Majetek Salmů, který leží z většiny na Blanensku, byl po druhé světové válce zabaven na základě Benešových dekretů.
Dnešní nepřiznání občanství znamená, že Salmovi nyní nemají nárok na vrácení majetku v jedné z největších restitučních kauz v zemi.
Původní majetek Salmů je rozsáhlý - tvoří jej asi 7000 hektarů pozemků a zámek v Rájci. Ten také spadá mezi zemědělský majetek, protože byl sídlem velkostatku.
Důvod neřekneme
Ministerstvo vnitra zatím nechtělo rozhodnutí, proč hraběti československé občanství nepřiznalo, komentovat.
"Nebudeme sdělovat podrobnosti," uvedla mluvčí ministerstva Radka Kovářová.
Infobox
ČTĚTE SOUVISLOSTI:
MAJETEK SALMŮ:
- Salmovské majetky zahrnují zhruba 7000 hektarů na Blanensku: lesy, polnosti, ale například i pozemky nad Punkevními jeskyněmi u Macochy v Moravském krasu.
- V samotném Blansku patřil rodině místní zámek (na ten se však nevztahuje zákon o půdě, takže nespadá pod restituční řízení a nemohou o něj žádat), ale také nejrůznější parcely. Do verdiktu Nejvyššího správního soudu, který restituce v roce 2003 zastavil, muselo město žádat o svolení dědiců pokaždé, když chtělo například opravovat silnice či různé stavby.
- Mezi majetky, o něž dědicové žádají, patří pak národní kulturní památka - zámek v Rájci nad Svitavou. Zámek leží severně od Brna a Blanska. Klasicistní stavba inspirovaná francouzskou architekturou Ludvíka XVI. patří mezi národní kulturní památky. Ty ještě do letošního června nesměly být ze zákona vraceny v restitucích; v červnu však Ústavní soud vyhověl žádosti rodiny Špačkových, někdejších majitelů Kokořína, a příslušnou pasáž zákona změnil tak, že národní památky už vydávat lze. Zámek v Rájci i přilehlý anglický park si ročně prohlédne zhruba třicet tisíc turistů. Vstupné činí podle zvolené trasy 50 až 80 korun.
Podle dcery Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzové je rozhodnutí ministerstva hanebné.
"Je to hanba. Nechápu, jak je možné, že ministerstvo nejednalo podle verdiktu Ústavního soudu, který se již k tomuto problému jednou vyjádřil," uvedla Salmová.
Právní zástupce Salmů Felix Nevřela se proto chce proti rozhodnutí ministerstva odvolat.
Po válce Hugo Salm získal jen prozatímní potvrzení o československém občanství, a než získal definitivní, zemřel. Ministerstvo vnitra už o občanství Hugo Salma rozhodovalo v roce 2002. Po padesáti letech tehdy dokončilo správní řízení, v němž hraběti odepřelo československé občanství.
Rozhodnutí ale zrušil Ústavní soud s tím, že nebyly posouzeny četné důkazy, a upozornil, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Soudci také připomněli, že hrabě za okupace pomáhal spoluobčanům. "Trpěl pod nacistickým či fašistickým terorem," stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.
Nemá nárok
Ústavní soud však nerozhodoval, zda Hugo Salm byl, či nebyl československým občanem - poukázal pouze na chyby v procesu udělování občanství.
Poslanec ČSSD a právní zástupce Blanska v tomto sporu Zdeněk Koudelka již po loňském verdiktu prohlásil, že na Salmy bylo po druhé světové válce pohlíženo jako na německé bezdomovce. Podle něj není k vydávání majetku na Blanensku důvod.
Koudelka uvedl, že Blansko v novém řízení o Salmově občanství předložilo ministerstvu nové klíčové důkazy. "Především jsme doložili, že informace o údajné pomoci Salma odbojáři Antonínu Kyzlinkovi je fantasmagorie," uvedl advokát.
Dodal, že Kyzlink nikdy k odbojářům nepatřil a připomněl, že se hrabě Salm sám za války přihlásil o říšské občanství.
Jihomoravská sociální demokracie dokonce vydala po loňském rozhodnutí Ústavního soudu prohlášení, že soud ohrožuje stát a jeho občany.
"Ústavní soud svým rozhodnutím znejišťuje základní majetkové poměry v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a tím vážně ohrožuje stát i jeho občany," usneslo se po rozhodnutí Ústavního soudu předsednictvo výkonného výboru ČSSD Jihomoravského kraje.
