českou televizi.
Nad restitucemi kroužil Ústavní soud, vláda si pospíšila
Návrh podepsaný Lubomírem Zaorálkem dorazil k soudu ve čtvrtek večer. Vláda však dokumenty s církvemi kvapně podepsala hned v pátek.
Ústavní soud tyto dostihy prohrál. Plénum by v pátek ani v případě mimořádné schůze nebylo usnášeníschopné. Soudců totiž musí být alespoň deset z patnácti. Jenže soudu dlouhodobě chybí tři členové, další dva mají dovolenou a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský měl na pátek naplánovaný zdravotní zákrok.
K pátečnímu podpisu smluv totiž došlo nejen navzdory tomu, že opozice napadla zákon o církevních restitucích u Ústavního soudu, ale i navzdory tomu, že Nečasův kabinet měl na jejich signaci čas do konce září.
Podpis dokumentů vyvolává rozpaky
Rozpaky vyvolává i samotný podpis dokumentů. Kromě uspěchanosti zaráží i fakt, že se odehrál bez přítomnosti médií. Tisk si údajně nepřáli zástupci některých církví. To však vyvrátil předseda Ekumenické rady církví a nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Joel Ruml, podle něhož se vše podřizovalo protokolu vlády.
"Hostitelem byla vláda a stát. My jsme byli hosté, a tudíž hosté se chovají podle toho, jaké podmínky hostitel nabízí a připravuje," řekl Ruml.
Nikdo z církevních představitelů však nedorazil na tiskovou konferenci po podpisu. Novináři s nimi neměli možnost hovořit ani při jejich příjezdu do budovy Úřadu vlády či při odchodu.
Podle Zaorálka může podepsání smluv s církvemi vést ke značným finančním ztrátám. "Slušná, solidní vláda by určitě neuzavírala smlouvy, než věc projedná Ústavní soud," vyjádřil se již dříve předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
"Lze říci, že si vláda musí být vědoma, přistoupí-li k podpisu smluv ještě před rozhodováním Ústavního soudu, značných finančních nákladů pro stát, jež by mohly vzniknout v případě, že by Ústavní soud později návrhu vyhověl," uvedl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.
