Věřících přibývá, církvím ubývají. Milion lidí se k nim nepřihlásilo, ukázalo sčítání

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
21. 1. 2022 14:19
Poprvé v historii českého sčítání lidu stoupl počet lidí, kteří se prohlásili za věřící. A to i přesto, že nejzastoupenějším křesťanským církvím, jako jsou katolíci nebo husité, klesl počet příslušníků asi o třetinu. Na necelý milion se dostal počet lidí, kteří se sice považují za věřící, k žádné konkrétní církvi se ale nehlásí. Může jít o ezoteriky i bývalé katolíky, míní sociolog Dušan Lužný.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Razantní úbytek věřících Čechů, Moravanů a Slezanů byl dosud jedním z pevných pravidel, která se naplnila v každém z dosavadních sčítání lidu, jež se konají jednou za deset let. Zatímco v roce 1991 se za věřící označilo více než čtyři a půl milionu lidí, o dvacet let později už to nebyla ani polovina. 

Ovšem loňské sčítání lidu, jehož první výsledky minulý týden zveřejnil Český statistický úřad, přineslo překvapivé zjištění. Občanů Česka, kteří se hlásí k nějaké konkrétní církvi, je sice mírně méně než při posledním sčítání před jedenácti lety, o zhruba čtvrt milionu ale vzrostl počet těch, kteří se sice označují za věřící, nepovažují se ale za součást některé z náboženských organizací.

"Sledujeme odklon od konkrétních církví, nejvíce u římskokatolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná," komentoval výsledky předseda úřadu Marek Rojíček.

Celkový počet věřících v Česku se tak mírně zvýšil - celkem jich bylo asi dva a čtvrt milionu. Avšak je třeba doplnit, že zároveň o zhruba 1,5 milionu přibylo také lidí, kteří v dotazníku zaškrtli kolonku "bez náboženské víry". Jejich počet přesáhl pět milionů. 

Data ukazují, že je to dáno tím, že loni byli lidé o poznání ochotnější na otázku náboženské víry odpovědět než před deseti lety. Otázku nechalo nevyplněnou jen něco přes tři miliony lidí, v roce 2011 to byla téměř polovina všech obyvatel Česka.

Větší ochotu odpovídat mohla podle Českého statistického úřadu způsobit změna způsobu sčítání. Zatímco dříve lidé vyplňovali papírové formuláře, loni mohli při sčítání použít online dotazník. To jim mohlo navodit pocit větší anonymity. "Méně se ostýchali víru uvádět," míní gestor sčítání Robert Šanda. "Pro lidi mohlo být vyplnění online formuláře snadnější a důvěryhodnější," potvrzuje vedoucí oddělení koordinace přípravy a zpracování sčítání Anna Podpierová.

Foto: ČSÚ

Za věřící hlásící se ke konkrétní církvi se loni prohlásilo celkem 1,374 milionu lidí. Ačkoli jich oproti předchozímu sčítání ubylo jen o 90 tisíc, větší církve přicházely o značnou část příznivců. Například římských katolíků bylo loni v Česku 741 tisíc, což je sice stále činilo zdaleka největší náboženskou skupinou, oproti roku 2011 jich ale ubylo zhruba o třetinu.

Podobně na tom byly také nejzastoupenější protestantské církve, tedy Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická, jimž počty souvěrců klesly zhruba o dvě pětiny.

Tento úbytek lze podle sociologa náboženství Dušana Lužného z Univerzity Palackého označit za "drastický". Způsobený je zejména tím, že kvůli nerovnoměrnému věkovému rozdělení v církvích více jejich členů umírá, než se do nich rodí. "Římští katolíci jsou na tom v tomto ohledu poněkud lépe, protože mají ve svých řadách poměrné množství relativně mladých lidí, zatímco například u Církve československé husitské je tomu právě naopak, převažují lidé nad padesát let," vysvětluje.

Podpierová ovšem upozorňuje, že příznivců těchto velkých církví může být o něco víc, než uvádí oficiální statistiky. Více lidí než při minulém sčítání nazvalo svou víru jen velmi obecným názvem, a nebylo je tak možné přiřadit k žádné konkrétní církvi. To výslednou statistiku poněkud zkresluje.

Čtvrt milionu katolíků, kteří se nepřihlásili k církvi

Celkem 235 tisíc lidí o sobě napsalo, že jsou katolíci, nedodali však, zda římské, řecké nebo starokatolické církve. Ovšem vzhledem k tomu, že se k řeckým katolíkům při loňském sčítání přihlásilo jen něco přes osm tisíc lidí a za starokatolíky se označilo asi šest set věřících, lze předpokládat, že většina těchto katolíků patří právě k římskokatolické církvi.

Dalších 71 tisíc dotazovaných pak uvedlo pouze to, že jsou křesťané. I zde lze předpokládat, že část lidí, kteří se takto definovali, spadá pod dominantní katolickou církev. Vzhledem k většímu počtu menších církví lze ale jen složitě usuzovat, k jakému společenství patří lidé, kteří se nazvali obecně protestanty - těch bylo přes 27 tisíc.

Tyto obecnější zápisy se objevovaly také v minulém sčítáních lidu, bylo jich ale mnohem méně. Katolíků bez blíže specifikované církve bylo před jedenácti lety zhruba 70 tisíc, lidí, kteří se nazvali pouze křesťany, jen 13 tisíc. A obecných "protestantů" bylo pouze asi osm tisíc.

Zbytek věřících se pak loni rozptýlil mezi menší církve a hnutí. Po římskokatolické církvi (připomeňme, že se k ní přihlásilo téměř tři čtvrtě milionu lidí) byla s 40 tisíci věřícími nejzastoupenější pravoslavná církev. Ta je jedním z mála oficiálních náboženských uskupení, kterým příznivci naopak přibyli - před jedenácti lety měla jen 20 tisíc věřících. Hranici 10 tisíc věřících překonala ještě Českobratrská církev evangelická, husité, Svědkové Jehovovi a Církev bratrská.

Počet registrovaných církví a hnutí oproti minulému sčítání narostl. V roce 2011 jich výzkumníci rozlišovali 48, v roce 2021 to bylo již 74. "Jsou to hlavně nově registrované církve, různé -ismy, tedy nábožensko-filozofické směry, a také Sithové a pastafariáni," upřesňuje Podpierová. Sith je fiktivní řád ze světa Star Wars, pastafariánství je rovněž parodické náboženství, jehož ústřední postavou je Létající špagetové monstrum. 

Právě recesisté se v konečném výčtu objevují v řádu tisíců. Například ti, kteří se přihlásili k řádu Jedi, tedy rytířům z filmové série Hvězdné války, ze které pochází právě také Sithové. Oproti situaci před deseti lety jich dokonce lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15 tisíc, loni přes 21 tisíc.

 Církev, náboženská společnost nebo směr Česká republika celkem
Církev římskokatolická 741 019
katolická víra (katolík) 235 834
křesťanství 71 089
Pravoslavná církev v českých zemích 40 681
Českobratrská církev evangelická 32 577
protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík) 27 149
Církev československá husitská 23 610
Jedi 21 023
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 13 298
Církev bratrská 10 762

Ezoterici i bývalí katolíci

Věřících, kteří neuvedli příslušnost k žádné církvi, bylo v Česku loni 960 tisíc.  To je například asi o pětinu více, než kolik bylo římských katolíků. "Tato kategorie může zahrnovat někoho, kdo se považuje za věřícího, ale nehlásí se k žádné společnosti, nebo někoho, kdo ji uvést nechce," popisuje Podpierová.

"Víme, že v Česku mírně narůstá počet lidí, kteří věří v něco, co nás přesahuje. V nějakou nadosobní sílu, nemusí to být představa konkrétního boha. Může jít například o různá ezoterická učení," doplňuje sociolog Dušan Lužný.

Početní v této skupině jsou podle něj také mladí lidé z tradičně věřících rodin, kteří se ovšem nepotřebují poutat k organizované náboženské skupině. "Drží si svou víru, věří, modlí se, ale nepotřebují navštěvovat formálně řízené bohoslužby," vysvětlil sociolog.

Že těchto lidí přibývá, není podle něj nijak překvapivé. Jev v současnosti vidíme také v jiných státech Evropy. "Je to výraz obecného procesu individualizace, který je základem moderní společnosti a stále sílí. Znamená to, že každý z nás může věřit a nábožensky praktikovat, ale nepotřebujeme k tomu nějakou organizovanou skupinu," říká Lužný.

Trend podle něj naznačuje, že těchto lidí bude v příštích letech dále přibývat. Jak ale Lužný upozorňuje, od věřících hlásících se k církvím bude tato skupina vždy odlišná v tom, že nebude ve své víře tak pevná a náboženství nemusí v jejich životě hrát takovou roli.

"Když člověk věří, ale nezapojuje se do žádné skupiny a nemá nikoho, kdo by mu to stvrzoval, tak jeho víra nebývá tak pevná," dodává sociolog. 

Římskokatolická církev dominuje ve všech krajích

Nejvíce věřících na počet obyvatel žije z tuzemských regionů ve Zlínském kraji, a to téměř 55 procent, a pak na Vysočině, kde tvoří skoro 45 procent. "Jde o kraje, kde si římský katolicismus udržuje svou tradiční pozici a kde se obecně udržují tradice," vysvětluje Lužný.

Zdaleka nejmenší podíl věřících má naopak Ústecký kraj - zde tvoří jen necelých 16 procent - a také Liberecký kraj s 19,4 procenta věřících. "Kromě jiných faktorů zde hraje klíčovou roli poválečný odsun Němců, který zcela narušil všechny sociální struktury a kulturní paměť. Znamenal také rozvrat náboženských struktur, na který pak navázaly protináboženské aktivity komunistického režimu," upozorňuje sociolog.

Foto: ČSÚ

V každém kraji je nejrozšířenější katolická církev. "Na druhých místech bývá buď církev husitská, nebo českobratrská, nebo pravoslavná. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, kde druhé místo zaujímá Slezská církev evangelická augsburského vyznání, jejíž členové žijí téměř výhradně jenom v tomto kraji. Ve třech krajích se objevili na třetím místě i Jediové," doplňuje Podpierová.

V roce 1991 tvořili věřící obyvatelé Česka asi 4,5 milionu lidí a naposledy tak převážili nad těmi bez náboženské víry. Český statistický úřad ovšem upozorňuje, že přihlášení se k církvi v tomto období brala velká část lidí jako protest proti komunistickému režimu, který náboženství v tuzemsku čtyřicet let potlačoval. V roce 2001 už se za věřící prohlásilo jen tři a čtvrt milionu lidí.

Zlom pak přinesl rok 2011, kdy se v dotazníku poprvé objevila možnost prohlásit se za věřícího, který nepatří k žádné církvi. Ve formuláři také úřad poprvé otázku vysloveně označil za nepovinnou. Za věřící a náležící k církvi se označilo téměř 1,5 milionu lidí, 700 tisíc z nich odmítlo uvést svou příslušnost k církvi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy