Praha - Pohled doprava, doleva. Vlak v nedohlednu. Řidič zařadí rychlost a přejede přes koleje. Ne na všech přejezdech to ale včas stihne.
Drážní inspekce odhalila desítky železničních přejezdů v Česku, kde mají řidiči problém v předstihu vidět přijíždějící vlak. Což může být v některých případech až smrtelné.
Jeden takový případ mají teď inspektoři na stole. V neděli dopoledne se na železničním přejezdu mezi Žďárem nad Sázavou a Veselíčkem srazil osobní vlak s autem. Muž na místě zemřel, jeho spolujezdkyni převezla sanitka s lehčím zraněním do nemocnice.
"Drážní inspekce zjistila, že přejezd nevyhovuje české technické normě, a to tím, že řidič neměl dostatečný rozhled na trať ve směru, ze kterého přijížděl vlak. Nyní zkoumáme, do jaké míry to mělo vliv na příčinu nehody," uvedl Kučera.
Jen od začátku roku do poloviny června zjistila inspekce 38 přejezdů, ze kterých je na vlak před přejezdem vidět z příliš krátké vzdálenosti. Správně by měl být vlak viditelný už 350 metrů od přejezdu.
Na problému se ale asi hned tak něco nezmění, protože jsou tyto přejezdy "legislativně" v pořádku.
"Na velmi dávno vybudované železniční přejezdy se nová norma nevztahuje. Ve skutečnosti tam ale nastává situace, kdy rozhledové poměry na přejezdu nezaručují bezpečné přejetí přejezdu všemi silničními vozidly," uvádí Kučera.
Podle něj je ale problém provozovatele dráhy donutit, aby se novému přepisu přizpůsobili. Nikdo na ně nemůže.
Od ledna 30 mrtvých
Letos na železničních přejezdech zemřelo přes 30 lidí, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku dvojnásobek. Jde o nejhorší statistiku za posledních sedm let.
Počet nehod na přejezdech stoupl z 96 na 142 a zraněných je dosud 56 oproti loňským 36.
Podle Správy železniční dopravní cesty ve většině případů k těmto událostem dochází vinou řidičů. Potvrdil jí to i rozbor záznamu z kamerového systému.
"Výsledky této analýzy, která zohledňovala 24 hodin záznamu provozu na jednom železničním přejezdu, byly více než alarmující. Ze 137 případů činnosti přejezdového zabezpečovacího zařízení totiž ve 37 případech kamera zaznamenala porušení zákona ze strany řidičů nebo chodců," uvedl Pavel Halla.
Podle něj riskovali i řidiči autobusů, kteří vjížděli na přejezd v době, kdy to červená blikající světla zakazovala.
"Pokud by se řidiči dopouštěli takového množství přestupků třeba jen na polovině přejezdů s poloviční frekvencí vlaků než na našem sledovaném přejezdu, znamenalo by to každý den přes 500 000 případů porušení zákona," dodává.
Tragický byl i tento víkend. Kromě nedělní nehody došlo k neštěstí i v sobotu, kdy se na železničním přejezdu u Hodějic na Vyškovsku srazil vlak s osobním autem, v němž jeli čtyři lidé - dva dospělí a dvě děti.
Těžce zraněné dospělé přepravili záchranáři do brněnské bohunické nemocnice. Muže, který řídil a po nehodě zůstal v autě zaklíněn, do ní musel přepravit dokonce vrtulník.
Nehoda se stala na přejezdu zabezpečeném výstražnou signalizací bez závor. Podle inspekce je právě tento typ přejezdů vůbec nejhorší.
Přejezdy se světly a bez závor
Ač je takovýchto přejezdů pouze čtvrtina z celkového počtu, zemřelo na nich za loňský rok 22 lidí, což je 58 procent z celkového počtu obětí.
Podle inspekce nesou vinu výhradně řidiči, žádná nehoda v loňském roce nebyla způsobena nefunkčními výstražnými světly.
Nejméně lidí (16 %) přišlo o život na přejezdech se závorami. Dvacet šest procent pak zemřelo na přejezdech, kde jsou výstražné kříže.
"Řidiči si u nezabezpečených přejezdů dávají větší pozor, takže proto je tam počet nehod menší než u přejezdů se světelnou signalizací bez závor," vysvětluje Kučera.
