Proč Brusel nezaplatí D8? Staví se bez zákona

Petr Holub
27. 11. 2011 13:30
V ohrožení jsou i další stavby včetně pražského okruhu, na které měl Brusel komise poslat 50 miliard.
Pozor nebezpečí! Na příliš vysoké vícepráce eura nepřijdou.
Pozor nebezpečí! Na příliš vysoké vícepráce eura nepřijdou. | Foto: Jan Langer

Praha - Evropská komise už nechce platit České republice za silnice, při jejichž stavbě se porušovaly zákony.

To se stávalo nejčastěji v případech, kdy Ředitelství silnic a dálnic hradilo vícepráce v hodnotě přes dvacet procent původní zakázky. Tím porušovalo i benevolentní český zákon o veřejných zakázkách. 

Ministr dopravy Pavel Dobeš už v létě oznámil, že nebude od Bruselu žádat, aby proplatil osmimiliardové náklady za dálnici D8 přes České středohoří. Na dotaz Aktuálně.cz připustil, že stát může odepsat další miliardu, kterou původně chtěl z Bruselu na obchvat Nymburka.

Ministerstvo dopravy poté vyřadilo z evropského financování ještě křižovatku Sosnová u České Lípy a opravu silnice první třídy z Brna do Rajhradu, dohromady za další dvě miliardy.

Průběh zmíněných čtyř staveb se přitom na první pohled neliší od praxe, která se používá od dob ministra dopravy Aleše Řebíčka. V jeho éře se přitom zadaly desítky staveb, u kterých se předpokládalo evropské financování. 

Předem domluvené vícepráce

Aktuálně.cz má k dispozici smlouvu o stavbě D8 z července 2007, za kterou stát nakonec zaplatí téměř 16 miliard korun. Z nich je zřejmé, co se evropským úředníkům nelíbí.

Smlouva má několik zvláštností, kterými se liší od obdobných dokumentů z předřebíčkovského období. Konsorcium složené ze stavebních společností Eurovia, Metrostav, SMP a Berger Bohemia se v ní zavazuje postavit šestnáctikilometrový úsek dálnice za 9,851 miliardy korun. Nezvyklá je klauzule, podle níž je do smluvní ceny započtena desetiprocentní „rezerva" na očekávané vícepráce, které se tedy předpokládaly ještě předtím, než nastaly.

Po započtení DPH se tedy mělo stavět za 10,5 miliardy a předem se počítalo s vícepracemi za 1,2 miliardy. V databázi Státního fondu dopravní infrastruktury se však dnes počítá s náklady 15,8 miliardy.

Z dokumentů o zakázce vyplývá, že 1,4 miliardy zaplatil státní investor za pozemky. Dalších 1,25 miliardy se mělo podle plánu zaplatit za očekávanou inflaci v celkové výši 12 procent. Navíc se ukázala potřeba dalších víceprací za 1,5 miliardy.

Inflační doložka

Také předem domluvená inflační doložka je netradiční, protože standardní smlouvy pouze zakotvují pravidlo, že se smluvní cena upraví podle růstu průměrných cen za stavební práce.

Z údajů ČSÚ přitom vyplývá, že průměrné ceny vyrostly v letech 2008 a 2009 celkem o šest procent, loni však stagnovaly a letos o procento poklesly. V Českém středohoří se zatím prostavělo sedm miliard a stát tedy už vinou inflační doložky přišel o 300 milionů.

Vážnější je problém víceprací, které jsou prozatím domluveny ve výši 2,7 miliardy, tedy v hodnotě 25 procent původní ceny. Tím byl porušen zákon o veřejných zakázkách, který připouští maximálně dvacetiprocentní vícepráce.

Aktuálně.cz požádalo ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic o potvrzení či upřesnění těchto údajů. Jejich reprezentanti během tří dnů přes upomínky nereagovali.

Vysoké vícepráce jsou dostatečným důvodem, proč Evropská komise neproplatí slíbených osm miliard, i kdyby jí český stát poslal fakturu.

Černá listina

Z analýzy dalších dopravních investic vyplývá, že zákon o veřejných zakázkách může být porušen i jinde. Pokud byla desetiprocentní „rezerva" zabudována ve všech smlouvách z Řebíčkova období, dostává se na černou listinu dalších deset staveb, kde Ředitelství silnic a dálnic přiznává nejméně desetiprocentní zvýšení ceny oproti původní smlouvě.

Včetně D8 jde o stavby v celkové hodnotě 65 miliard korun, které předpokládají evropský příspěvek 40 miliard. Podezření potvrzuje fakt, že žádnou z nich Brusel dosud neproplatil.

Ještě větší finanční riziko než severočeská dálnice skrývá jižní část pražského okruhu na úsecích D1-Vestec a Vestec-Lahovice, které stojí dohromady 18 miliard.

U prvního úseku se ministerstvo dopravy snaží vícepráce legalizovat, když na jejich část vypsalo formální výběrové řízení pro jedinou předem určenou firmu.

Na druhém úseku způsobil hlavní komplikaci tunel z Komořan do Cholupic.

Aktuálně.cz napsalo už před čtyřmi lety, že Ředitelství silnic a dálnic požadovalo tunel rozšířit o metr a že za vícepráci zaplatilo navíc miliardu. Expertiza ČVUT přitom ukázala, že rozšíření parametry tunelu nezlepší. Evropská komise podle neoficiálních informací zkoumá, jestli požadavek rozšířit tunel neporušuje zákon.

Vzpomínka na Viamont

Do potíží se mohou dostat i další stavby, kde vícepráce dvaceti procent nedosahují.

Ministerstvo dopravy například stáhlo z evropských programů křižovatku v Sosnové, protože se během veřejné soutěže zvýšila poptávaná cena o víc než třetinu.

V Bruselu stavbě hrozí podezření, že neproběhla spravedlivá soutěž, ale že ministerstvo dopravy cenu předem domluvilo s vítěznou společností Viamont, která Řebíčkovi patřila před nástupem do ministerské funkce.

Mimořádné zvýšení cen při soutěži komplikuje proplácení lacinějších staveb zpravidla v hodnotě od půl miliardy do miliardy.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 7 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 7 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 8 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy