Praha - Dlouhé kolony stojících vozů na nejvytíženější české dálniční komunikaci sice o posledním víkendu vyvolaly pochopitelné vášně mezi řidiči a pak i na ministerstvu dopravy, podstata sporu o nákladné a na léta plánované opravě D1 je však mnohem závažnější.
Nové skutečnosti totiž zpochybňují, že vozovku mezi Mirošovicemi a Kývalkou je třeba vybagrovat a znovu položit, jak to určil státní investor. Stačilo by opravit jen její horní vrstvy.
Tak to aspoň prozrazují to radarové průzkumy, které si v letech před zahájením prací zaplatilo Ředitelství silnic a dálnic.
Dokumenty z radarového šetření veřejnost dosud neznala, ale deník Insider je má k dispozici a dávají za pravdu kritikům drahé dálniční přestavby. Ti v čele s podnikatelem Radimem Jančurou tvrdí, že se D1 může opravit za třetinu z plánované částky 22 miliard a že se oprava dá stihnout za rok místo plánovaných sedmi let.
(Posuďte sami výsledky radarového průzkumu; za odkazem článek pokračuje - Insider: Autentické dokumenty z radarového průzkumu)
Jak vznikají schody
V průběhu let 2010-2012 dostala pražská centrála Ředitelství silnic a dálnic nejméně osm zpráv, které podrobně popisovaly stav pěti úseků D1. Kromě čtyř zhruba osmikilometrových úseků, na kterých se začalo letos v květnu a v červnu pracovat, popisuje ještě část dálnice mezi Velkou Bíteší a motorestem Devět křížů.
Experti firmy Nievelt-Labor navrtali v každém z úseků po 250 metrech zkušební sondu, každých 200 metrů udělali georadarový snímek.
Zprávy popisují stav jednotlivých vrstev dálničního tělesa a vždy ukazují stejný výsledek. "Cementový beton krytu vozovky vykazuje velmi dobrou kvalitu a vysokou odolnost proti chemickým rozmrazovacím látkám," popisuje horní vrstvu vozovky o tloušťce 10-25 centimetrů zpráva o úseku Šternov-Psáře.
Další vrstvou je tzv. cementová stabilizace, tedy betonové desky tlusté 20-40 centimetrů. Právě tady našly sondy jedinou chybu, konkrétně "vysokou míru porušení v oblasti příčných a podélných spár". V oblasti spár dokonce úplně zmizela asfaltová mezivrstva. Právě vinou této poruchy vznikají na dálnici tzv. schody.
V oblasti mezi spárami je stabilizace "porušena jen mírně".
Zvlnění nehrozí
Na ještě nižších úrovních už je dálnice v pořádku. "Materiál ochranné vrstvy (štěrkopísek) je rovnoměrné kvality, neznečištěn a konsolidován," zjistila studie Nievelt-Labor o metrové vrstvě štěrku.
Dálnici D1 ani po čtyřiceti letech provozu na 160 kilometrech mezi Mirošovicemi a Kývalkou nehrozí, že se zvlní, jak se jí to stalo po třech letech v průtahu přes Ostravu.
Vozovku v Ostravě zdvihlo podloží, když investor porušil technologické předpisy. Na čtyřech úsecích mezi Prahou a Brnem ukázaly radarové snímky něco jiného: "Žádná výrazná porušení v podloží vozovky, jak je patrno z detailních výsledků měření, nebyla zjištěna," stojí ve všech zprávách.
Jančura proti bagrům
Špatný stav dálničního tělesa a podloží patří k hlavním argumentům Ředitelství silnic a dálnic, když hájí nezbytnost drahé rekonstrukce, která předpokládá, že se z vozovky vybagruje veškerý beton.
Vybagrovaný materiál se z větší části odveze a nahradí novou cementobetonovou vrstvou.
Proti tomu se už ozval podnikatel Roman Jančura. Založil nadaci, která hodlá bojovat proti předraženým a zbytečným stavbám dálnic, a vydal prohlášení, kde mimo jiné tvrdí: "Navrhovaný způsob opravy dálnice je nepřijatelný."
Podle Jančury by bylo možné dálnici opravit rychleji a s třetinovými náklady, kdyby se použil postup, kterým byla před patnácti lety opravena dálnice D1 na úseku Průhonice-Mirošovice. Poškozenou cementovou stabilizaci je možné upravit metodou fragmentace a potom na ni položit několik centimetrů nového asfaltu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se k dokumentům, které si objednalo od firmy Nievelt, dosud nevyjádřilo. "Odpověď ještě musím konzultovat s projektovým oddělením," vysvětlil zdržení Jan Studecký z tiskového oddělení.
ŘSD kromě špatného stavu dálnice uvádělo pro přestavbu ještě další důvod. Zbrusu nová vozovka vydrží třicet let, tedy dvakrát delší dobu, než se očekává u fragmentace.
Dlouho očekávané informace
Spor Jančury s Ředitelstvím silnic a dálnic zatím nemohli rozhodnout nezávislí experti, protože neměli k dispozici dostatečné informace.
Upozornil na to například článek v odborném časopise Silnice Železnice, který podepsal Jan Valentin a dva další odborníci ze silniční laboratoře univerzity ČVUT. Kompletní výměnu vozovky zpochybňují s tím, že "dosud nebylo nikde publikováno odůvodnění takového řešení". Experti dodávají: "Tento přístup je v nesouladu s postupem rekonstrukce a rozšíření dálnice D1 v úseku Průhonice-Mirošovice."
Expertům zvláště chyběly informace o stavu vozovky. Dnes mohou potřebné podklady k rozhodnutí sporu najít právě ve zprávách společnosti Nievelt.