Skrytá cena těžby uhlí: 375 miliard za poškozené zdraví

Pavel Baroch
27. 2. 2012 12:01
Univerzita Karlova vypočítala ekologické dopady dolování uhlí za těžebními limity
Pár metrů od Horního Jiřetína
Pár metrů od Horního Jiřetína | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Stovky milionů tun hnědého uhlí za těžebními limity v severozápadních Čechách mají i jinou cenu, než za kterou by je těžaři po případném zpřístupnění zásob prodali elektrárnám či teplárnám.

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vypočítalo na zakázku české pobočky Greenpeace a litvínovského sdružení Kořeny i jeho "zdravotní hodnotu".

Pokud by se vytěžily a spálily všechny zásoby pod Horním Jiřetínem nebo v těsném sousedství Litvínova, škody na lidském zdraví by kvůli exhalacím v ovzduší dosáhly 374,8 miliardy korun. Na další desítky miliard by vyšly škody způsobené na přírodě či v zemědělství.

Je to poprvé, co nějaká uznávaná instituce vypočítala takzvané externí náklady případného prolomení těžebních limitů u dolů Bílina a ČSA, s nímž například počítá jedna z verzí připravované energetické koncepce státu.

Nový pohled na těžební limity

"Veřejnost i odborníci spojují otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství. Považovali jsme za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval - jak vysoké budou dopady, takzvané externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách," uvedl Jan Melichar, vedoucí autor studie.

"Naše studie není normativní - neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat. Pouze popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu. Otázka limitů je tak společensky závažná, že by jistě bylo přínosné vytvořit komplexní mezioborovou studii, která by řešila všechny důležité aspekty tohoto problému," dodal Melichar.

Uhlí jako potrava pro elektrárny.
Uhlí jako potrava pro elektrárny. | Foto: Ludvík Hradilek

Externality počítají i s úmrtím

Ekonomové z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy přitom nejsou v tomto ohledu nováčci. Vypočítávali už například externality z provozu českých uhelných elektráren, ale třeba i Temelínu.

Externality, tedy "neviditelné" ceny za to, že si například můžeme rozsvítit světlo elektřinou vyrobenou v uhelné elektrárně, se sestavují pomocí poměrně složitých modelů a tabulek.

V případě uhlí za těžebními limity je jejich součástí například množství vytěžené suroviny, rozptyl škodlivin po spálení uhlí a následně škodlivý vliv exhalací v různých oblastech včetně lidského zdraví. Modely umožňují vypočítat ekonomické dopady spojené s úmrtností, různými chorobami, pracovní neschopností nebo absencí ve škole.

Jan Melichar z Univerzity Karlovy připomněl, že studie pouze vypočítávala dopady, které by vznikly spálením uhlí za limity, nezabývala se škodami způsobenými těžbou uhlí, jako je hluk či prach, nebo bouráním obcí. Experti se nezabývali ani ekonomickými přínosy těžby včetně zaměstnanosti v regionu.

Pohled přes zámek Jezeří na důl ČSA.
Pohled přes zámek Jezeří na důl ČSA. | Foto: Ludvík Hradilek

Škody za půl bilionu korun

Studie Univerzity Karlovy pracuje se čtyřmi scénáři, které se liší podle toho, do jak velkých spalovacích zařízení by případné uhlí za limity směřovalo.

První scénář je považován za hlavní, další tři jsou variantní, pomocné. Počítá se s těžbou uhlí až do 22. století, dokud by zcela nedošly zásoby. Studie vypočítává, že za celou dobu těžby by vzniklo 716 tisíc tun síry, 869 tisíc tun dusíků a 47 tisíc tun tuhých znečišťujících látek.

Základní scénář pak dochází k závěru, že celkové dopady z těžby uhlí za limity by se přiblížily půl bilionu korun - bez škod způsobených změnou klimatu.

"Celkové externí náklady z využití 873 milionů tun hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie a tepla jsou odhadovány za celé období životnosti daných ložisek na 444,8 miliardy korun - vyjádřeno v cenách roku 2011," uvádí se ve studii, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Pokud by se započítaly i škody způsobených změnou klimatu, výsledná suma by výrazně překonala bilion korun.

Největší podíl - téměř 95 procent - přitom představují zdravotní dopady, což je oněch zmiňovaných 374,8 miliardy. Podle alternativních scénářů ovšem může být škoda ještě o stovky miliard korun vyšší, nebo naopak o něco nižší.

Ztráta 288 tisíc let života

"V důsledku znečištění ovzduší za celé období výroby elektřiny a tepla z uhlí za územními ekologickými limity dojde u evropské populace ke ztrátě 288 tisíc let života, ke vzniku 8820 nových případů chronické bronchitidy, zvýšení počtu hospitalizací s chorobami srdce o 2064 a hospitalizací s respiračními onemocněními o 4417," konstatuje studie.

Ve zprávě se zároveň uvádí, že dnů v pracovní neschopnosti by bylo více než 6 milionů, dnů s omezenou aktivitou více než 4 miliony a dnů s kašlem 5,6 milionu.

Co zůstane, když se v elektrárně spálí uhlí.
Co zůstane, když se v elektrárně spálí uhlí. | Foto: Ludvík Hradilek

Jen pokračující těžba uhlí za limity v dole ČSA, které stojí v cestě Horní Jiřetín, by každoročně způsobila dodatečné "neviditelné" škody přesahující tři miliardy korun ročně.

Dárek pro tři ministry

Jan Rovenský, zástupce Greenpeace a litvínovského sdružení Kořeny uvedl, že organizace chtějí studii předat ministrům průmyslu, životního prostředí a financí Martinu Kubovi, Tomáši Chalupovi a Miroslavu Kalouskovi.

"Tyto podstatné informace v debatě o prolomení těžebních limitů očividně chybějí," řekl Rovenský, podle něhož uhlí zdaleka nemusí být tak levné palivo, jak tvrdí někteří politici a ekonomové.

"Získávání energie z uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky jí totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu," dodal Rovenský.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Stát promine DPH u darů zdravotníkům nebo záchranářům

Ministerstvo financí promine daň z přidané hodnoty (DPH) u služeb nebo zboží, které poskytli dárci bezúplatně zdravotníkům, složkám integrovaného záchranného systému, armádě nebo zařízením sociálních služeb. Jde například o darování zdravotnického materiálu nebo občerstvení. Odpuštění daně platí od 12. března do skončení nouzového stavu. Zároveň ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) promine stokorunový správní poplatek spojený s vydáním potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu. Vztahuje se to na potvrzení vydaná na základě žádostí, které budou podány ode dne účinnosti rozhodnutí do konce července. Opatření je ale omezeno na potvrzení vydávaná finanční nebo celní správou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy