S novináří nemám problém. Jsme partneři, říká soudce

Lenka Smyčková
10. 7. 2008 14:39
Kdo nese zodpovědnost za soukromí - soudy nebo novináři?
Novináři jsou pro mě partneři, tvrdí soudce
Novináři jsou pro mě partneři, tvrdí soudce | Foto: Attila Racek

Brno - Chrání soudy dostatečně dětské účastníky choulostivých kauz? Proč jsou jednání o brutálně týraných dětech veřejná? A nenesou za poškození těchto dětí částečně zodpovědnost i senzacechtiví novináři?

Od začátku léta se o zodpovědnosti soudců a novinářů vůči dětem mluví čím dál častěji. U brněnského krajského soudu totiž veřejný proces v kuřimské kauze. Lidé tak mají z první ruky nechutné detaily o týrání. "Svého kolegu Pavla Götha plně podporuji v tom, že z hlavního líčení nevyloučil veřejnost," říká soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška.

On sám nikdy veřejnost z jednání nevyloučil. A to přesto, že letos na jaře rozhodoval o kuriózním případu "nezdařeného potratu". Žena z Vysočiny v něm zažalovala jihlavskou nemocnici za to, že po špatně provedeném potratu přežilo v jejím lůně jedno z dvojčat.

Soudce Ryška jí přiznal osmdesátitisícovou satisfakci, přestože část veřejnosti považovala peníze "za narození zdravého dítěte" za nemorální. Vše se stalo za mimořádného zájmu médií, což také mnozí kritizovali.

A.cz: Je zajímavé, jak se vám letos sešly dvě výjimečně zajímavé, médii sledované a v českém právu průlomové kauzy. Na jaře jste rozhodoval v případě ženy, které se narodilo dítě po nezdařeném potratu. Po prázdninách vás čeká kauza vyměněných dětí z Třebíče. To je náhoda?

Má specializace je ochrana osobnosti. Ale máte pravdu, že kauzy, které se týkají dětí, mě letos nějakým záhadným způsobem vyhledávají. Netýká se to jen nezdařeného potratu a zaměněných dětí.

Teď o prázdninách zase řeším kauzu miminka, které bylo v bohunické nemocnici popáleno a na základě těch popálenin potom zemřelo. Co je paradox, dítě mě potkalo i v osobním životě. Devětadvacátého února jsem soudil kauzu nezdařeného potratu a dvacátého března jsem synovi na porodním sále stříhal pupeční šňůru.

A.cz: Jsou pro vás případy týkající se malých dětí jiné než ty ostatní?

Z právního hlediska je to vše žalováno z titulu práva na ochranu osobnosti. To znamená z titulu zásahu do práva na rodinný život, které tvoří součást práva na soukromí. Ovšem cokoli se týká dětí, je plné emocí. Malé děti jsou víc zranitelné, citlivé. Ale soudce by měl být schopen odhlédnout od té emoční stránky a postupovat věcně.

A.cz: To přece musí být strašně těžké. Konkrétně případ nezdařeného potratu přímo názorově rozdělil společnost. Pořád jste byl schopný se v tom emočně neangažovat?

Pro mě už to skutečně těžké není. Na to, jak jsem v očích prezidenta mladý, soudím dlouho. Jsem soudcem od roku 1999 a ta práce člověka přinutí k tomu, aby byl o věci schopen neuvažovat emočně a osobně.

A.cz: Také by se neměl nechat ovlivňovat médii. Což je v současnosti u Krajského soudu v Brně velmi aktuální téma. Nejprve potratová kauza, teď kauza Kuřim a na podzim zaměněné děti. Jaké je to pracovat ve hledáčku médií?

Já s tím nemám problém. Beru novináře jako partnery. Soudce by měl přímo ze zákona být schopen odhlédnout od veškerých tlaků veřejného mínění, včetně sdělovacích prostředků nebo zájmů politických stran.

Nedávno jsem se na to téma bavil s jedním novinářem. On si všiml, že zejména mladí soudci už dnes nemají problém být vůči médiím otevření. Jsou příznivci transparentní justice bez zavřených dveří. Veřejnost má právo kontrolovat řádný chod v soudní síni a já se tomu nijak nebráním.

Čtěte také: Blogeři se přou: Je soud ke kauze Kuřim reality show?

A.cz: Řekl jste, že novináři jsou vašimi partnery. Proč je jejich přítomnost u soudu podle vás důležitá?

Novináři musí být u zdroje informací, aby mohli správně, ale samozřejmě přiměřeným způsobem, veřejnost informovat. Ilustroval bych to na konkrétním případu toho nezdařeného potratu.

To byla věc se zásadním společenským významem. To rozhodnutí bylo naprosto průlomové. Proto jsem schválně nevyloučil veřejnost, ač to bylo právní zástupkyní žalobkyně navrženo s ohledem na zajištění anonymity té ženy.

A.cz: Nebylo třeba skutečně důležitější zachování anonymity?

Veřejnost má podle Ryšky právo dohlížet na dění v soudní síni
Veřejnost má podle Ryšky právo dohlížet na dění v soudní síni | Foto: Attila Racek

Ten požadavek ale vůbec nebylo možné splnit, neboť již před tím jednáním informace o té kauze pronikly do médií. Žalobkyně, její maminka i její advokátka se vyjadřovaly do médií, s novináři komunikovaly. Vyloučení veřejnosti by stejně vůbec nezaručilo zachování anonymity.

Veřejnost by nemohla jen do soudní síně. Pro novináře by nebyl nejmenší problém odchytit tu ženu na chodbě, na schodišti, před budovou. Navíc vyhlášení rozsudku by bylo ze zákona veřejné. Bohužel každý, kdo se chce soudit, musí počítat se zájmem médií.

A.cz: O vyloučení veřejnosti se nedávno rozpoutala velká debata v souvislosti se soudem v kauze týraných dětí z Kuřimi. Také zde soudce rozhodl, že jednání bude veřejné. Teď se ukazuje, že velkým problémem není ani možná tak otázka veřejnosti či neveřejnosti, ale spíše zodpovědnosti samotných médií za to, co a jak v souvislosti s dětmi uveřejňují. Co si o tom myslíte?

Opět se budu držet příkladu toho potratu. V zájmu žalobkyně i její dcery jsem v soudní síni poučil média o jejich zákonné povinnosti, kdy by měli při plnění svých zpravodajských povinností nějakým způsobem respektovat zájmy žalobkyně a jejího nezletilého dítěte. Aktuálně.cz, Mladá fronta nebo Česká televize tu povinnost naplnili perfektně.

Jiná věc je, že některá média odkryla identitu té ženy uveřejněním jména nebo fotografií. To ale nebyl důsledek toho, že veřejnost nebyla vyloučena. To bylo skutečně spíše selháním médií. Osobně si myslím, že identifikace té ženy je naprosto zpravodajsky nepodstatná. Nemá žádnou informační hodnotu. Ta kauza sama o sobě byla důvodně objektem zájmu veřejnosti, něco jiného pak ale byla skandalizace té ženy.

A.cz: Podle vás tedy média pochybila?

Média nesou ze zákona tu povinnost, o které jsem mluvil. Není vyloučeno, aby ta žena na základě zásahu do osobnostních práv podala žalobu proti příslušným médiím.

A.cz: Ozvali se nám čtenáři, kteří si mysleli, že pro zachování anonymity této ženy by bylo úplně nejlepší o tom vůbec nepsat...

To si nemyslím. Jak už jsem řekl, ta kauza vzbudila zájem veřejnosti důvodně. V důsledku toho třeba vyšlo najevo, že to není jediná žena, která nárokuje satisfakci za nechtěné dítě. V obdobném případě kolegyně z Ostravy  žalobu zamítla s odkazem na rozpor s dobrými mravy.

Zasáhne novinář nepřiměřeně do vašeho soukromí? Můžete ho žalovat
Zasáhne novinář nepřiměřeně do vašeho soukromí? Můžete ho žalovat | Foto: Attila Racek

A.cz: Proč jste to neudělal stejně? To je možné, aby padla dvě tak zcela rozdílná rozhodnutí?

Dobré mravy jsou vykládány tak, že jsou výsledkem převažujícího vědomí ve společnosti. V otázce potratu je mravní vědomí v Česku naprosto roztříštěné. Je tu přístup práva matky na volbu proti přístupu práva dítěte na život.

Převažující je však ten přístup pro volbu. Sama interrupce není nemravná. Je to zákonem připuštěný, legální zákrok. Jestliže je u nás právní útrata potratů liberální, muselo být v tom duchu neseno i rozhodnutí soudu.

A.cz: Měla pro vás kauza nějaké dozvuky?

Samozřejmě. Všichni o ní věděli. Na soud přišlo několik pobouřených mailů. Vesměs bylo ale rozhodnutí v mém okolí přijímáno jako rozhodnutí kvalitní.

A.cz: Také mi nějaké pobouřené maily přišly. V jednom například bylo, že jste si chtěl na kauze udělat reklamu. Byla by vám k něčemu taková reklama?

Toto není zdaleka první mediálně sledovaná věc, kterou jsem řešil. Myslím, že „mediálně zavedený" jsem byl už předtím. Navíc nedávno i předseda soudcovské unie zveřejnil, že zásada veřejného jednání je v podstatě svatá. Pak se soudce publicitě prostě nevyhne.

Foto: Attila Racek
Čtěte 1. část rozhovoru:
Kolik peněz odškodného za vyměněné děti?
 

Právě se děje

před 33 minutami

Firma, které unikla palivo do řek na Sibiři u Norilska, se odvolá proti pokutě

Ruská společnost Norilsk Nickel, která patří k největším těžařům niklu na světě, se chce odvolat proti rekordní pokutě téměř 148 miliard rublů (asi 49 miliard Kč). Firmě ji vyměřila vládní agentura na ochranu přírody Rosprirodnadzor, a to za škodu při květnovém úniku ropných látek u Norilska. Firma je však nadále ochotna zaplatit odstranění způsobených škod, uvedla dnes agentura TASS. Po oznámení firmy cena jejích akcií na moskevské burze vzrostla o dvě procenta.

Norilsk Nickel podle listu Kommersant zpochybnil metodiku výpočtu pokuty, a sice to, že úřad použil koeficient určený znečišťovatelům, kteří nepomáhají při nápravě škod, což nebyl případ firmy Norilsk Nickel.

"Škoda na životním prostředí a likvidace následků havárie jsou dva různé pojmy. Pokud je společnost připravena dokázat u soudu, že není viníkem, má na to právo. My jsme ale viděli následky havárie, zaznamenali jsme všechny ukazatele a Rosprirodnadzor spočítal způsobené škody," řekl ministr podle agentury TASS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy