Praha - Současné nastavení státních maturit příliš neodpovídá podmínkám panujícím na českých středních školách.
Vyplývá to z výsledků analýzy společnosti Scio.
Ta kromě toho, že ukazuje na nesouměřitelnost výsledků žáků z různých typů středních škol, také vysílá žákům i jejich rodičům důležitý signál.
Jasně totiž ukazuje, že známka opravdu v mnoha případech není odrazem skutečných znalostí či schopností s nimi pracovat.
V případě státních maturit je potom z výsledků analýzy na první pohled jasné, že stanovit určitou minimální hranici a vytvořit jednotné podmínky tak, aby všichni měli šanci test zvládnout, ale zároveň aby test nebyl pro některé příliš jednoduchý, je téměř nemožné.
Průměrný relativní posun mezi 1. a 4. ročníkem podle typu SŠ
Kromě typu školy ovlivňují výsledky žáků i další kritéria, z nichž poměrně významným a možná trochu překvapivým je vliv pohlaví, jak už Aktuálně.cz psalo.
Mezi další faktory, tentokrát již ne tak výrazně ovlivňující výsledky žáka, potom patří i velikost obce, kde žák bydlí, či vzdělání rodičů.
K interpretaci je ovšem potřeba opatrnosti, k vysvětlení vlivu toho či onoho faktoru by bylo potřeba učinit detailnější šetření přímo na školách.
Bez něho se můžeme pouze dohadovat, jaké okolnosti stojí za zjištěnými daty.
"Vliv rodiny se projevuje především tím, že vysokoškoláci posílají své děti přednostně na (víceletá) gymnázia a naopak rodiče s nižším vzděláním své děti ke studiu motivují méně," píše se ve zprávě Srovnání výsledků testů žáků středních škol v letech 2005−2011, kterou vytvořila společnost Scio.
Sociální past
"Pokud ale žák překoná tuto ´sociální past´ a je přijat na dobrou školu, nejsou jeho šance nijak výrazněji odlišné od jeho lépe zajištěných spolužáků," pokračuje dále zpráva.
Analýza vychází z dat získaných v rámci projektu Vektor, jenž proběhl mezi lety 2005 až 2011 a při němž se podařilo získat informace o vzdělávání od více než 107 tisíc žáků z 655 středních škol.
"Analýza ukazuje na nesouměřitelnost hodnocení žáků nejen podle typu školy, ale třeba i podle tak překvapivého kritéria, jako je pohlaví," říká Bohumil Kartous ze společnosti Scio.
Vysvětlení rozdílů mezi žáky v testu z češtiny a matematiky pro 4. ročník
Rozdíly se prohlubují
Rozdíly mezi žáky z různých typů škol se v průběhu studia stále zvětšují, víceletá gymnázia zvyšují svůj náskok před čtyřletými.
Ta zase zvyšují svůj náskok před obchodními akademiemi či středními průmyslovými školami a tak dále.
"Jestli dítě chodí na gymnázium, na střední odbornou školu, nebo na učiliště, hraje skutečně velmi významnou roli a v mnohém na tom závisí jeho úspěšnost v průchodu vzdělávacím systémem," říká k výsledkům analýzy Kartous.
Přitom vysvětlení, které je nasnadě - tedy že na gymnázia přeci "chodí ti nejchytřejší" -, však není úplně správné a platí jen částečně.
Výsledky obecných studijních předpokladů v prvních ročnících středních škol totiž ukazují, že potenciál žáků na různých typech škol není tak odlišný, jak by se mohl zdát.
Rozložení skóre v testu OSP v prvním ročníku podle typu školy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Střední školy - které jsou dobré pro vaše děti?
