Praha - Míra korupce při přijímacím řízení na vysoké školy je nízká. Uchazeči o studium ale nevědí, na co mají právo. Školy je navíc nedostatečně informují o tom, co všechno rozhodne o jejich přijetí.
Vyplývá to z průzkumu, který provedla česká pobočka Transparency International.
"Většinou mají studenti s korupcí pouze nepřímou zkušenost, pouze o ní slyšeli," uvedla na dnešní tiskové konferenci Eliška Císařová.
Transparency International průzkum provedla mezi 4370 respondenty ve spolupráci se společností Scio. Na dotazníky vyvěšené na internetu odpovídali absolventi Národních srovnávacích zkoušek, které Scio organizuje.
Korupce na VŠ není doložitelná
Průzkum se zaměřil především na zkušenosti studentů s přijímacím řízením a pokusil se zjistit, zda se dá v souvislosti s přijímacím řízením na české vysoké školy hovořit o korupci.
"Často tradované tvrzení, že v přijímacím řízení na vysokých školách je korupce rozšířená, zkušenosti respondentů nepotvrdily," komentuje výsledky průzkumu Eliška Císařová.
Z průzkumu ale vyplynulo, že studenti mají jen velmi slabé právní povědomí týkající se přijímacího řízení na VŠ. Polovina uchazečů totiž například nevěděla, zda se škola při komunikaci s nimi chovala korektně.
"Vyvstává otázka, zda by vysoké školy neměly studenty více informovat o tom, jaké má kdo u přijímacího řízení práva a povinnosti," uvedl Bohumil Kartous ze společnosti Scio. Dodává, že jediné právo, které studenti většinou znají, je možnost podání odvolání.
Uchazeči také často nevědí, co všechno ovlivnilo rozhodnutí o jejich přijetí či nepřijetí ke studiu.
Velká většina studentů uvedla, že při přijímacích zkouškách se neopisuje, nepoužívají se taháky nebo například mobilní telefon. Shodlo se na tom 77 procent respondentů.
Různé varianty testů studentům vadí
Průzkum ale poukázal i na to, že pouze dvanáct procent uchazečů je přesvědčeno, že fakulta při přijímacím řízení zohlednila různou náročnost testů, pokud ty měly více variant. "Přitom to je jeden z faktorů, který lze u přijímacího řízení napadnout," připomíná Kartous.
Více než polovina respondentů, 54 procent, si pak myslí, že přijímací zkoušky neověřovaly znalosti a schopnosti podstatné pro přijetí na studium oboru, na který se hlásili.
David Ondračka z TI ale upozorňuje, že ačkoliv je tento výzkum v Česku zatím ojedinělý, není obecně platný. Větší motivaci účastnit se průzkumu mohli mít ti, kteří se na vysokou školu nedostali. Podle Ondračky přišlo nejvíce odpovědí z právnických fakult, kde je největší přetlak uchazečů.
"Průzkum má především otevřít diskusi na téma přijímacího řízení, nedělali jsme žebříček škol," dodává Bohumil Kartous.
