reklama
 
 

Agenta Bureše si StB nevymyslela, věří šéf slovenských badatelů. Soud o Babišovi rozhodne do voleb

3. 10. 2017 7:17
Osm dní před říjnovými sněmovními volbami vynese slovenský Ústavní soud v Košicích verdikt ve sporu mezi favoritem volebního klání Andrejem Babišem a slovenským Ústavem paměti národa. Neřešíme, zda Babiš škodil, nebo ne, jde nám o to, že podle našeho názoru nemůžeme být trestáni za splnění povinnosti zveřejnit registrační protokol, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda správní rady ústavu Ondrej Krajňák.

Proč jste v celém sporu nakonec obrátili na Ústavní soud, tedy nejvyšší soudní instituci v zemi?

Nejvyšší soud rozhodl v neprospěch Ústavu paměti národa poněkud nestandardně. Příslušníci Státní bezpečnosti, kteří u soudů vypovídali, nebyli předem zbaveni mlčenlivosti, což je procesní chyba, kterou ministr vnitra řešil tak, že je zbavil mlčenlivosti zpětně. Proto jsme rozhodnutí napadli. Věříme, že bylo porušeno naše právo na spravedlivý rozsudek.

Takže Ústavní soud rozhodne, a pokud vám dá za pravdu, půjde případ zpět k soudu nižší instance?

K prvostupňovému soudu, který by se tím měl zabývat nově. Chci ale zdůraznit tři věci, které jsem zdůrazňoval přímo u Ústavního soudu: tento případ není nestandardní ani tak tím, že by Andrej Babiš byl v České republice významný politik, ale proto, že klíčovými svědky jsou právě příslušníci StB, kteří zaprvé vypovídali, aniž by byli zbaveni mlčenlivosti, zadruhé buď lhali, když evidovali své agenty, nebo lžou dnes, když říkají, že si to nepamatují. A zatřetí, příslušníci StB byli zaměstnanci zločinecké organizace, jejich kredit je pochybný.

O co přesně se jako ústav soudíte?

Zákon ústavu přikazuje zveřejnit příslušné registrační protokoly. My jsme se zákonem řídili, nemůžeme být přece potrestáni za to, že jsme splnili svou povinnost. Ústavnímu soudu jsme poskytli ty samé informace jako soudům nižší instance - pro nás je rozhodující to, že máme k dispozici dvanáct spisů, které byly uloženy na pěti místech. A podpisy čtyřiceti pracovníků StB, řadových, nadřízených…

Kteří ve spisech o "agentu Burešovi" vystupují?

Ano. A právě proto si nemyslíme, že by si tu postavu na StB vymysleli. Navíc pro nás není důležité, jestli pan Babiš škodil, nebo neškodil, o to se nesoudíme. Pan Babiš zažaloval Ústav paměti národa za to, že podle zákona dáváme k dispozici materiál, který máme.

Odehrál se na Slovensku někdy případ, který by k tomuto současnému šel aspoň částečně přirovnat? Něco, co nabízí analogii, podle které byste své šance u Ústavního soudu mohli odhadnout?

Když jsme připravovali odpověď pro Ústavní soud, doložili jsme tři stovky námitek, které náš soudní spor provázely. Máme za to, že v úvahu byly brány jen námitky pana Babiše, naše ne.

Ústav paměti národa a Ondrej Krajňák

Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) vznikl mimo jiné podle polského vzoru jako instituce určená ke zkoumání období nesvobody, ve slovenském případě let 1939-1945 a 1945-1989. V České republice obdobně funguje Ústav pro studium totalitních režimů.

V čele ÚPN stojí od února 2013 Ondrej Krajňák. Současný šéf pracoval v době komunismu na "podzemní" činnosti církve, po listopadu 1989 vystudoval Římskokatolickou cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a doktorandská studia v polském Lublinu a v Ružomberku. V Ústavu paměti národa působil od roku 2003 jako filmový dokumentarista a režisér, později jako vedoucí referátu orální historie. Založil audiovizuální archiv ústavu.

Jak tedy myslíte, že spor dopadne? Teď nejspíš řeknete, že věříte v úspěch…

Kdybychom nevěřili, tak bychom nezašli tak daleko. Někteří mají pocit, že to je zbytečná práce. Ale není, je to jednoduše povinnost i vůči obětem zločineckých režimů, abychom netvrdili, že černé je bílé a bílé je černé, když vidíme, že zde je opravdu dostatek pádných dokumentů, důkazů a faktů. Je také potřeba říct, že od mého nástupu jsme neprohráli žádný soudní spor, ke kterému jsme přistoupili zodpovědně - až na spor s panem Babišem. To také o něčem svědčí.

O čem přesně soud rozhodne?

Nejsem si úplně jistý, zda o tom, jestli agent Bureš spolupracoval vědomě, či nevědomě. Myslím ale, že soud může rozhodnout, že Ústav paměti národa vůbec neměl být žalovaný, protože my jsme ty dokumenty zveřejnili podle zákona. A pak o tom, o čem jsme už hovořili - zda byla porušeno naše právo na spravedlivý proces tím, že svědci vypovídali bez zbavení mlčenlivosti.

Když nedávno Ústavní soud uvedl, že nález zveřejní 12. října, nenapadlo vás, že to bude krátce před sněmovními volbami v Česku a všichni se začnou přít, jak je to zpolitizované?

Přiznám se, že jsem si v tu chvíli neuvědomil, že u vás jsou 20. a 21. října sněmovní volby. Spíš mě napadlo, že to mohlo být proto, že v ten samý den Národní rada (slovenský parlament, pozn. red.) přijala novelu zákona o Ústavu paměti národa, která ústav paralyzuje. Tak aby v ten samý den nepřišlo rozhodnutí soudu, které teoreticky může dopadnout v náš prospěch a které by pak vypadalo jako zpytování svědomí pro Národní radu.

Ústav paměti národa bude v budoucnu paralyzovaný? V čem ta paralýza, jak říkáte, spočívá?

Oni se tak vyjádřili i poslanci Evropského parlamentu z devíti zemí, když podepsali apel na předsedu Národní rady, aby novela o ústavu byla stažena. Úlohy ústavu byly dosud stanovené tak, že před jejich výčtem bylo slovo "zejména". To teď Národní rada vyškrtla, což znamená, že úkoly jsou taxativně vyjmenované a ústav nemůže dělat více. Což činil - věnovali jsme se například budování muzea zločinů komunismu.

Novela také paralyzuje statutární orgán, doposud měl zodpovědnost, práva a kompetence rozhodovat předseda správní rady. Teď bude rozhodovat devítičlenná správní rada hlasováním - a bude vystavená politickým tlakům z okolí. Když má ústav nestranně hodnotit období nesvobody, nemůže přece rozhodovat to, kdo má většinu ve správní radě.

autor: Jan Wirnitzer | 3. 10. 2017 7:17

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama