Praha - Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stal nynější náměstek ústavu Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole konkurzu ve středu získal nadpoloviční většinu hlasů.

Šestičlenná rada ústavu se rozhodovala mezi ním a francouzskou historičkou Muriel Blaiveovou, která do posledního kola také postoupila. Novinářům to po tajném hlasování rady oznámila její předsedkyně Emilie Benešová.

Hazdra byl zvolen čtyřmi hlasy, jeden člen rady se zdržel a jeden hlas získala Blaiveová. Rada nevedla podrobnější rozpravu a hlasovala okamžitě.

O místo šéfa ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo zájem celkem pět kandidátů. Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. Tuto skutečnost rada podle Benešové zvažovala. "Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, víc protestů bylo i proti jiným kandidátům," komentovala.

Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se v uplynulých týdnech ohradili další dva neúspěšní kandidáti, a Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný.

"Pan Hazdra, byť je nejmladší, má nejvíce manažerských zkušeností," uvedla Benešová.

Hazdra ve středu řekl, že by chtěl vést otevřený dialog se všemi zaměstnanci a atmosféru v ústavu zklidnit. "Mojí rolí bude, abych s lidmi komunikoval a přesvědčil je, že mají společný úkol a cíl. Není cílem nikoho z nás ústav zničit a rozbít, ale získat mu adekvátní postavení ve společnosti," řekl. Do úřadu nastoupí 1. května.

Rada zvolila podle místopředsedy Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslava Vodrážky tu nejhorší variantu. Zhruba polovina zaměstnanců už loni upozorňovala, že Hazdra je na post šéfa nepřijatelný. "Potvrdila (rada) určitou kontinuitu problémů, které vznikly po 'puči', po 10. dubnu 2013. Rada si neuvědomuje, že tím potvrzuje mnohé nezákonnosti, které se v tu dobu odehrávaly, a nejistotu zaměstnanců," reagoval Vodrážka.

Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od jeho založení.