reklama
 
 

Praha zakázala extrémistům další pochod. Na 1. máje

14. 3. 2008
Policie upozornila na problematickou osobu svolavatele
Doporučujeme

Praha - Pražský magistrát se postavil proti dalším dvěma shromážděním pravicových radikálů. Tentokrát je pořadatelé chtěli uskutečnit 1. května.

Neonacisté chtěli pochodovat žižkovskými ulicemi, ale město si vyžádalo právní rozbor a stanovisko policie a na jejich základě obě akce zakázalo.

"Účel obou nahlášených shromáždění směřuje k výzvě omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti," uvádí magistrát v tiskovém prohlášení.

Policie upozornila na skutečnost, že oznamovatelem obou shromáždění je Martin Matička - osoba spojovaná s pořádáním neonacistických koncertů a dalších akcí uváděných v souvislosti s pravicovými extremisty.

Nepříznivý znalecký posudek

Praha také výrazně přihlédla ke stanovisku soudního znalce a politologa Miroslava Mareše, který se dlouhodobě zabývá problematikou extremismu.

Mareš se domnívá, že název akce Demonstrace národní síly může naznačovat spojení pochodu s propagací nedemokratické ideologie.

"Znalec uvedl, že pokud je osoba oznamovatele napojena na neonacistické prostředí, posiluje to vazbu na nedemokratické a intolerantní pojetí nacionalismu obsahujícího nenávist a zášť vůči některým jiným národům," zdůvodňuje své rozhodnutí magistrát.

Počet účastníků? Pětkrát více než v Plzni

Prahou měla v první květnový den pochodovat zhruba tisícovka radikálů. Pokud by se přání pořadatelů naplnila, šlo by nejméně o pětkrát početnější dav než ten, který prošel 1. března Plzní.

Tehdy na trase pochodu zhruba 150 extremistům asistovala zhruba tisícovka policistů, která zabránila střetům mezi neonacisty a jejich odpůrci.

Přestože k otevřeným konfliktům nedošlo, podala Federace židovských obcí v České republice žalobu na policii. Ta podle nich včas nezasáhla proti hajlujícím skupinám.

Pravicoví radikálové se v Plzni sešli oficiálně kvůli údajnému porušování svobody slova v České republice. Ve svých projevech napadali současný společenský a politický systém, nespokojenost vyjadřovali i se členy vlády.

Po skončení pochodu na plzeňském náměstí Republiky odvezla policie účastníky demonstrace dvěma autobusy na nádraží.

Spor o shromažďovací zákon

Setkání předcházel spor o pořádání akce. Shromáždění původně nahlášené na 19. ledna nejprve zakázal plzeňský primátor Pavel Rödl. Pořadatel Václav Bureš ale jeho rozhodnutí napadl u Krajského soudu v Plzni. A uspěl - pochod směl oficiálně uspořádat.

Zákazy akcí pravicových radikálů ale vyvolávají diskuse o podobě shromažďovacího zákona. Extremistům se jeví jako velmi přísný, odpůrci mají jiný názor.

"Budeme se snažit poukázat na to, že shromažďovací zákon je špatný - ale ne tak, jak říkají neonacisté. Podle nás je příliš volný, umožňuje například přerušit akci až v jejím průběhu," uvedl už dříve pro Aktuálně.cz místopředseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.

ČTĚTE SOUVISLOSTI:

autor: Michal Pavec

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama