Rozhovor - Občanští demokraté přišli při podzimních volbách o vládu nad kraji. A v dalším týdnu ztratila strana křesla v senátu. Jediným místem, kde dokázali politici ODS zabodovat, zůstala Praha. Bojovalo se o tři místa, tři místa ODS inkasovala. Prakticky na žádném ze snímků novopečených senátorů nechybí ten, kdo s nimi slavil: pražský primátor Pavel Bém.
Bylo vítězství jeho zásluhou? A proč ani letos neprorazily na kandidátky ženy?
O životě po boku Pavla Béma, o feminismu i o tom, jak vychovávat syny, hovořila v rozsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz novinářka Barbora Tachecí s manželkou primátora hlavního města Radmilou Bémovou.
| Zde si můžete přečíst další část rozhovoru, v níž Radka Bémová říká: Nechci být ženou premiéra Zde pak naleznete část interview věnovanou životu v hlavním městě |
BT: Letošní volby se vás týkaly? Bydlíte v obvodě, kde se volili senátoři?
Bohužel nikoliv, chtěl volit i náš syn, ale u nás se nevolilo.
BT: Když v Praze vyhráli všichni tři kandidáti ODS do senátu, slavili jste?
Popravdě řečeno ani jsem tu nebyla, protože jsem měla velkou práci na chalupě, kde nám dělali střechu a odklízela jsem suť.
BT: Vidíte, zrovna v takovou chvíli bych čekala, že budete s manželem a podpoříte ho.
Někdo se o tu chalupu postarat musí.
BT: Myslíte si, že právě pražské vítězství ODS svědčí o skvělé práci vašeho manžela, nebo spíš o tom, co už dávno víme, totiž že Praha je úplně jiná než zbytek republiky - lidé s vyššími příjmy, nízká nezaměstnanost, vyšší odolnost proti levicovým slibům atd.
Myslím, že můj muž je výborný primátor. Další komentář vám k tomu nedám.
BT: Nepřemýšlíte, čím to je?
Asi kombinací obého.
Stresovat se prostě nehodlám
BT: Jak vypadá soužití s vysokým politikem pro ženu, která má vlastní ambice, což vy, jak jste zmínila, máte? Je takový život radost, nebo stres?
Za každých okolností se ze života raduju. Stresovat se prostě nehodlám.
BT: Jste stejně cílevědomá, jako je váš muž?
To si o sobě nemyslím. Jsem cílevědomá v tom, že chci žít spokojený život a pomáhat svému okolí. To je mým životním cílem.
BT: Vás muž působí tak, že stoupá docela plánovitě po politickém žebříčku, vy o žádné stoupání, pokud jde o vlastní profesi, nestojíte? Nebo už ho máte za sebou?
Jednu dobu jsem byla dokonce ředitelka školy, ale velice ráda jsem se této funkce vzdala. Nemám ambice být vedoucí pracovník - mám ambice pracovat tak, aby to mělo nějaký smysl.
Ve zkratce:
Radmila Bémová
- pracuje v pražském speciálně pedagogickém centru, pomáhá integrovat děti s mentálním postižením
- s manželem, pražským primátorem, začala chodit v šestnácti letech. Poznali se ve skautu
- manželé Bémovi mají dva syny: Jáchyma a Matouše, spojuje je zájem o sport, zejména horolezectví
- narodila se 8. září 1965
Ve stínu Everestu
BT: Nikdy vám nevadilo, že jste permanentně ve stínu svého muže? Že kamkoliv přijdete, lidé se vrhají na primátora a jeho ženy si vlastně skoro nevšimnou?
Nepotřebuji být ve světle reflektorů, vůbec mně to nevadí.
BT: A ani jednou v průběhu jeho politického růstu vás nenapadlo, že vás takové manželství vlastně nebaví? Minimum společných večerů a víkendů, když si vezme volno, šplhá bez vás na Mount Everest...
My spolu ale trávíme dost času. Třeba tenhle víkend jsme byli spolu a bylo to hezké. Mé kamarádky, které mají za manžele lékaře, jsou na tom ještě hůř.
BT: Své manželství byste tedy nazvala skutečně pevným svazkem? V dobrém i ve zlém až do smrti?
Tak to samozřejmě nemůžete říct nikdy, ale tu ambici mám a můj muž taky. Přestože jsme spolu tak dlouho, jsme spolu stále raději.
BT: Měla jste někdy chuť se rozvést? Protože takovou chuť má minimálně jednou během manželství snad každá česká žena.
Několikrát do týdne! Ale není to nic vážného. Vážím si toho, že jsme oba zdraví, máme zdravé děti, že žijeme v zemi, kde máme co jíst, kde lidé neumírají hlady - protože i takové země jsme viděli. Myslím si, že nám opravdu nic nechybí.
Život s rodinným terapeutem
BT: Uměl by Pavel Bém případným manželským krizím jako bývalý pracovník manželské a předmanželské poradny předejít?
On ještě stále pracuje v manželské poradně, je rodinný terapeut. Ale znáte to: kovářova kobyla chodí bosa.
BT: Ale vážně - myslíte, že jako psychiatr umí lépe komunikovat s lidmi?
Myslím, že ano.
BT: Nebo ještě přesněji lépe je manipulovat?
To ne, ale asi lépe rozumí těm pohnutkám.
Tak trochu feministka
BT: I přes velké změny od roku 1989 je stále ještě pro mnohé české ženy - a nejen ženy - feminismus sprostým slovem. Čím je to slovo pro vás?
Myslím, že lidé to slovo opravdu chápou pejorativně. A já taky. Přitom si myslím, že v zásadě možná trochu feministka jsem, ale takhle bych to nenazvala.
BT: A co vám na tom slovu vadí?
Když se řekne feministka, tak si představím takové ty... sufražetky, militantní feministky - má to pro mě tento význam. Takže raději lidi neškatulkuji. Je důležité, aby žena byla sebevědomá, aby dělala to, co chce dělat, a nenechala se ve svém životním cíli zviklat.
BT: Zažila jste někdy na vlastní kůži nějaký typ nerovného zacházení muž-žena?
Rozhodně. Když jsme byli před 25 lety na Kavkaze, tak muži mohli pít, a my ženy ne. Ale to bylo štěstí, protože oni dopadli hůř. Ale vážně - v Čechách stále nejsou rovné příležitosti.
BT: V čem?
Myslím, že i samy ženy si za to můžou - že se necpou. Měly by být sebevědomější.
BT: Nepřipadá vám divné, že ve straně, jejíž je váš muž prvním místopředsedou a aspiruje na židli nejvyšší, nejsou ve vedení žádné ženy?
Mirka Němcová tam není?
BT: Není. Té se právě ve vedení ODS úspěšně zbavili.
Já nevím. Já bych taky politiku nešla dělat. Asi tam žádná žena, která by to chtěla dělat, není. Ženy jsou víc v komunální politice, asi potřebují vidět ten přímý výsledek práce - možná je vysoká politika pro ně příliš abstraktní, že se do ní neženou. A navíc: žena, aby se prosadila - nejen v politice - musí být o hodně lepší než muž.
Do politiky bych nešla
BT: Není to dobrý důvod pro to, nestydět se býti feministkou? Ale vážně: kudy z toho ven?
Víte, já dost dobře nemůžu burcovat, aby byly ženy více v politice, protože jsem první, kdo by do politiky nikdy nešel. Vidím spoustu zajímavějších a rozumnějších věcí, které můžu dělat. Ale najděte mi ty ženy, které tam jít chtějí, a já je budu podporovat.
BT: Mluvil s vámi někdy váš muž o tom, jak by bylo fajn, kdyby v politice bylo více žen? Zmínil to alespoň jednou?
Asi jsme o tom nikdy nemluvili. Ale myslím, že kdyby se našla nějaká úžasná žena, podotýkám tedy že by musela být o hodně úžasnější než ti muži, tak by ji samozřejmě podporoval.
O výchově a studu
BT: Jak jste vychovávala své syny? Dnes je jim 16 a 18. Říkala jste jim jako staré české čítanky, že máma mele maso a táta pracuje?
Já jsem se vždycky s potěšením svým synům věnovala. Takže mně nikdy nevadilo, že máma mele maso a táta pracuje. Vždycky jsem to brala jako přirozenou věc, že jsem zůstala doma s dětmi. A kdyby se náhodou stalo, že by s nimi chtěl zůstat nedejbože můj muž, tak bych hrozně protestovala, protože já jsem si to strašně užila.
BT: Říká se, že právě matky synů mohou na poli zrovnoprávnění postavení žen a mužů udělat nejvíc - to když syny přestanou rozmazlovat a naučí je postarat se sami o sebe, případně o další lidi. Co vy na to?
Tak mé děti jsou určitě rozmazlené, ale zároveň se musí umět postarat sami o sebe, protože teplá večeře je doma nečeká. A poslední scénka, kterou jsem viděla, byla jak můj syn své dívce vaří - takže asi bude vychovaný dobře.
BT: Jak vaši synové prožívají popularitu vašeho muže? Dotýká se jich nějak?
Oni mají šťastnou povahu, takže se s tím vždycky nějak vyrovnají.
BT: Některé děti se za úspěšné rodiče dokonce stydí - potkalo to někdy vaše syny?
Nevím, jestli se stydí, ale v každém případě s mým mužem velmi bojují. Vyrůstají jako standardní děti. S hádkami a vším, co k tomu patří. Ale společně strávený čas si velmi užíváme. Třeba stále s námi chtějí jezdit na hory a dovolené, což je v jejich věku úžasné. Takže to se asi za nás tak moc nestydí.
BT: A mají tendenci mluvit vašemu manželovi do politiky?
Občas prohodí nějakou vtipnou poznámku.
| Radka Bémová poskytla Aktuálně.cz obsáhlý rozhovor: Zde si můžete přečíst další část, v níž říká: Nechci být ženou premiéra Zde pak naleznete část interview věnovanou životu v hlavním městě |
