reklama
 
 

Rekord: O změnu pohlaví loni zažádalo dvakrát víc Čechů

9. 6. 2015 21:30
Celkem 111 lidí chtělo v roce 2014 přeoperovat z muže na ženu a naopak. Změnu pohlaví hradí pojišťovna, zákrok stojí v průměru okolo jednoho sta tisíc korun.

Praha - Raketově vzrostl počet Čechů, kteří žádají o změnu pohlaví. Jen v loňském roce jich o přeměnu z muže na ženu a naopak požádalo 111. To je dvojnásobně více než v předchozím roce. U komise lékařů, která o žádostech o změnu pohlaví rozhoduje, přitom uspěli takřka všichni zájemci.

"Zamítnuta byla jen jedna žádost," potvrdila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. O rok dříve přitom ministerstvo posuzovalo jen 47 žádostí.

Podle sexuoložky Hany Fifkové ale náhlý nárůst žadatelů není způsoben tím, že by se zvyšoval počet transsexuálů. Téma změny pohlaví už prostě jen není tabu. "Je dostatek informací a je dobré společenské klima. Transsexuální lidé tak mnohem dřív přijdou na to, co je jejich problém, a nebojí se ho jít řešit," soudí Fifková.

"Lidé sice cítí, že s nimi není všechno v pořádku, ale sami si tu diagnózu bez informací nestanoví. Nyní se o tom mluví, pacienti to dokážou pojmenovat a jdou k lékaři," dodává odborník motolské nemocnice Ladislav Jarolím, který se na přeměnu pohlaví specializuje.

Na odborníky se obracejí čím dál mladší klienti. "V minulých desítkách let se mnoho lidí s transsexualitou bálo odbornou pomoc vyhledat ze strachu ze společenského odsouzení," podotýká sexuoložka Fifková.

Nikdo je nesčítá

I přesto je velmi obtížné zjistit, kolik je v Česku transsexuálů, kteří dokončili proměnu. Existují jen odhady. Podle nich je takových lidí necelá tisícovka.

Jedinou přesnou statistiku nabízí specialista Ladislav Jarolím, jehož rukama prošla téměř polovina z transsexuálů. Jarolím za posledních více než dvacet let praxe přeoperoval na ženu 266 mužů a 125 žen na muže.

Jiné údaje nejsou k dispozici. Ministerstvo zdravotnictví je nesleduje a nelze je zjistit ani u zdravotních pojišťoven.

Za díry ve statistikách může především to, že až do roku 2011 o přeměně pohlaví rozhodovaly komise v jednotlivých nemocnicích. Teprve před třemi lety se posuzovaní sjednotilo a přesunulo do rukou speciální komise, která spadá pod ministerstvo zdravotnictví.

"Teprve se vznikem centrální komise při ministerstvu zdravotnictví máme k dispozici kompletní čísla za celou republiku. Desítky let před tím žádosti transsexuálních lidí o přeměnu pohlaví chirurgickou cestou řešily regionální komise, které bývaly ve všech krajských městech, a nikdy se jednotlivé počty nesečetly," vysvětluje lékařka Hana Fifková.

Jediný dostupný odhad provedl v roce 2007 Sexuologický ústav. Zmapoval, že se do roku 2006 na lékaře obrátilo 761 pacientů a 331 z nich si nechalo změnit pohlaví. Ústav ale tehdy současně přiznal, že celkový počet bude vyšší, protože řada lidí se obrátila na specialisty v krajích, o nichž nebyl přehled.

V Česku sto tisíc, v Irsku milion

Další nápovědu nicméně mohou dát statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny, která ovládá šedesátiprocentní podíl na trhu. VZP eviduje 751 pacientů s diagnózou transsexualismus, jimž proplácela náklady na léčení.

"94 z nich bylo s výše zmíněnou diagnózou hospitalizováno," podotkl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Kolik z nich prošlo proměnou pohlaví, ale není podle něj možné z dat vyčíst.

Přeměnu pohlaví obecně platí zdravotní pojišťovny. "Z veřejného zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče, pokud vede ke zlepšení zdravotního stavu pacienta nebo zmírnění jeho utrpení," vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Sami pacienti pak doplácejí na některé hormonální preparáty, které musí brát doživotně. Plně si pak hradí kosmetické výkony jako třeba epilaci či prsní implantáty.

Jedna přeměna stojí podle lékaře Jarolíma v průměru zhruba sto tisíc korun. "Ta cena ale neodpovídá skutečným nákladům. Například stejná operace v Irsku stojí v přepočtu milion korun," podotkl Jarolím.

VZP loni za léčbu transsexuálních pacientů vydala 5,7 milionu korun, tedy zhruba 7630 korun na jednoho. "Jak z hlediska četnosti, tak z hlediska nákladů nejde pro VZP o nikterak významnou diagnózu," uvedl mluvčí Tichý.

Omyl v diagnóze? Prakticky vyloučen

Kvůli změně pohlaví běží i unikátní soud. Jak informoval online deník Aktuálně.cz v úterý, bývalý řidič tramvaje Gabriel Polyak, který se nechal přeoperovat a dnes žije pod jménem Diana Polyáková, žaluje několik nemocnic, které se na celém procesu jeho přeměny podílely.

Polyáková je přesvědčena, že lékaři spletli diagnózu, a tvrdí, že ji k operaci přemluvili. Kvůli tomu skončila podle svých slov i v invalidním důchodu a nyní po nich chce odškodné 17 milionů korun.

Lékaři její verzi zpochybňují a poukazují, že pacienti sami o změnu žádají a podstupují testy, které by podobný omyl měly vyloučit. "Diagnóza se zpočátku stanovuje především na základě subjektivního sdělení klienta o tom, jak se cítí. Ale další průběh procesu změny nás zpětně ujišťuje, že byla stanovena správně," říká sexuoložka Fifková.

Pacient totiž musí absolvovat řadu vyšetření a testů a poté absolvovat takzvaný Real Life Test, během něhož začne postupně užívat i hormony. "Je to dlouhé období, v rámci kterého klient už žije ve všech oblastech života v požadované roli a referuje o tom, že mu to vyhovuje a že to zlepšuje kvalitu jeho života," poukazuje Fifková. Až poté přijde samotné svolení s operativní přeměnou pohlaví.

Že by se v uvedeném případě stala špatná diagnóza, vylučuje i Ladislav Jarolím, který Polyákovou před devíti lety operoval. "V tomto případě byl transsexualismus zcela jasný. Toto je otázka spíše snahy získat nějaké peníze než omyl v diagnóze," je přesvědčen Jarolím.

autor: Marek Pokorný | 9. 6. 2015 21:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama