Brno - Církevní restituce se dočkaly průlomového rozhodnutí.
Ústavní soud vyhověl podle informací Aktuálně.cz stížnosti podnikatele - majitele zahradnictví v Praze, jehož podnik stojí na církevní půdě. Pozemek je však - kvůli neschopnosti politiků vypořádat se s restitucemi církevního majetku - zablokovaný.
Ústavní soudci tak v případu, který je v Česku ojedinělý, rozhodli, že v individuálních případech může být blokace církevního majetku prolomena.
Podle soudců totiž fakt, že politici už 19 let nejsou schopni problém církevního majetku vyřešit, nesmí způsobovat nové křivdy lidem, kteří majetek v devadesátých letech získali od státu v dobré víře (verdikt I. ÚS 2166/10).
Dobrá a špatná sázka
Majitel zahradnictví se přitom zastání dočkal až po téměř devíti letech sporů.
Budovy zahradnictví získal už v roce 1992 v rámci privatizace. Po dalších sedmi letech, v roce 1999, mu stát (Pozemkový fond) oznámil, že pozemky, na kterých zahradnictví vybudoval, jsou blokovány v rámci procesu církevních restitucí.
Totéž následně potvrdily soudy, poprvé v roce 2002 a podruhé pak o čtyři roky později, když podnikatel požádal o převedení pozemků do svého vlastnictví. Soudy - od Obvodního pro Prahu 4 přes pražský městský až po Nejvyšší - shodně rozhodly, že podnikatel pozemky získat nemůže.
"Pozemky jsou blokovány v rámci církevních restitucí a prolomení není možné, poškodilo by to církev," rozhodli soudci.
Podnikatel se proto obrátil ještě na Ústavní soud.
"Stát, který je vlastníkem jenom v důsledku své nečinnosti, pozemky nepotřebuje, dal to najevo už v roce 1992. Devatenáct let trvající nečinnost českého státu porušuje moje občanské práva," uvedl muž ve stížnosti s tím, že stát tak brání rozvoji jeho podnikání.
A senát Ústavního soudu s předsedkyní Ivanou Janů (která však s verdiktem nesouhlasí) a soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou potvrdil, že práva podnikatele poškozeny skutečně byla.
Ústavní soudci tak rozhodli, že v tomto případě mohou být církevní restituce prolomeny.
Staré křivdy nesmí vyvolat nové
Mezi soudci převládl názor, že řešení starých křivd způsobených komunistickým režimem nesmí vyvolávat křivdy nové. Stát podle soudců nejprve jednoznačně rozhodl, že muž budovy i pozemky získat může, po sedmi letech ale svůj postoj změnil.
"To ale nemůže poškozovat majitele zahradnictví, který důvěřoval ve správnost postupu státu," rozhodli soudci.
Podle soudců se majitel zahradnictví po celou dobu choval poctivě a obezřetně a ne svojí vinou se dostal do situace, kdy nemá žádného zastání.
"Celý areál tvoří jeden celek, budovy bez pozemků ztrácí svou ekonomickou a užitnou hodnotu. Soudy zcela přehlédly vlastnická práva majitele zahradnictví," rozhodli soudci, kteří zrušili všechny verdikty soudů. Ty musí celou věc rozhodnout znovu.
Protiústavní (ne)postup státu
Ústavní soudci navíc znovu připomněli, že už loni označili nečinnost politiků v případě církevních restitucí za protiústavní.
Soud uvedl, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo.
Církevní majetek stát zabavil za komunistického režimu. Na základě blokačního paragrafu v zákoně o půdě z roku 1991 nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám. Na vyřešení provizorního stavu se stále čeká.
Naposledy učinila dohodu s církvemi vláda Mirka Topolánka v roce 2007. Podle ní se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty. Zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun.
Proti dohodě se tehdy postavila levice a bývalý poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
