Byly v mašličkách, pak "nepřípustné". Teď Česko věří, že izraelské radary v NATO vyjedná

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
Aktualizováno 15. 6. 2018 9:53
Už v roce 2012 se české ministerstvo obrany začalo seriózně zabývat otázkou pořízení moderních radarů protivzdušné obrany. Šest let poté přístroje klíčové pro ochranu republiky vojáci nemají. Připomeňte si milníky výběru radarů včetně nečekaných obratů, které přišly i v rozmezí pouhých dvou dnů.
Foto: Master Sgt. Andy Dunaway/Wikimedia Commons

Šlechtová nechává zakázku prověřit

Krátce po nástupu Karly Šlechtové na obranu se radarová zakázka zadrhla. Šlechtová nedůvěřovala zprávám, že zakázka na radary je "v mašličkách", a rozhodla se pořádně přezkoumat, zda tomu tak opravdu je.

Prověřování bylo prací především pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, který měl podle Šlechtové potvrdit, že izraelské radary budou propojitelné se systémy NATO - jinými slovy, zda by uměly například navádět spojenecké stíhačky (na snímku nizozemská F-16). Zároveň smlouvu na její pokyn přezkoumávali právníci.

Šlechtová se ale zaměřila i na jiné dílčí výhrady. Letos v květnu například uvedla, že by považovala za problém, pokud by český subdodavatel anténních modulů - pardubická Retia - neměl bezpečnostní prověrku. Firma se obratem ohradila, že prověrku, přestože přezkoumávanou, má a že považuje za nestandardní, když se k tomu vyžaduje člen vlády.

 

Právě se děje

Další zprávy