Šlechtová: Z fondů EU jsme nedočerpali devět miliard

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 1. 2015 18:35
Česko nakonec z Bruselu nedočerpalo "jen" devět miliard korun. Původní odhady přitom varovaly před ztrátou až 23 miliard.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: SMS ČR

Praha - Česko loni nedočerpalo z evropských fondů devět miliard korun, informovala v pátek ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Původní odhady přitom varovaly před ztrátou až 23 miliard korun.

Podle ještě pesimističtější varianty, s níž ministerstvo pracovalo, měla Česká republika přijít až o 30 miliard korun. Sama Šlechtová ještě na konci loňského listopadu naznačovala, že by se ztráta mohla dostat pod dvacetimiliardovou hranici.

V posledních měsících loňského roku se podle ministryně čerpání těchto peněz výrazně zrychlilo.

V posledních měsících loňského roku se podle ministryně Šlechtové výrazně zrychlilo čerpání evropských peněz.
V posledních měsících loňského roku se podle ministryně Šlechtové výrazně zrychlilo čerpání evropských peněz. | Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

"Mimořádný úspěch"

"Vzhledem k problémům, se kterými jsme se potýkali, jako bylo například navýšení alokace kvůli devizové intervenci České národní banky nebo nedostatek času na rozdělení prostředků mezi smysluplné projekty, to lze považovat za opravdu mimořádný úspěch pro Českou republiku," uvedla ministryně Šlechtová v tiskové zprávě.

Nejvíce peněz prý proplatily řídící orgány jednotlivých operačních programů v posledním měsíci loňského roku. Ministerstvo financí tak mohlo poslat Evropské komisi k takzvané certifikaci, tedy zpětnému proplacení, projekty s neobvykle velkým celkovým objemem peněz.

"Podařilo se v podstatě od listopadu do prosince předat přes určité systémy ministerstva financí a našeho ministerstva na Evropskou komisi žádosti k proplacení ze strany komise vůči České republice v hodnotě řádově několika miliard," řekla Šlechtová v Českém rozhlasu Radiožurnálu. Výrazně se podle ní snížila nedočerpaná částka hlavně u ministerstva životního prostředí.

Nový systém vše zjednoduší

Ministerstvo také upozornilo, že ani zrychlené čerpání nesníží kvalitu kontrol podpořených projektů a plnění jejich cílů. "Je zde zvýšené riziko nárůstu chybovosti a navazujících finančních oprav, kdy by se prostředky musely vracet. Ty se ale projeví až s ročním odstupem," podotkla Olga Letáčková, náměstkyně ministryně, která řídí Národní orgán pro koordinaci.

Přesná částka, kterou se Česku nepodaří za rok 2014 vyčerpat, bude definitivně známa až v polovině letošního roku po finálních jednáních s Evropskou komisí.

Čerpání dotací by měl v budoucnu usnadnit nový monitorovací systém, který podle Šlechtové vše elektronizuje. Vyplňování pro žadatele v něm bude snadnější a potrvá kratší dobu, řekla ministryně v ČRo.

"Přílohy se nemusí dávat fyzicky, všechno nám tam naběhne ze základních registrů, čili osobně zde říkám, že je to opravdu jednodušší," dodala.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Hrad chce v čele antimonopolního úřadu náměstka vnitra Mlsnu

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by se měl stát náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, píšou Lidové noviny (LN). Podle nich prosazuje Mlsnu do čela antimonopolního úřadu Hrad a shoda na něm je i mezi představiteli vládní koalice. Současný šéf ÚOHS Petr Rafaj v poslední době čelí kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. K Rafajovu odvolání už prezidenta vyzvali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Prezident se k jejich argumentům nevyjádřil.

Podle LN prosazuje někdejšího předsedu Legislativní rady vlády Mlsnu do čela antimonopolního úřadu prezident. "Chce ho tam Hrad. Je na něm shoda mezi představiteli koalice," řekl deníku nejmenovaný důvěryhodný zdroj. Že je jednačtyřicetiletý Mlsna jen krůček od postu ÚOHS, potvrdil LN i člen vlády, který si nepřál být jmenován. Reakci premiéra Babiše ani ministra vnitra Hamáčka se deníku nepodařilo získat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy