Praha - V Senátu se začaly navrhovat úpravy systému voleb do horní komory, jejichž cílem je zvýšit zájem voličů o vybírání senátorů. Jedním z nich je zavedení jednokolového systému voleb podle australského vzoru. Lidé by si pak nemuseli vybrat jediného adepta na senátora, ale stanovili by pořadí všech uchazečů podle svých preferencí. Střídmější návrh počítá s odkladem druhého kola voleb o týden s tím, že by lidé dostali hlasovací lístky se jmény finalistů do schránek.
Návrhy, jimiž se v úterý zabývala senátní ústavní komise, by podle její předsedkyně Elišky Wagnerové (za SZ) mohl Senát nabídnout až Sněmovně po říjnových volbách poslanců.
Variantu, podle níž by se senátní finále konalo dva týdny po prvním kole podobně jako u prezidentských voleb, inicioval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Wagnerová zapochybovala, zda by samotný odklad i s doručováním lístků účast znatelně zvýšil, šanci na schválení ale má. "Asi to nebude nijak závratné, ale nakonec tento pokus je možná rozumnější," uvedla.
Místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů navíc doporučoval senátní finále spojit s krajskými či obecními volbami, které se nyní konají zpravidla souběžně s kolem prvním. Výjimkou byl rok 2002, kdy se první kolo senátních voleb konalo samostatně a účast v něm byla o zhruba třetinu vyšší než při následném finále.
Nízkou účast voličů ve druhém kole senátních voleb zdůvodnil exministr Jiří Dienstbier (ČSSD) tím, že k finále často nedorazí voliči, jejichž kandidáti vypadli v kole prvním. Proto chce do léta navrhnout upravený australský model jednokolových senátních voleb, který by podle něj zaručil velkou účast voličů. Vyhrál by totiž ten kandidát, který by dostal nejvíce preferenčních hlasů. Za zajímavou novinku to považuje i senátor Michael Canov (SLK).
Zavedení této varianty by však vyžadovalo další změny. Okrskové volební komise by totiž zřejmě nebyly schopny hlasy voličů pro jednotlivé kandidáty ručně propočítávat, podotkl ústavní právník Jan Kysela. Podle dalšího právního experta Jana Wintra by komise mohly lístky jen shromažďovat a posílat ČSÚ k propočítání výsledků.
Dienstbier zmínil možnost elektronického hlasování nebo převod hlasovacích lístků do elektronické podoby jejich oskenováním. Wagnerová upozornila na to, že takový systém hlasování by bylo třeba voličům zřetelně osvětlit, ale neodmítla jej. "Zvládli to jinde, zvládli bychom to také," dodala.
Žlutá karta pro prezidenta
Další změnu navrhl senátor Libor Michálek (Piráti) podle kterého by prezident republiky mohl dostat až milionovou pokutu, pokud by se dopustil porušení ústavního pořádku. Pokutu by uděloval Ústavní soud na návrh Sněmovny. Senát sám by pak měl mít opět možnost žalovat prezidenta pro velezradu, na jejímž základě by Ústavní soud mohl hlavu státu zbavit funkce. Michálek to navrhl ve své ústavní novele, kterou dnes představil.
"Navrhuji institut takzvané 'žluté karty' neboli pokuty, o níž by Ústavní soud rozhodoval pouze na základě podnětu Poslanecké sněmovny, a to v případech méně závažného porušení Ústavy. Takzvaná 'červená karta' by mohla být Ústavním soudem vystavena na základě ústavní žaloby Senátu," uvedl ke svému návrhu.
Po zavedení přímé volby prezidenta nyní může Senát zažalovat prezidenta pro velezradu či porušení ústavy jen se souhlasem Sněmovny, přičemž v obou komorách je pro to třeba získat ústavní většinu.
Michálkovi vadí i to, že prezident není z ústavy odpovědný za výkon své funkce. V ústavě chce proto stanovit, že hlava státu musí jednat odpovědně, nesnižovat důstojnost úřadu a "dávat přednost zájmům České republiky před zájmy cizích mocí nebo partikulárními či osobními zájmy".
