Praha - Lesy udělaly chybu ve způsobu, jak zadávaly zakázky po vichřici Emma. "Postupovaly velmi nešťastným způsobem," říká jihomoravský hejtman, původním povoláním lesník, Stanislav Juránek (KDU-ČSL) o případu, kvůli němuž lesnické společnosti volají po rezignaci ministra zemědělství Petra Gandaloviče.
Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství manažery státních lesů obvinila z tunelování. Za tunel považují způsob, jakým státní manažeři reagovali na kalamitu po vichřici. Změnili totiž tříleté smlouvy s některými dřevařskými firmami a zvýhodnili je výměnou za to, že kalamitu zlikvidují.
Čtěte více: Kritici Gandaloviče: Jde o tunel za 247 miliónů.
Lidovecký hejtman však říká, že v tomto případě nejde o korupci, i když manažeři lesů reagovali málo promyšleně.
"Nemohu to říct úplně komplexně, ale jsou jednotlivá místa, kde výše kalamity nedosáhla ani takového rozsahu, jaké mají každoroční těžby. Takže tam určitě byla kalamita nafouknutá a z lesnického hlediska by se slovo kalamita ani nemělo používat. Na jakém procentu území to tak je, nemám teď spočítáno, protože nemám informace," upozornil v rozhovoru pro Aktuálně.cz..
A.cz: Jinými slovy: ten spor, při kterém dřevařské firmy kritizují postup Lesů ČR, má reálný základ?
Tam je úplně nejdůležitější, že se už v minulém období hledal kompromis, jakým způsobem řešit problémy se smlouvami. Šlo se cestou, že se udělají střednědobé zakázky na tři roky. Myslím, že to je správná cesta a že se tou cestou mělo zcela jednoznačně pokračovat. Těžba po vichřici Emma se měla do těchto smluv zakalkulovat.
A.cz: Lesy ČR tedy nemusely do platných smluv zasahovat?
Samozřejmě některé firmy hrozily, že od smluv odstoupí, ale i to se mělo řešit v rámci smluv. Ve chvíli, kdy se provede nový výběr a zakázka se rozšiřuje, tak dochází ke komplikaci. Všechny kompromisy, ke kterým se došlo při střednědobých smlouvách na tři roky, vzaly za své a kompromis se musí hledat znovu.
A.cz: Když se zakázky měnily, celkem v sedmdesáti případech, tak byly vždy osloveny tři firmy?
A vždy byl osloven ten, kdo získal tu střednědobou zakázku. Myslím si, že to je snaha o stoprocentní spravedlnost, ale ta stoprocentní spravedlnost je narušena už samotnou zakázkou. Znovu se tomu vracím: klíčem k dlouhodobému řešení byly střednědobé zakázky na tři roky, které mají ukázat správný směr, jak se mají zakázky u Lesů České republiky uzavírat, a každý zásah do tříletých smluv ohrožuje jejich důvěryhodnost. Měly totiž být posouzeny, až skončí, a podle získaných informací měla probíhat další výběrová řízení na delší období. V lese se hospodaří s výhledem na deset, nebo na desítky let.
Kalamitní zakázky do toho vstoupily velmi nešťastně, protože narušily nastavený systém. To zase umožňuje těm firmám, které v soutěžích uspěly méně, poukázat na nesystémovost těchto kroků. Je pravda, že firmy, které uspěly v tříletých zakázkách, získaly určitou výhodu.
A.cz: Nespokojené dřevařské firmy tvrdí, že se za neveřejnými výběrovými řízeními po vichřici Emma skrývá korupce. Máte takové informace?
Nevidím v tom korupci, zakázky jsou průhledné a dají se kontrolovat. Vidím v tom skutečně snahu řešit problém, ale řeší se nešťastným způsobem.
A.cz: Co by se mělo v této chvíli dělat, aby se dřevaři uklidnili? K jejich nespokojenosti přispívá i to, že ceny dřeva šly dolů a těžba je ztrátová.
Pokud jde o dřevo, žijeme v naprosto mimořádné době, protože to se stává přibližně jednou za sedmdesát až osmdesát let, kdy se vyplatí dovážet dříví z Ameriky do Evropy. Tím šla cena dřeva naprosto mimořádně dolů.
Ale stávající smlouvy se mohly přizpůsobit současné ekonomické situaci a těžba se mohla snížit. Ty smlouvy mají přesnou dikci a umožňují i to, aby se řešil problém, jako byla Emma, protože to nebyla skutečná kalamita nadměrného rázu.
Nové tendry se měly vyhlašovat pouze tam, kde by firmy chtěly od svých smluv odstoupit.
Nové zakázky v případech, kdy firmy od smluv odstupovat nechtěly, porušily kompromis a nový kompromis se teď bude hledat velmi obtížně.
