Co způsobilo víkendovou pylovou vlnu?
Oblaka pylu, která jsme viděli tento víkend, pocházela především z jehličnanů, řekla bych, že skoro výhradně ze smrků. Samozřejmě že v nich byl obsažený i pyl dalších rostlin, ale to obrovské množství pylu pocházelo ze smrků.
Pomohlo tomu nějak i počasí?
Kvetení smrků se řídí hlavně počasím v roce, který kvetení předchází. Takže počasí v loňském roce bylo pro kvetení smrků vhodné. A v letošním roce je vhodné počasí pro šíření pylu. Smrky jsou větrosnubné rostliny, a proto suché, slunné a větrné počasí je pro přenos jejich pylu ideální, v takovém počasí dochází k transportu pylu na velké vzdálenosti.
Čím to je, že letos pylení smrků pociťujeme více než v minulých letech?
Smrky v posledních letech pylí mnohem více a častěji než v minulosti. Já jsem se zhruba před deseti lety ve škole učila, že frekvence semenných let je u smrku zhruba čtyři až pět let. Ale v posledních letech smrky produkují velké množství pylu každý rok.
Proč je teď pylení smrků mnohem častější?
Počasí bylo v posledních letech pro kvetení smrků ideální. A pravděpodobně to souvisí i s oteplováním, ale těžko říct, jaké všechny faktory časté kvetení smrků způsobují.
Čím jsou specifické pyly jehličnatých stromů, potažmo smrků?
Jehličnany neopyluje hmyz, protože to jsou větrosnubné rostliny. Pylová zrna jehličnanů, obzvlášť smrku, jsou relativně veliká, a mohou tak lidi dráždit mechanicky, ale nejsou významným alergenem.
Setkala jste se už s takovou pylovou vlnou?
Mně je pětatřicet let a nic podobného si nepamatuji. Ani můj muž, kterému je 55 let, si nic podobného nepamatuje. Letos je množství pylu opravdu extrémní.
Působí pylová vlna třeba i na zvířata nebo na hmyz?
Já nejsem zoolog, takže to nejsem schopná posoudit. Předpokládám, že na zvířata působí pylová oblaka podobně jako na lidi, plné oči a nos pylu unavují.
Co se hmyzu týče, napadá mě příklad korelace mezi výskytem gradací lýkožrouta smrkového a kvetením smrků. Tyto dva druhy spolu žijí už velmi dlouhou dobu a vytvořily si adaptační mechanismy. Jedním z nich je, že smrky produkují velké množství pylu (a tím i semen) v době, kdy se množí kůrovci.
Souvisí pylové vlny i s tím, že velkou část lesů představují smrkové monokultury?
Protože pylová mračna pocházejí ze smrků, tak množství pylu s množstvím smrků určitě souvisí. Ale protože nevíme, kolik smrků by u nás přirozeně mělo být, tak těžko říct. Podle nejnovějších pylových analýz by totiž minimálně na Šumavě měl být vyšší přirozený podíl smrku, než jaký předpokládá model potenciální přirozené vegetace. Zhodnotit, jaký podíl na oblacích pylu mají vysazené smrkové monokultury, si opravdu netroufnu.
Sledujte, jak rychle se pyl usadí na displeji telefonu. Přístroj jsme vyčistili a nechali ho hodinu a půl ležet na parkovišti u parku v pražské Postupické ulici:
Lze odhadnout, kdy tato pylová vlna ze smrků skončí?
To opravdu záleží na počasí. Pokud bude pokračovat teplé a suché počasí, tak bude pylení pokračovat. Kdyby sprchlo, tak déšť spláchne pylová zrna, která jsou teď v povětří. Je ale spousta míst, kde samčí šištice (šištice, které produkují pyl) smrku ještě nedozrály a čekají jen na příhodné počasí, aby uvolnily pyl, který obsahují. Takže potenciálních zdrojů pylu je ještě spousta. Když bude teplo a bude foukat vítr, tak se dá předpokládat, že se pylová oblaka znovu objeví.
Přijde ještě nějaká další pylová vlna z jiných stromů?
Pochybuji, že v takovém množství. V úvahu by přicházely možná borovice, které jsou také větrosnubné, ale jejich pyl je v oblacích pylu, které jsme viděli tento týden, určitě také obsažený.
