Vodňany - Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl vyjednává o tom, jak chránit české podniky před razantním zdražením proudu kvůli nezvládnutému rozvoji solárních elektráren. Přitom ale sedí na dvou židlích.
Sám je totiž spolumajitelem velkého fotovoltaického parku u Vodňan v jižních Čechách.
Míl odmítá, že by se tím dostal do střetu zájmů.
A to přesto, že prosazoval, aby se zdražení proudu srazilo na přijatelnou úroveň výhradně z výnosů emisních povolenek, které Brusel přidělil Česku na roky 2013 až 2020.
"Je to jediná realistická cesta, která zabrání, aby se ceny elektrické energie v příštím roce nezvýšily o víc než 5 procent," tvrdil Míl.
Vláda ovšem ve středu po dramatickém, několikahodinovém jednání rozhodla, že se na zamezení skokového zdražení proudu musí podílet srážkovou daní rovněž solární byznys - tedy i Mílova jihočeská společnost Sluneční elektrárna Číčenice.
Její výkon přesahuje dva megawatty, což ji v současnosti řadí mezi velké solární parky. Je tak rozlehlá, že je na mapách Google vidět mezi Číčenicemi a Vodňany až z vesmíru.
Míl by měl rezignovat, říká člen Pačesovy komise
Eduard Sequens z ekologického sdružení Calla a někdejší člen energetické Pačesovy komise je přesvědčen o tom, že by Jaroslav Míl měl z čela Svazu průmyslu a dopravy odejít.
"Je dobře, že pan Míl objevil smysluplnost obnovitelných zdrojů energie. Ovšem pokud současně vede jako prezident Svazu průmyslu a dopravy kampaň za zlevnění ceny elektřiny cestou využití emisních povolenek, která by neměla dopad na provozovatele solárních elektráren, je ve slušném střetu zájmu a z této funkce by měl okamžitě odstoupit," řekl Aktuálně.cz Sequens.
Míl: Nic o elektrárně nepište!
Na přímou otázku, zda se necítí ve střetu zájmů, reagoval Jaroslav Míl podrážděně.
První, co uvedl, bylo, že si nepřeje, aby se o jeho solární elektrárně cokoli psalo a že si ani nepřeje, aby se na Aktuálně.cz objevilo k tomuto tématu jakékoli jeho vyjádření.
Posléze poznamenal, že před každým jednáním o fotovoltaice upozorňuje na to, že je spolumajitelem solární elektrárny.
"Všechny věci dělám transparentně," řekl Míl. Dodal, že mu jde v první řadě o české podniky, které chce ochránit před vysokou cenou elektřiny. "Bojuji za zájmy průmyslu," tvrdí Míl, který byl v letech 2000 až 2003 generálním ředitelem ČEZ.
Návratnost investice? Až umřeme
Z Mílova vyjádření vyplynulo, že na číčovické elektrárně se údajně nedají vydělat žádné horentní částky. Podle odhadu Aktuálně.cz vyjde Mílův projekt na desítky milionů. Na otázku, kdy se vložená investice vrátí, odpověděl Míl slovy svého společníka, "který ho do toho uvrtal", že dřív umře. V nedávném rozhovoru pro Lidové noviny byl otevřenější a podrobnější.
"V době, kdy jsme to řešili my, to nebylo tak výnosné a požadavky bank byly hodně přísné. To nemluvím o výši úrokových sazeb a výši směnek, kterými je vše garantováno. Faktem je, že na rozdíl od investorů, kteří mají vlastní zdroje v plné výši, velkou část elektráren tuzemských investorů vlastní a ještě mnoho let budou vlastnit banky. To je i náš případ. Ceny technologií a výnosnost, o které se píše, se týkají zdrojů, které byly kontrahovány někdy od listopadu 2009," řekl Míl.
Důkaz: Mílova elektrárna vydělává od prosince 2009
Jenže údaje z databanky Energetického regulačního úřadu hovoří o něčem jiném, než co tvrdí Míl. V kolonce Datum zahájení výkonu licencované činnosti stojí údaj 2. prosince 2009.
Podle obchodního rejstříku ovšem Mílova firma vznikla v roce 2007, kdy ještě solární elektrárny nebyly takový výnosný byznys jako nyní.
Edvard Sequens se sdružení Calla vypočítal, že Mílova elektrárna o výkonu 2,1 megawattů vyrobí zhruba 2 miliony kilowatthodin ročně.
"Pokud předpokládáme, že fotovoltaická elektrárna jede v systému pevných výkupních cen, které v roce 2009 byly 12,79 korun, máme příjem 25 580 000 korun ročně," konstatoval Sequnes. "Za dvacet let nejméně 500 milionů."
