Praha - Sněmovna podpořila v úterním úvodním kole přijetí pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Poslanci debatovali o dohodě na schůzích už popáté, až nyní zamířila k posouzení do zahraničního výboru a do výboru pro životní prostředí. Smlouvu, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů, by plénum mohlo schvalovat v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.
Dohoda nebude pro Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) znamenat žádné další zatížení nad závazky, které už dalo v rámci Evropské unie. Připomněl taky, že Česká republika je posledním unijním státem, který zatím smlouvu neratifikoval.
Dohodu zpochybňovali poslanci opoziční ODS. Neprosadili návrh, aby bylo její projednávání přerušeno do té doby, než vláda předloží rozpor dopadu na českou ekonomiku a na ústavní pořádek. Podle poslance ODS Jana Zahradníka je text dohody jen výsledkem vědeckých modelů, které jsou odtržené od reality. Povede podle něho k dalšímu prohlubování klimatické změny, ztrátě prosperity, snížení konkurenceschopnosti a degradaci krajiny.
Ministr ZP Richard Brabec komentuje to, ze se podařilo Pařížskou dohodu o ochraně klimatu dostat přes odpor ODS do druhého čtení ... pic.twitter.com/IYBsGB6MOl
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) July 11, 2017
Komunista Jan Klán, který se označil za podporovatele smlouvy, prohlásil, že za globální oteplování je zodpovědný globální kapitalismus. "Volný trh způsobuje nárůst exhalací skleníkových plynů," řekl.
Zahradník i Klán komentovali rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od dohody. Zatímco Zahradník je označil za správný krok, Klán za ním vidí těžařské společnosti, které označil za uhlíkovou lobby. A zatímco Zahradník zapochyboval o tom, že dohodu bude naplňovat Čína, Klán soudí, že by se tato země mohla stát tahounem obnovitelných zdrojů.
Dohoda, kterou podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí, nabyla platnosti bez ohledu na postoj Česka začátkem loňského listopadu. Podařilo se dosáhnout toho, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.
Americký prezident Trump v červnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstoupí a chtějí dojednat jiné podmínky. Nynější smlouva je podle něho pro Američany neúnosně drahá. Další znační globální znečišťovatelé ovzduší Čína a Rusko v reakci ohlásily, že se budou dohody držet. Svět krok Spojených států téměř jednomyslně odsoudil. USA mohou oficiálně od dohody odstoupit až v roce 2020.
Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.
