Praha - Řada zdravých romských dětí nastupuje v Česku do praktických škol určených pro lehce mentálně postižené.
Děje se to i pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který konstatoval, že v Česku jsou malí Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělávání.
"Objektivní nepřipravenost je u nich (romských dětí) zaměňována za mentální postižení," konstatovala na čtvrteční konferenci vládní zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková.
Děje se tak podle ní i kvůli neochotě či averzi škol k těmto žákům, tlaku většinových rodičů a někdy i rodičů dětí, kteří si myslí, že praktická škola je pro jejich potomky to nejlepší. Pomoci může například větší zapojení asistentů a pomocníků učitelů.
Šimůnková ocenila snahu současného vedení ministerstva školství "posunovat věci dále".
Podle srpnových závěrů České školní inspekce podíl romských žáků vzdělávaných jako mentálně postižení za poslední dva roky klesl. Zatímco dřív tvořili malí Romové vzdělávaní v programu pro postižené 35 procent žáků, nyní je to 26,4 procenta.
Inspekce prověřovala praktické, dříve zvláštní školy. V nich by měli končit právě jen školáci s diagnózou lehkého mentálního postižení, často se tam ale dostávají děti jen kvůli špatnému sociálnímu zázemí.
Od minulého školního roku musejí se zařazením dítěte do praktické školy souhlasit i rodiče. Podle ministerstva se tak zvyšuje snaha škol zařazovat romské děti do hlavního vzdělávacího proudu.
Netýká se to ale jen romských dětí. Před dvěma lety vzdělávaly zvláštní školy celkem 68 procent žáků jako postižené, v současnosti je jich 49 procent.
Nová vyhláška
Úředníci si pokles vysvětlují novými vyhláškami, které platí od minulého školního roku. K zařazení žáka do zvláštní školy musí kromě potvrzené diagnózy z poradny dát informovaný souhlas i jeho rodiče.
Stávalo se totiž, že někteří rodiče preferovali pro své dítě zvláštní školu, aniž si uvědomovali, že jejich potomek tak ztratí šanci na vyšší vzdělání a lepší budoucí uplatnění. "Šetření však ukázalo, že se stále vyskytují případy, kdy si rodiče nepřejí převést své dítě do hlavního vzdělávacího proudu, přestože jeho převedení doporučí školské poradenské zařízení," konstatovali inspektoři.
Od roku 2009 se tak 38 žáků v 15 kontrolovaných školách vzdělává na přání rodičů ve zvláštním režimu, ačkoliv se jedná o zdravé děti.
Podle ministerstva se legislativní změny ještě víc projeví od právě zahájeného nového školního roku, kdy budou moci být žáci zařazováni do praktických škol nejvýše na rok. Po uplynutí roku odborníci budou muset ověřit, zda žák zařazení do tohoto typu školy odpovídá. V případě žáků se sociálním znevýhodněním byla doba zkrácena na pět měsíců.