Zeman tajně odjel do Afghánistánu za českými vojáky

Domácí Domácí
Aktualizováno 25. 1. 2014 17:25
Zeman je první českou či československou hlavou státu, která do Afghánistánu zavítala.
Foto: Reuters

Kábul/Praha - Prezident Miloš Zeman je na návštěvě u českých vojáků v misi ISAF v Afghánistánu.

S odvoláním na dobře informované zdroje to jako první napsal server iDNES s tím, že hlava státu do Afghánistánu  odcestovala již v pátek.

Později zprávu potvrdil i Zemanův mluvčí, který uvedl, že se prezident také sešel se svým afghánským protějškem Hamídem Karzáím.

Hrad do té doby cestu do Afghánistánu tajil, což bývá při obdobných zahraničních návštěvách této země kvůli bezpečnostním důvodům častá praxe.

DVD, nemocnice, kaple

V pátek se Zeman v Kábulu sešel s vojáky Úkolového uskupení Armády České republiky ISAF a dekoroval jejich prapor stuhou prezidenta republiky. Vojákům zároveň předal balíčky s českými potravinami a s filmy na DVD.

Zeman, jehož doprovázeli ministr obrany Vlastimil Picek a náčelník generálního štábu Petr Pavel, předal dárky i českým vojákům působícím na vojenské základně v Bagrámu nedaleko afghánské metropole.

"Uvědomuji si, že čeští vojáci jsou cosi jako předsunutá hlídka," prohlásil prezident s poukazem na boj proti mezinárodnímu terorismu. Jeho průniku podle něj brání právě čeští vojáci. Podpořil zároveň zahraniční vojenské mise. "Prevence je vždy levnější než následná obrana... zahraniční mise mají zabránit rozpoutání nějakého velkého požáru," citoval českého prezidenta jeho mluvčí.

V sobotu Zeman na kábulské vojenské základně navštívil vojenskou kapli, kde českým vojákům předal svíčku od sester z řádu karmelitek. V nemocnici se pak seznamoval s prací českých lékařů, záchranářů a zdravotních sester.

Na závěr setkání českého a afghánského prezidenta bylo podepsáno memorandum, které podle Zemanova mluvčího umožní uspořádat v Národním muzeu ČR historicky první výstavu buddhistických památek objevených v Afghánistánu českými archeology.

První v Afghánistánu

Zeman je první českou či československou hlavou státu, která do Afghánistánu zavítala. Před ním zemi opakovaně navštívili předsedové vlád Mirek Topolánek a Petr Nečas nebo bývalý ministr obrany Alexander Vondra. Bývalé Československo navštívila afghánská hlava státu dvakrát; v roce 1970 přijel král Muhammad Záhir na pozvání prezidenta Ludvíka Svobody a v roce 1981 tehdejší hlava státu, šéf afghánské komunistické strany Babrak Karmal, který se setkal s československým prezidentem Gustávem Husákem.

Záměr navštívit české vojáky v Afghánistánu Zeman ohlásil ještě před svým loňským lednovým zvolením do vrcholné funkce a zopakoval ho v říjnu při slavnostní přísaze vojáků. Prezident však později musel zrušit zahraniční cesty kvůli poranění kolena.

Čeští vojáci slouží v Afghánistánu v rámci mise ISAF od roku 2002, mandát mají schválený do konce roku 2014. Počet nasazených vojáků se postupně snížil, v Afghánistánu by jich mělo letos působit asi 270. V Afghánistánu se zatím vystřídalo téměř 5000 českých vojáků a v důsledku války jich pět zahynulo. Nyní se příslušníci české armády podílejí na ostraze základny v Bagrámu a jsou i na základně KAIA u mezinárodního letiště v Kábulu, kde se účastní výcviku afghánských pilotů. Čeští lékaři pracují ve francouzské vojenské nemocnici v afghánském hlavním městě.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy