Praha - Bývalý středočeský hejtman David Rath půjde na osm a půl roku do vězení za korupci a zmanipulovaní zakázek v krajských nemocnicích. Propadne mu také 21 milionů, které policie zadržela v hotovosti a na účtech. Soudce Robert Pacovský vynesl stejný verdikt, jako před třemi lety v červenci.
Rath si podle něj nechal slíbit úplatek 22 milionů a převzal 16 milionů.
Verdikt soud vynesl 1070 dní poté, co Ratha poslal za korupci do vězení. Jeho rozsudek poté kvůli údajně nezákonným odposlechům zrušil koncem roku 2016 Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud ale následně konstatoval, že odposlechy použít lze.
Exhejtman už v úterý podal k vrchnímu soudu odvolání. Chtěl tím dokázat, že rozsudek byl předem daný. Justice podle něj plní zadání některých politiků, jmenoval prezidenta Miloše Zemana. Žalobce Jirát uvedl, že to nemůže být platné. "Není možné se předem odvolat proti něčemu, co ještě nebylo," uvedl Jirát, který to považuje za další Rathovu kličku, kterou se snaží verdikt shodit. "Nechme to na posouzení Vrchnímu soudu," reagoval Rathův advokát Adam Černý.
Totožné tresty jako v červenci 2015 dostalo i zbylých 10 obžalovaných. Manželům Kottovým senát vedený soudcem Pacovským ponechal 7,5 roku. Soud nejdříve více než hodinu četl, čeho se dopustili, poté teprve vynesl tresty.
Soudce verdikt odůvodňoval další hodinu a čtvrt. Na místě proti němu podal odvolání advokát Jan Vondráček, který vystupuje jako poškozený - zastupuje dědictví po Rathovu otci Ratmíru Rathovi, který tvrdil, že podstatná část nalezených peněz je jeho. Vondráček se proto odvolal proti propadnutí peněz. Odvolání proti verdiktu podala na místě i většina advokátů obžalovaných, zbylí si ponechali lhůtu na rozmyšlenou podobně jako státní zástupce Petr Jirát.
Klíčovou roli podle Pacovského měli manželé Kottovi a Rath. I proto dostali nejvyšší tresty. "Panovala tam jednoznačná dělba práce, jakým způsobem ovlivňovat zakázky a dělit úplatky," uvedl s tím, že nebylo pochyb o tom, že Rath o ovlivňování zakázek věděl, byť do nich až na jednu výjimku nezasahoval.
Jako zcela věrohodnou označuje spolupracující obviněnou Ivanu Salačovou, které se přiznala a vše popsala. "Rozhodně to není důkaz, který by nebyl podepřen dalšími důkazy," konstatoval Pacovský.
Žalobce Petr Jirát verdikt kvitoval, ale pozastavil se nad tím, že po šesti letech stále není pravomocný rozsudek. A zkritizoval trestní řád, který umožnil Rathovi protahovat proces obstrukcemi.
"Přípravné řízení od podání obžaloby bylo hotovo za tři čtvrtě roku a justiční soustava nebyla za více než pět let schopna vynést pravomocný rozsudek. Trestní řád dává obžalovaným obrovský prostor pro to, co se tady dělo pět let, a zákonodárce by se při rekodifikaci zejména trestního řízení měl hluboce zamyslet nad tím, aby se něco takového už nemohlo opakovat," řekl Jirát.
Korupce v přímém přenosu
Když přitom policie v květnu 2012 doslova v přímém přenosu Ratha a dalších deset lidí zatýkala a obvinila je z korupce při zakázkách Středočeského kraje, všichni očekávali, že na pravomocný rozsudek se nebude čekat dlouho.
Policie Ratha zatkla s proslulou krabicí od vína, v níž si odnášel z domu manželů Kateřiny a Petra Kottových sedm milionů korun. Měla také k dispozici odposlechy, kde se aktéři případu o penězích i jejich rozdělování bavili. Ty nasadila jak u nich doma, tak v kanceláři Kottové v kladenské nemocnici, kde byla ředitelkou.
Po zhruba dvou měsících se navíc jedna z dalších klíčových osob - majitelka stavební firmy Fisa Ivana Salačová, která se na distribuci úplatků podílela - rozhodla s policií spolupracovat výměnou za nižší trest.
Případ se také velice rychle dostal před soud - státní zástupce Petr Jirát již po necelém roce podal obžalobu. Jenže pak se případ zadrhl a už pět let se čeká na pravomocný verdikt. Ve středu padnul alespoň prvoinstanční, byť již napodruhé, protože první z léta 2015 zrušil vrchní soud, když argumentoval nezákonně povolenými odposlechy.
Námitka. Námitka. Námitka
David Rath dokonale ukázal, jak se dá rozsudek oddálit. A některé jeho triky možná vejdou do učebnic. Ministerstvo spravedlnosti i proto nyní chystá změnu trestního řádu, aby některé možnosti obstrukcí omezila. Třeba aby obžalovaní protahovali řízení tím, že si opakovaně mění advokáty. Připravovaný nový trestní řád také chystá zvýšení pokut pro obviněné i svědky, co maří řízení, či omezí možnosti obhajoby podávat skoro ke každému úkonu stížnost.
S tím, jak se počátkem roku 2015 blížil termín závěrečných řečí a vynesení rozsudku, začaly se Rathovi kupit zdravotní problémy, jež vyvrcholily údajným pádem z kola, po němž prý utrpěl částečnou ztrátu paměti. Kromě toho nevynechal jedinou příležitost, aby se pokusil soudce Roberta Pacovského vyprovokovat, podat námitku podjatosti a proces opět zdržet.
V dubnu 2015, když měly začít závěrečné řeči, zkoprnělé jednací síní představil nového obhájce - byl jím prý advokát Michal Pacovský, strýc soudce Roberta Pacovského. Soudce Robert Pacovský sice okamžitě vytáhl dopis, v němž mu oznámil, že ho Rath podvedl a tvrdil, že jde o zastupování v jiném případě, kde prý dostal plnou moc jen kvůli nahlížení do spisu.
Rathovi se tímto opět podařilo vynesení verdiktu oddálit, protože soud musel jmenovat obhájkyni ex-offo, která dostala čas na nastudování spisu. Verdikt, 8,5 roku vězení si proto Rath vyslechl až tři měsíce po ostatních prvoinstančně odsouzených.
Po dalším roce a čtvrt Vrchní soud v Praze ale verdikt shodil kvůli údajně nedostatečně odůvodněným povolením odposlechů. Poté co proti tomu podal stížnost ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud vrátil odposlechy opět do hry. Rozhodl, že když soud shledá žádost o odposlech jako důvodnou, není nutné ji prakticky celou přepisovat do povolení.
Případ proto loni na podzim znovu začal řešit soudce Robert Pacovský. Rath se jej od počátku opět snažil vyprovokovat, aby mohl podat námitku podjatosti. Například když v jedenáctihodinové úvodní řeči nevybíravě útočil na soudce a poté se snažil případ shodit tím, že požádal Nejvyšší soud, aby případ řešil zcela jiný soud. Ani v této situaci neuspěl a Nejvyšší soud počátkem června jeho návrh zamítl.
