Topolánkův kabinet se po apelech olomouckých a zlínských politiků rozhodl prověřit, jestli se vyplatí v Přerově-Bochoři postavit společné vojenské a civilní letiště.
O osudu vrtulníkové základny na střední Moravě se hovoří už třetím rokem. Debata se otevřela poté, co v listopadu 2003 vláda schválila koncepci rozvoje reformy ozbrojených sil, která počítala s přestěhováním přerovské letky do Náměště nad Oslavou a zrušení přerovské základny.
Rekonstrukce za miliardy
Armáda chtěla přerovské letiště zrušit kvůli úsporám, na její rekonstrukci jsou totiž potřeba miliardy.
Proti tomu se postavili politici z regionu. Argumentují například tím, že bez základny by se zvýšila nezaměstnanost v regionu. Podařilo se jim na svou stranu získat vlivné poslance, například dlouholetého stínového ministra obrany za ODS Petra Nečase, který je nyní ministrem práce.
"Je dobře, že máme prostor pro diskusi, přesvědčování i rozvahy, které ukáží, že provoz smíšeného civilního a vojenského letiště v Přerově je možný," řekl Aktuálně.cz primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD).
Politici z regionu tvrdí, že dosud nebylo možné a armádou debatovat, protože její plán byl jasný. "Navíc jsme ani přesně nevěděli, co armáda potřebuje. Nyní to víme a můžeme začít pracovat na tom, abychom byli schopni se podílet na nákladech," řekl Aktuálně.cz mluvčí krajského úřadu v Olomouci Tomáš Kocych.
Původní plán: odchod příští rok
Armádní plán počítal s tím, že vojáci z Přerova odejdou a napříště budou využívat pouze letiště v Náměšti nad Oslavou, Čáslavi a v Praze-Kbelích.
"Rozhodnutí minulé vlády o zrušení základny nepovažuji za správné a budu navrhovat jeho přehodnocení," prohlásil naposledy před měsícem Nečas.
Ministerstvo obrany pod tímto tlakem připustilo, že by vojsko mohlo v Přerově zůstat. Podle původních plánů měl poslední voják odejít z přerovské základny na konci příštího roku.
Armáda chce peníze
Armáda má ovšem jednu zásadní podmínku: na modernizaci letiště musí někdo uvolnit peníze.
"My na to v rozpočtu nemáme," řekl Aktuálně.cz těsně před jednáním vlády mluvčí resortu Andrej Čírtek. Vojsko se totiž musí v příštím roce vyrovnat s tím, že jeho pokladna bude oproti vládou schváleného programu reformy ozbrojených sil chudší o několik miliard korun
"Pokud kraj tyto prostředky má, pak se o tom vyplatí jednat," dodal Čírtek. Armáda ovšem navrhuje, aby se kromě veřejných peněz podílel na případném civilně-vojenském provozu přerovského areálu podílel i soukromý kapitál. Přispět by mohla i Evropská unie.
Podle odborných odhadů přerovská základna potřebuje investice dvě až tři miliardy korun. Vojáci totiž do letiště v posledních letech nedali takřka ani korunu, protože se chystali na stěhování do Náměště nad Oslavou.
Zmodernizovat potřebují například hangáry, železniční vlečka, inženýrské sítě či palivové nádrže.
Kraj argumentuje i pátrací službou
Bochoř už vytipovala jako nejlepší možnost pro umístění nadregionálního letiště pro Olomoucký a Zlínský kraj studie dánské firmy. Oba kraje tedy bojují o zachování základny, protože je možné, že by odchodem vojáků Bochoř ztratila statut letiště.
Hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík (ODS) například uvedl i další argument - podle něj na Olomoucku, Zlínsku ani ve východních Čechách není jiné místo, které by mohlo sloužit jako centrum pro leteckou a pátrací službu.
"V Olomouci je i sídlo společných sil Armády České republiky, v rámci Olomouckého kraje je vojenský výcvikový prostor Libavá, kde je jediná vojenská střelnice," vyjmenovává argumenty pro zachování základy v Přerově-Bochoři hejtman Kosatík (ODS).
Letiště v Přerově přitom funguje od roku 1938.
"Navíc je Přerov místo s výraznou nezaměstnaností. Je tam o tři procenta větší nezaměstnanost, než je celostátní průměr. Vrtulníková základna zaměstnává 1200 lidí a to je pro nás velice významné," dodal Kosatík.
Náměšť, Bochoř, nebo obojí?
Olomoucký kraj tvrdí, že by nakonec armádě mohly zůstat obě základny - v Náměšti i Přerově-Bochoři, ačkoli jsou relativně blízko sebe.
Přerovské letiště, kde působí armádní vrtulníky by totiž mělo mít takzvaný smíšený provoz a do budoucna by mělo fungovat jako nadregionální letiště pro oba sousední kraje.
"My neprotestujeme proti Náměšti. Chceme zachovat šanci, že vrtulníková základna zůstane v Přerově a zůstane i vojenské letiště. Od roku 2000, kdy vznikly kraje, pracujeme na tom, aby se tady mohlo rozvíjet i civilní letiště. V regionálním operačním programu pro roky 2007 až 2013 počítáme s poměrně velkými penězi," dodal hejtman Kosatík.
Kraje jsou připraveny debatovat o tom, že se budou na provozu letiště podílet. "Je to možné a my počítáme s tím, že bychom na nadregionální letiště získali peníze z fondů EU," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí Kocych.
Olomouc jako krajské město totiž ztratí své letiště kvůli obchvatu města, který přetne vzletovou dráhu. Zlín zase nemůže zcela počítat s využitím letiště v Kunovicích, kde je soukromý vlastník. Pravidelné lety odtud byly přerušeny.
