Brno - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal prověřovat podezření, že se velké obchodní řetězce snaží obejít nový zákon, který má omezovat jejich nadvládu nad dodavateli zboží. Tento zákon, s nímž přišla ČSSD, nedávno přijala sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta.
Podle svědectví zemědělců a potravinářské komory nyní nejméně tři řetězce nutí své dodvatele podepsat prohlášení, díky kterému by se na ně zmíněný zákon nevztahoval. Jde o Kaufland, Makro a Tesco.
Řetězce toto obvinění popírají.
Obchodní řetězce ale dnes před podobným postupem varoval antimonopolní úřad s tím, že proti takovým praktikám zasáhne.
Varování od státu
"Úřad se v poslední době setkal v několika případech s tím, že poté, co byl schválen zákon o významné tržní síle, někteří odběratelé kontaktují své dodavatele s žádostí o 'prohlášení', že tito dodavatelé se necítí být na odběrateli závislí," uvedl mluvčí úřadu Kristián Chalupa s tím, že nejde o ojedinělé případy.
Podle zástupců zemědělců a Potravinářské komory už podobnou iniciativu zaznamenali ze strany Kauflandu a Makra. "Ano je to pravda. A pokud se to včas nezarazí, tak se to rozšíří ve velkém," řekl deníku Aktuálně.cz šéf Agrární komory Jan Veleba, který uvedl, že prohlášení začal jako první požadovat Kaufland.
To, že některé řetězce už podobný krok udělaly, nepřímo potvrdila Aktuálně,cz také mluvčí Potravinářské komory Dana Večerová. "Slyšeli jsme, že to dělá Makro a Kaufland," uvedla.
Makro tak nechává své dodavatele podpisem stvrdit že "vzájemné podmínky obchodní spolupráce považuje za ekonomický výhodné a vyvážené" a že není na společnosti Makro "závislý".
Pokud by dodavatel takové prohlášení podepsal, řetězec by se vyhnul sankcím zákona - ten přitom počítá s pokutami až 10 milionů korun.
"Byli za mnou zástupci dvou řetězců, kteří po mě chtěli podobné prohlášení podepsat," uvedl jeden z dodavatelů s tím, že mezi zemědělci a potravináři se šíří obava z pomsty řetězců v případě, že na jejich požadavky nepřistoupí. Bez řetězců jim totiž hrozí velké problémy.
Dodavatelé jsou na velkých řetězcích stále závislejší. Podle průzkumu společnosti Incoma ovládá desítka největších řetězců s rychloobrátkovým zbožím už 64 % trhu, zatímco v roce 1998 to bylo jen 24 procent a v roce 2003 kolem 50 procent.
Řetězce popírají, že nutí dodavatele obcházet zákon, nebo to odmítají komentovat. Přiznávají, že se jim zákon nelíbí, protože je podle nich nejasný a zmatený.
Makro tvrdí, že zákon neobchází. "Tato data od našich dodavatelů sbíráme za účelem, který nám naopak umožní ustanovení zákona naplnit. Dobrovolné sdílený těchto dat s námi nemá ani nemůže mít žádný vliv na naše obchodní vztahy s těmito dodavateli," uvedla generální ředitel Makra Axel Hluchy. "Naše společnost udržuje velmi vyvážené a férové vztahy ke svým dodavatelům, kdy platí pravidlo služby a protislužby. K paušálním výrokům, bohužel, nelze vyjádřit stanovisko," uvedl mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
Na stranu řetězců se staví i někteří právní experti. "Výklad zákona není jednoznačný a snaha některých subjektů vyřesit nové povinnosti tímto typem prohlášení ze strany dodavatele, je tak do určité míry pochopitelná," uvedl Aleš Kubáč, specialista na maloobchod z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Podle antimonopolního úřadu chtějí řetězce i některé údaje o obratu dodavatele, podíl dodávek dodavatele v rámci Česka, případně podíl dodávek pro konkrétního odběratele a jiné požadavky. To vše neoprávněně.
Nedávejte informace
"Žádný zákon včetně toho o významné tržní síle neukládá žádnému z hráčů na trhu povinnost poskytovat jiné firmě jakékoli údaje o své činnosti," uvedl v prohlášení antimonopolní úřad.
Bič na řetězce přijatý ve sněmovně začne platit od února příštího roku.
Zákon výslovně zakazuje některá jednání vůči dodavatelům, tedy zejména potravinářským firmám. Mimo jiné stanoví, že obchody nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily (výjimkou jsou výprodeje například na konci sezony). Skončit mají také problémy s pozdním proplácením faktur.
Nový zákon zavádí jako standard třicetidenní splatnost. Podle dodavatelů jim totiž některé řetězce vracely faktury těsně před datem splatnosti kvůli čistě formálním nedostatkům, čímž se doba splatnosti prodloužila na dva, čtyři i více měsíců.
Zákon také obchodníkům zakazuje získat (nebo pokoušet se dostat) od dodavatele "jakýkoliv prospěch nebo platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě anebo je zjevně nepřiměřená ve vztahu k hodnotě poskytnuté služby". Příkladem je třeba "podílení se na financování, neodůvodněné společným zájmem a bez přiměřené protihodnoty". Za "zneužití tržní síly" hrozí řetězcům pokuta až 10 milionů korun.
