Premiér Babiš v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem do svěřenských fondů. Následně označil audit za účelový a zmanipulovaný. Podle některých analytiků se tak nyní bude hrát hlavně o to, zda společnosti, které čerpaly sporné dotace, budou muset vracet proplacené peníze České republice.
Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze, neboť české úřady nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů však již stát tzv. předfinancoval ze státního rozpočtu. Podle iRozhlas.cz jde o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea. Podle protikorupčního analytika poslaneckého klubu Pirátů Janusze Konieczného to bylo zhruba šest miliard korun, část z toho ovšem tvořily národní dotace. Se závěry komise však nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Není tak jisté, jestli budou příslušné státní úřady po firmách Agrofertu požadovat vrácení již státem vyplacených peněz na zmíněné projekty.
"Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku, ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky," řekl serveru iRozhlas.cz mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Závěry auditu Evropské komise, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert, jsou podle něho absurdní. "Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny úřady a také kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad," řekl v pátek Hanzelka.
Bude Agrofert muset vracet proplacené peníze Česku?
Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka je z vyjádření auditorů zřejmé, že Česká republika nebude muset vracet peníze do Evropské unie, protože tuzemské úřady nepožádaly o proplacení dotací, které byly v auditu zkoumány. "Nelze proto očekávat, že by celá záležitost ohrozila čerpání evropských dotací v probíhajícím programovacím období," sdělil. Z makroekonomického pohledu podle něho nejde o významnou událost, z mikroekonomického pohledu však celá záležitost stále není dořešená. "Bude se tedy hrát hlavně o to, zda společnosti, které čerpaly sporné dotace, budou muset vracet proplacené peníze České republice," doplnil Křeček.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy audit Evropské komise požaduje pouze jednu nápravnou finanční operaci, která se vztahuje ještě k programovému období 2007 až 2013. "Unie původně přispěla na komplexní projekt inovací výrobních postupů ve společnosti Lovochemie částkou 50 milionů korun. Vzhledem k tomu, že audit konstatuje neplatnost této dotace, vzalo ji české ministerstvo průmyslu a obchodu tzv. 'pod sebe', účetně ji předeklarovalo jako svoji dotaci, přičemž se evidentně teprve rozhodne, zda bude dané prostředky pro Agrofert požadovat k navrácení," dodal Kovanda.
"V éteru nyní běhají troje různá čísla, která bohužel někdy pletou pojmy s dojmy. Jedno číslo je zhruba 14 miliard korun. To je suma peněz, které firmy z holdingu přijaly na státních zakázkách, například od Lesů ČR nebo Čepra," sdělil analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Jak dále uvedl, šest miliard je odhad dotací, které firmy z holdingu čerpaly. Ale nejde jen o evropské peníze, jsou to i dotace českého státu, které by k žádnému proplácení posílat nešlo. "A pak je tu třetí číslo, o dva řády menší, v řádu stovek milionů. Tuto sumu řeší audit EU, jde o konkrétní dotační tituly, které byly přiděleny někým konkrétním konkrétní firmě z holdingu na konkrétní projekt. A jejich proplatitelnost řeší audit," doplnil Bartoň.
Dostálová: České úřady se závěry auditu nesouhlasí
Závěrečná zpráva auditu je konečná a Česko její závěry může napadnout pouze u soudu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí novinářům řekla, že české orgány se závěrem auditu nesouhlasí. Stojí proti sobě podle ní dva právní názory a úřady analyzují možné kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí.
Všechny tyto informace se týkají jedné části auditu EK. Druhá část, tzv. zemědělská, ještě podle českého ministerstva zemědělství není definitivní, komise má nyní u této části necelé čtyři měsíce na svolání jednání smírčího orgánu, sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Evropské zemědělské dotace v Česku přerozděluje Státní zemědělský intervenční fond. Ten už od loňského roku používá právní argumentaci, podle které nerozděluje peníze na základě rozpočtových pravidel, a tudíž se na něj zákon o střetu zájmů nevztahuje. Ředitel fondu Martin Šebestyán také loni sdělil, že Evropská komise schválila proplacení většiny projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti byly u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun.
Sám Agrofert ve svých výročních zprávách uvádí, že například předloni získal na dotacích skoro dvě miliardy Kč. Převážná část z 1,6 miliardy vykázaných provozních dotací byla ale navázaná na zemědělskou prvovýrobu. Může tak jít o tzv. evropské nárokové dotace, které zemědělské podniky získávají například podle velikosti obhospodařované půdy.
