Praha - Stojí vůle státu nad právem svobodně se rozhodnout o způsobu a okolnostech porodu?

Právě na tuto otázku bude už v úterý během veřejného jednání hledat odpověď Evropský soud pro lidská právě ve Štrasburku. Obrátily se na něj dvě Češky - Šárka Dubská a Alexandra Krejzová -, které si přály rodit doma, současné nastavení porodní péče jim to však neumožnilo.

"Ženy mají podle práva na rodinný a soukromý život také právo se svobodně rozhodnout o okolnostech, způsobu a místě porodu. Tato volba je ale svobodná pouze tehdy, pokud je pro ni zajištěna zdravotní péče," komentuje pohnutky obou žen Adéla Hořejší, která zastupuje Alexandru Krejzovou.

Ženy mají za to, že stát při zajištění zdravotní péče nejenže selhává, ale dokonce ji i odpírá: "Proti porodním asistentkám postupuje represivně."

Hledá se porodní asistentka

Šárka Dubská, absolventka vysokoškolského studia, se pro domácí porod rozhodla po špatných zkušenostech z porodnice.

Přestože její první porod v nemocnici probíhal bez problémů, nutil ji personál do rutinních zákroků a do polohy vleže.  Dítě se narodilo naprosto zdravé, lékaři ale odmítali paní Dubskou s dítětem propustit rychle domů, jak si to přála.

Když v roce 2010 otěhotněla podruhé, nabízel se porod v domácím prostředí s porodní asistentkou jako ideální alternativa. Asistentku, která by byla ochotná ji při porodu doma asistovat, se jí ale v místě svého bydliště nepodařilo najít.

Nepomohly ji ani místní úřady nebo zdravotní pojišťovna. Paní Dubská tak nakonec porodila doma sama, bez odborné pomoci.

Alexandra Krejzová se naopak rozhodla rodit doma hned třikrát. S prvním a druhým porodem ji pomáhala porodní asistentka. Třetího potomka ale přivedla na svět v porodnici. Nenašla totiž porodní asistentku, která by byla pod hrozbou pokuty jeden milion korun ochotná účastnit se domácího porodu.

Revoluční rozsudek

Případné pozitivní rozhodnutí Štrasburského soudu by přitom v českém kontextu bylo revoluční. Mohlo by mít významný přínos ke změně stávajícího systému porodní péče, právnímu i faktickému narovnání postavení porodních asistentek a dodržování základních lidských práv.

"V případě příznivého rozhodnutí by muselo dojít ke změně nastavení porodnického systému a musela by se změnit legislativa," řekl Hořejší a upozornila, že změna musí být taková, aby svobodná volba byla realizována a nevytvořily by se pouze další obstrukce.

České zákony domácí porody sice explicitně nezakazují, jasná pravidla poskytování péče při porodu mimo zdravotnická zařízení ale stále chybí. Navíc v dubnu 2012 ale začala platit právní úprava, která asistentky od účasti na domácím porodu odrazuje právě zmiňovanou pokutou jeden milion korun.

Porod doma bez pomoci

V současné době tak v České republice nejsou porodní asistentky, které by veřejně přiznaly, že chodí pomáhat k domácím porodům. Žena, která chce v Česku rodit sama, tak musí rodit sama doma případně s asistentkou potají. 

"Pokud dnes chce žena rodit doma a má zájem o porodní asistentku, děje se to tajně, případně po telefonu nebo internetu," řekla zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Také ředitelka Unie porodních asistentek Kateřina Hájková Klíčová upozornila, že se od roku 2012 zvýšil podíl neasistovaných domácích porodů, kdy ženy rodí doma sama a teprve po porodu povolají asistentku. "Navíc se stává, že k domácím porodům chodí asistovat nezdravotnický personál, různí ezoterici a porodní báby," dodala Hájková Klíčová. 

Prohlédněte si, jak vypadala demonstrace za porodní asistentky

Podle statistik počty plánovaných domácích porodů stouply v Česku za dvě desítky let téměř desetinásobně, i tak se ale jedná o zanedbatelné číslo. V Česku totiž tímto způsobem podle neoficiálních odhadů přijde na svět pouze 350 až 500 dětí ročně. Celkem se přitom v Česku za rok narodí téměř 110 tisíc dětí.

"Toto číslo nejspíš neporoste. Jedná se o ženy, které nechtějí rodit v porodnickém prostředí, protože je to pro ně nějakých způsobem stresující," řekla Šimůnková.

Neexistující statistiky

I tak ministerstvo zdravotnictví, Česká lékařská komora i odborná společnost gynekologů a porodníků dlouhodobě odmítá plánované domácí porody jako nepřiměřené riziko pro matku i dítě, přestože se to ze statistik nedá dokázat.

"Statistiky o komplikacích během domácích plánovaných a asistovaných porodů se nevedou, a pakliže lékaři mluví o nebezpečí s domácími porody spojené, jedná se pouze o jejich domněnky. Pokud nějaké statistiky k dispozici mají, jsou v nich zahrnuté i překotné a neplánované porody," namítá Hájková Klíčová z unie porodních asistentek.

Její slova potvrzuje i primář gynekologicko-porodnického oddělení jihlavskénemocnice Aleš Roztočil. "Nebyla učiněna žádná prospektivní studie, která by dokazovala, že jsou domácí více nebezpečné než porody v nemocnicích," řekl.

Podle Roztočila se ale poměr lékařů nakloněných alternativním porodům mění. "Každá žena se může svobodně rozhodnout, kde bude rodit a jak bude rodit. Lékaři mají problém pouze s tím, že žena by svým jednáním mohla ohrozit zdraví plodu. Záleží tak především na státu, který musí ženám poskytnout adekvátní zdravotní péči, což momentálně nedělá," řekl Roztočil.