Lékaři budou mít právo na trvalé smlouvy s pojišťovnami, zároveň však budou muset prodloužit ordinační hodiny nejméně na sedm hodin a podrobně pojišťovnám vykazovat, koho a jak léčí.
Nařizuje to dnes vydaná vyhláška ministra zdravotnictví Davida Ratha.
Soukromí lékaři už proti ní protestují a připravují soudní žaloby.
K protestům se přidávají zdravotní pojišťovny, kterým se nelíbí, jak Rath stanovil dobu splatnosti faktur. Dosud měly zdravotníkům platit do dvaceti dnů, ministr termín prodloužil o deset dnů, zároveň však stanovil přísné sankce, kdyby dobu splatnosti překročily.
U ambulantních lékařů by platily za každý den zpoždění pokutu pět procent dlužné částky, nemocnicím dvě procenta.
V zásadě vstřícně pak vyhlášku hodnotí nemocnice včetně těch soukromých. I jejich zástupci však upozorňují, že vyhláška zvyšuje právní chaos v systému.
Poslední slovo mám já
Rath na poslední chvíli přebil prezidenta, který chtěl zabránit tomu, aby odcházející ministr ovlivňoval poměry ve zdravotnictví.
Klaus už po volbách vetoval zákon o zdraví lidu, který pojišťovnám nařizoval uzavírat trvalé smlouvy. Zároveň jim dával možnost zveřejňovat údaje o tom, kolik peněz jednotlivým nemocnicím platí a jak kvalitně léčí.
Infobox
Dědictví ministra Ratha
Nový ministr zdravotnictví bude muset bez odkladu řešit čtyři zásadní otázky.- 1) Neexistuje úhradová vyhláška, podle které mají pojišťovny platit zdravotníkům od července.
Rathovi se nepodařilo prosadit vlastní návrh. ODS chce vyhlášku, která by zvýšila úhrady o tři procenta, zároveň by zrušila limity, které umožňují pokutovat lékaře za překročení.
- 2) Neexistují rámcové smlouvy, které stanovují obecná pravidla, jakou péči pojišťovny zdravotníkům proplácejí.
Rath vyhláškou nařídil, jak mají smlouvy vypadat. Soukromí lékaři se chtějí dohodnout s pojišťovnami sami a budou žalovat ministerstvo.
- 3) Dosud nebyla vydána léková vyhláška, podle níž budou pojišťovny od srpna platit za předepsané léky.
Odvolací komise předá Rathovi konečnou verzi příští týden. Může ji podepsat, anebo nechat vyhlášku na rozhodnutí příštího ministra. ODS doporučuje vyhlášku letos nevydávat.
- 4) Není jasné, jak začnou fungovat neziskové nemocnice.
Platný zákon nařizuje, aby na neziskový režim přešly dokonce tři čtvrtiny nemocnic. Pokud je však nový ministr nezapíše do rejstříku, je zákon zbytečný. Tento postup by zvolila ODS.
ČTĚTE SOUVISLOSTI
Právě tyto odstavce napsal Rath do vyhlášky a k nim přidal některá další opatření.
Rath argumentuje tím, že dosavadní rámcové smlouvy zdravotníků s pojišťovnami končí posledního června. Protože se oba partneři nedohodli na jejich znění, má podle zákona právo určit definitivní verzi ministr.
Soukromníci: Méně léčit, více psát
Proti ministrovým návrhům se staví soukromí lékaři. "S pojišťovnami jsme se dohodli minulý týden a ministrova vyhláška je pro nás méně výhodná," upozorňuje místopředseda Sdružení ambulantních lékařů a letitý Rathův kritik Jan Jelínek.
Podle této dohody uzavírají pojišťovny smlouvy s lékaři na osm let a nejkratší výpovědní lhůta přitom trvá tři roky. V těchto mantinelech mohou lékaři bez problémů investovat.
Při smlouvách na dobu neurčitou to není možné. Pojišťovny mohou smlouvu vypovědět během několika měsíců - například při sporech lékaře s kontrolory pojišťovny. V nejistých poměrech přitom banky lékařům na investice nepůjčí.
Domluva lékařů s pojišťovnami nemůže platit, protože odporuje ministerské vyhlášce.
Praktičtí lékaři dostávají peníze podle toho, kolik mají pacientů v kartotéce. Proto jim vadí, že musí pojišťovnám prokazovat své výkony: "Je to krok zpátky ke zbytečné byrokracii. V současném systému bylo možné méně psát a více léčit," říká Jelínek.
Pacientům podle něj neprospěje ani sedmihodinová ordinační doba. "Ministr tím fakticky lékařům nařizuje, aby přestali své pacienty navštěvovat doma," varuje.
Nemocnice raději s Rathem
Nemocnice jsou k ministrovi vstřícnější. "Ve vyhlášce je několik nesmyslů, pojišťovny ale s námi dosud jednaly tak, že je pro nás Rathův návrh výhodnější," míní Stanislav Fiala z Asociace českých a krajských nemocnic, která sdružuje krajské, městské a soukromé zdravotní ústavy.
Podle Fialy prosazovaly pojišťovny vyhlášku, která by jim dala volnou ruku při rozhodování, kolik nemocnicím zaplatí. Umožňovala by jim provádět audit nemocnic a snížit platby za léčení občanů z Evropské unie. "Tím by se naše postavení významně zhoršilo. Proto jsme dali přednost Rathově vyhlášce, která v zásadě nechává platit dosavadní rámcové smlouvy," vysvětluje Fiala.
Fialovi nevadí, že Rath diktuje pojišťovnám a zdravotníkům, jaké mají uzavírat smlouvy. "To nemá právní význam. Něco takového by mohl nařizovat pouze zákonem," vysvětluje.
Lékaři ani nemocnice se přitom nemusí bát, že budou od prvního července bez rámcové smlouvy. Pojišťovny ty dosavadní prodloužily do konce příštího roku a do té doby bude možné domluvit nějaký přijatelný kompromis.
Co se Klausovi podařilo
Prezidentské veto přesto zabránilo dalším Rathovým záměrům. Lékaři tak nebudou smět prodávat a odkazovat své praxe. Ministr nemůže vydat vyhlášku, která by určila ceny za zdravotní péči v příštím pololetí.
Protože nebudou jasné ceny, za které budou lékaři a nemocnice léčit od prvního července, zvětšuje se nejistota mezi zdravotníky.
Podle Fialy z asociace nemocnic však situace nebude o mnoho horší než dosud. Pojišťovny a zdravotníci se totiž nedohodnou ani o cenách za první pololetí.
Jejich výši určují dvě Rathovy vyhlášky.
První z nich platí od ledna a druhá, výhodnější pro zdravotníky, od dubna. "Trváme na tom, že podle dubnové vyhlášky se bude platit za celé pololetí," říká Fiala.
Pojišťovny však chtějí za první čtvrtletí platit nižší ceny. Spor se musí rozhodnout do listopadu, kdy proběhne konečné vyúčtování.
