Praha – Praktičtí lékaři by brzy mohli začít předepisovat více druhů léků na cukrovku než dosud. Jak uvedla mluvčí Lucie Přinesdomová, Státní ústav pro kontrolu léčiv zvažuje uvolnění pravidel u dvou skupin antidiabetik. Praktici však usilují o podstatně větší kompetence – ordinovat chtějí hlavně moderní pilulky, které mají čeští pacienti k dispozici teprve několik let.
Obvodní lékaře už nebaví své pacienty jen posílat pro recepty do ordinací specialistů, často desítky kilometrů vzdálených. "Zastáváme názor, že pacienti mají chodit k praktickému lékaři, který jim poskytne maximální péči. Specialisty má pacient navštěvovat pouze v případech, kdy to praktický lékař nemůže zvládnout nebo jde o tak vzácnou chorobu, že s ní nemůže nic udělat," uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Právě na cukrovce se praktici snaží dokázat dle svých slov "absurdnost" pravidel pro předepisování léků. Nejde o zanedbatelnou skupinu pacientů – diabetem trpí už skoro 900 tisíc Čechů a počty nemocných každoročně narůstají.
Odborní lékaři ale tvrdí, že zrovna v případě cukrovky si praktici nemají nač stěžovat, protože recept na základní lék mohou předepisovat bez omezení a řadu dalších léků poté, co se na tom domluví s diabetologem.
Specialisté se nebrání ani tomu, aby praktici dostali možnost předepisovat jednu ze dvou skupin léků na cukrovku, které SÚKL momentálně posuzuje. "Uvolnění preskripce pioglitazonu by nebyl problém, cena se snižuje, látka je roky prověřená. Bylo by nutné pouze důrazně proškolit lékaře o rizicích a profilu pacientů, kteří z této léčby mají největší prospěch. Těch je asi 20 až 25 procent," uvedl prezident Diabetické asociace ČR a přednosta motolské interní kliniky Milan Kvapil. Širší uvolňování pravidel pro předepisování antidiabetik ale podle něj není na místě.
"Praktik nemá tolik zkušeností jako specialista. Kohokoli se zeptáte, jestli by chtěl být léčen u lékaře, který sleduje 2000 diabetiků ročně, nebo u toho, který ošetří 20 diabetiků ročně, tak logicky řekne, že radši půjde k tomu s více zkušenostmi," domnívá se Kvapil. Poukazuje na to, že na ordinaci každého praktika statisticky připadá jen pár desítek diabetiků.
Praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen ale namítá, že dokud "obvoďáci" nebudou mít možnost diabetiky léčit bez omezení, zkušenosti jen těžko získají. "To je, jako když neustále jezdíte autem jen jako spolujezdec. Budou vám říkat: Buďte rádi, že jedete. Ale řídit vás nenechají. Ale vy přitom máte v kapse řidičák," poukazuje Karen na to, že k atestaci musejí praktici umět zacházet se všemi antidiabetiky, tedy i s těmi, která pak v praxi nemohou sami psát.
Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že praktici jejím klientům s diabetem v roce 2015 vystavili 23 procent ze všech předepsaných antidiabetik. Ambulantní specialisté jich předepsali více než polovinu.
Karen poukazuje na to, že v jiných zemích Evropy o diabetiky běžně pečují především praktici. Podle Kvapila je ale právě solidní síť diabetologických ambulancí důvodem, že Česko v léčbě cukrovky dosahuje dobrých výsledků. Úmrtnost léčených diabetiků je prakticky stejná jako u stejně starých lidí bez této nemoci.
Kvapil označuje tažení praktiků za větší kompetence za vyděračskou kampaň, která neodráží skutečnost. "S naprostou většinou praktických lékařů jsem vždy našel cestu dobré spolupráce. Mé výtky se týkají pouze některých činovníků ze společností, kteří mluví jejich jménem," upozorňuje.
Diabetolog Martin Haluzík z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) říká, že za sporem o diabetiky může být i boj o prestiž. "Praktici si chtějí dokázat, že to zvládnou. Podle mě je to trochu zbytečné. V řadě případů na místní úrovni spolupráce perfektně funguje a není tam žádná řevnivost. Možná by to i na centrální úrovni chtělo víc kompromisu. Asi z obou stran," podotýká.
Takzvaná preskripční omezení nezapovídají praktikům předpis konkrétních léků zcela. Pokud však praktický lékař naordinuje pacientovi lék, který mu podle pravidel nepřísluší, nemocný si ho pak v lékárně musí zaplatit sám. Zdravotní pojišťovna mu na něj nedá ani korunu.
Proto praktici vyjednávají i s pojišťovnami. Býma uvedl, že seznam léků, u nichž by chtěli uvolnit preskripci, předali jak ministerstvu zdravotnictví, tak VZP. Ta ale případné změny v pravidlech komentovat nechce. "Jde zcela jednoznačně o kompetenci SÚKL, který je k tomu jako jediná instituce v ČR výslovně určen zákonem. VZP by nepovažovala za seriózní poskytovat dílčí informace o průběhu řešení problematiky, která nespadá do její kompetence," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Na to se odvolává i ministerstvo. "Podporujeme praktické lékaře v úsilí více se starat o diabetiky, nicméně institucí oprávněnou k realizaci změn je Státní ústav pro kontrolu léčiv," napsala mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Ministerstvo – ještě pod vedením Svatopluka Němečka (ČSSD) – na podzim odvrátilo hrozící stávku praktických lékařů právě slibem širších kompetencí a také navýšením měsíční platby za pacienta v kartotéce. Úřad se podle mluvčí Čechové s praktiky dohodl také na tom, že budou uplatňovat své návrhy během řízení, která u jednotlivých léků SÚKL zahájí.
Vyjednávání nyní převzal nový ministr Miloslav Ludvík. "Probíhají jednání ohledně záležitostí, které byly na podzim přislíbeny. Je to trošku složité kvůli výměně pana ministra. Nicméně se domníváme, že to snad bude nějakým způsobem postupovat dopředu," doufá Býma.
