Praha - Od začátku roku 2008, kdy byly ve zdravotnictví zavedeny regulační poplatky, za ně pacienti zaplatili více než pět a půl miliardy korun.
Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů, které od zdravotních pojišťoven sesbíral Český statistický úřad. Pojišťovny mají povinnost informace o poplatcích evidovat.
I zdravotnické poplatky částečně přispěly k tomu, že se za uplynulých osm let výdaje domácností za zdraví a lékařskou péči ztrojnásobily.
Nejčastější platbou je třicetikorunový poplatek za recept. Lidé za něj zaplatili více než dvě miliardy čtyři sta milionů korun, což je 43 procent z celé vybrané sumy.
Ženy platí víc, hlavně za recepty
"Následovaly poplatky za návštěvu u lékaře v úrovni 1 806 mil.Kč ( 32,4 %), za hospitalizaci (resp. ústavní a lázeňskou péči) ve výši 1 177 mil.Kč ( 21,1 %) a konečně poplatky za pohotovostní službu ve výši více než 178 mil. Kč (3,2 %)," stojí ve zprávě Českého statistického úřadu Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až 2008.
Ženy v průměru "utrácejí" za poplatky více než muži. Průměrné roční výdaje pacientky za poplatky jsou 610 korun. U pacienta muže to je 456 korun. Vyšší poplatky zaplatily ženy za recept, návštěvu lékaře i pobyt v nemocnici. Naopak muži chodí více na pohotovost, kde se platí poplatek 90 korun.
U zdravotnických poplatků platí, že vydaná suma roste s věkem pacienta a to u všech typů poplatků kromě devadesátikorunového na pohotovosti. Ten nejčastěji platí kluci a mladí muži ve věku do 19 let.
Pohotovostem se ulevilo
Právě na pohotovostech se nejvíce projevil regulační charakter poplatků.
"Počet ošetření na pohotovosti klesl oproti roku 2007 o téměř 36 % (zatímco mezi roky 2006 a 2007 jen o 2,2 %). Značně se také snížil počet vypsaných receptů a to o více než 23 % ( v roce 2007 oproti roku 2006 jich bylo 0,7 % více)," upozorňují statistici.
O téměř dvanáct procent v souvislosti s tím vzrostl počet volně prodaných léků. Méně lidé chodili i do ordinací ambulantních lékařů. A to jak zubařů, tak ostatních.
"Nejmírnější byl dopad regulačních poplatků v oblasti nemocniční, ústavní či lázeňské péče ( pokles počtu ošetřovacích dnů o 4,2 %, zatímco mezi roky 2006 a 2007 to bylo o 2 %)," stojí ve zprávě ČSÚ.
