Zálší - Vrata velkého hangáru se pomalu otevírají. Patnáct tisíc kuřat hlasitě pípá a pokouší se prchnout dál od denního světla. Vidí ho poprvé a naposled ve svém životě.
Zručné ruce desítky zaměstnanců zemědělského družstva Zálší u Ústí nad Orlicí je rychle naloží do přepravek, a po dvou hodinách odjíždějí dva kamióny s deset tisíci kuřaty na jatka.
Právě tady loni v létě sledovala celá země podobné drama v přímém přenosu. Důvod masakru ale nebyl "spotřebitelský" - drůbež čekala smrt kvůli výskytu ptačí chřipky, viru H5N1.
Nebylo to poprvé, co veterináři tuto chorobu diagnostikovali.
První výskyt oznámili přesně před dvěma roky u labutě, která se našla v Hluboké nad Vltavou.
Neprodělali jsme
Právě v Zálší však nemoc udeřila nejmasivněji. Šlo o dosud jediný výskyt nemoci ve velkochovech v Česku. Podnik to však nepoložilo - od podzimu jsou chovy opět "funkční".
"Každý měsíc odvážíme na jatka 50000 kuřat a tisíce krůt a krocanů," říká předseda zemědělského podniku Zálší František Bartoš.
Na náhradách stát vyplatil přes 50 miliónů korun. V Zálší dostali skoro 20 milónů. "Neprodělali jsme na tom, všechna čest státu," říká Bartoš " Ani obchodní partneři na nás nezanevřeli, všichni naší situaci pochopili."
Nový rozkaz: Zab krůtu!
V Zálší všechno vypuklo 17. června loňského roku, kdy si ošetřovatel všiml většího úhynu krůt na farmě Tisová.
Po třech dnech farmu obklíčily stovky vojáků, policistů, hasičů i novinářů. Bylo rozhodnuto o utracení 5000 krůt z velkochovu i veškerého doma chovaného ptactva v obci Tisová.
Podle zákona je za likvidaci ohniska nákazy odpovědný chovatel. Ukázalo se však, že není v silách zaměstnanců družstva rychle pochytat tisíce vzpouzejících se ptáků a nacpat je do kontejnerů se smrtícím plynem.
Stovky vojáků v horku a ochranných oblecích několik hodin čekaly na rozkaz, který nakonec musel vydat až náčelník generálního štábu. "Zabte krůty."
Do té doby nikdo nevěděl, zda může velitel poslat vojáky zabíjet zvířata nakažená i pro lidi smrtelným virem.
"Je to jedno z ponaučení, které jsme během likvidace ptačí chřipky získali," říká předseda Bartoš.
Zdroj nákazy neznámý
V Bartošově podniku se i přes přísná bezpečnostní opatření virus rozšířil během léta do dalších dvou chovů. A jiné dva byly vybity preventivně.
Ani po devíti měsících není jasné, kde se nákaza přesně vzala. Rozsáhlé pátrání nenašlo virus ani v podestýlce, ani krmivu, ani u divokých ptáků v okolí farem.
Vlastní pochybení Bartoš odmítá. "Z našeho pohledu není co zlepšovat, lepší opatření, než provádíme a dělali jsme vždy, udělat nejde."
V letošním roce se zatím ptačí chřipka v Česku neobjevila. Státní veternární správa však varuje, že je zřejmě virus ptačí chřipky v evropském prostředí nadále přítomen, je třeba být i nadále ve střehu.
