Praha - Radní hlavního města dostali na stůl více než stostránkový dokument o životě Romů v Praze. Z analýzy, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že postavení této menšiny se v Praze oproti ostatním regionům liší.
Zatímco v ostatních regionech jsou Romové často odklízeni do ghett na okraji měst, ti pražští žijí "běžně mezi ostatní populací". Podle výzkumníků společnosti Socioklub pouze třetina bydlí v lokalitách s větším počtem Romů.
Studie zároveň upozorňuje, že se nepotvrdily hypotézy o vysoké nezaměstnanosti a chudobě příslušníků této menšiny žijících v hlavním městě.
V Praze není ghetto
Z dat, která výzkumníci sbírali od prosince 2007 do února 2008, vyplývá, že téměř čtvrtina dotázaných respondentů žije v domácnosti se 6-10 lidmi.
"Zarážející je, že 6-10 lidí bydlí z jedné třetiny v bytech 2+1," uvádí se v analýze. Podle ankety, která byla součástí výzkumu, vnímá nejvíce dotázaných právě bydlení jako největší problém.
Nejpočetnější romská komunita bydlí podle statistických údajů z roku 2001 v Praze 3 a 8, větší množství žije také v městské části Prahy 4 a 5. Naopak nejméně Romů bydlí na Praze 1 a 11.
"Žádná z pražských lokalit nemá charakter vyloučeného ghetta," uvádí se v analýze. "V naprosté většině se jedná o bloky domů či jednotlivé vchody, které jsou prostorově začleněny do okolní obytné zástavby, obývané neromy".
Celkem podle propočtů výzkumníků žije v hlavním městě mezi 13-17 tisíci Romy. Pražané jsou k této menšině tolerantnější, než je v Česku běžné.
"V Praze je nadprůměrný podíl těch, kteří deklarují, že mají k Romům dobrý nebo stejný vztah jako k jiným skupinám obyvatel," říká studie. "Ve všech sledovaných ukazatelích patří Praha k pěti regionům s relativně nejméně negativními postoji vůči Romům."
Emigrace elit
Analýza také upozorňuje, že lidé z okruhu pražských romských elit emigrovali v posledních letech do zahraničí.
"Je nutno konstatovat, že nejschopnější Romové, kteří žili v hlavním městě, emigrovali za vidinou lepšího postavení a lepší ekonomické budoucnosti," píše se ve studii. "Cílovými zeměmi byly Kanada, Irsko, Anglie, Belgie, Nový Zéland i Austrálie. "
Autoři výzkumu jako příklad uvádějí známou romskou kapelu Khamoro, jejíž členové emigrovali do Austrálie a na Nový Zéland.
V současné době opouštějí Prahu spíše sociálně slabší rodiny, převážně na sever Čech, kde jsou levné byty, či kam bývají sestěhováni realitními kancelářemi.
Dětské gangy na pochodu
Analýza také popisuje změnu, která nastala po novele zákona o hmotné nouzi. Po nabytí účinnosti této právní normy se v Praze snížil počet příjemců chudinských dávek o 44 %. Během listopadu 2007 tak pobíralo dávky jen 2 419 lidí.
"Zjištěné počty i podíly vyvracejí představu o nějakém excesivním výskytu sociální deprivace, chudoby a sociálního vyloučení v Praze," píše se ve studii. "Nižší počty a podíly příjemců dávek státní sociální podpory oproti celému státu odrážejí všeobecně vyšší úroveň příjmů v Praze."
Nepotvrdily se také hypotézy o vysoké míře nezaměstnanosti. "Je nutné připustit, že zaměstnanost Romů je na vyšší úrovni, než se dosud uvádělo," konstatuje analýza. "Kdyby šlo o černou práci nebo jen o ni, o dávky by bylo žádáno."
Zároveň však výzkumníci upozornili na nový jev v romské komunitě hlavního města - výskyt dětských gangů, které vyrůstají z hip-hopové subkultury a snaží se připodobnit černošským gangům.
Podle výzkumníků dochází k násilným střetům těchto skupin, dosud však nebylo zjištěno, co je účelem jejich existence, zda jde pouze o bitky "sloužící k utvrzování statusu silnějšího, či zda jde o vymezování teritorií například pro prodej drog".