Foto: Aktuálně.cz, Centrum pro lidských práva a demokracii, Masarykova univerzita

Proti dezinformacím chybí dlouhodobý plán

Od únorového vypuknutí války na Ukrajině vytvořila vláda Petra Fialy tým pro strategickou komunikaci a boj s dezinformacemi. "Umožní státu předávat informace veřejnosti, předcházet panice a nenechat prostor napospas dezinformátorům. Chceme rychle, efektivně a srozumitelně reagovat na krize a fungovat i mimo ně," vysvětluje jeden z členů týmu Dominik Presl.

Přestože snahu vlády hodnotí oslovení odborníci kladně, na hodnocení, zda je úspěšná, je podle nich brzy. "Rizikem je přílišná politizace boje s dezinformacemi ze strany vládních stran. K polarizaci společnosti a nedůvěře vůči státní komunikaci může spíše přispívat, než ji umenšovat," říká expert na dezinformace Vojtěch Bahenský z Univerzity Karlovy.

Pokud se úřady naučí lépe komunikovat, podpoří důvěru lidí ve stát. Dezinformacím v Česku podle experta Bohumila Kartouse podléhá 10 až 15 procent dospělých, v krizích podobných koronavirové pandemii se tento podíl ještě zvyšuje. Pesimističtěji vyznívají data Globsec, podle kterých lživým tvrzením věřilo v roce 2020 dokonce 29 procent lidí.

"Do budoucna bude důležité rozvíjet nástroje, které umožní trestně stíhat systematické dezinformační aktivity, zasáhnout proti webovým portálům, které profitují z obchodu se strachem, a zvýšit důraz na mediální vzdělávání ve školách," radí Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute. S tím souhlasí i expertka na mediální právo Monika Hanych. "Je třeba plán, který nebude jen reagovat na nastalou situaci," říká.