Praha - Pokud český volič nezmění své chování, proniknou do sněmovny jen čtyři strany, kterým průzkumy tří zavedených společností STEM, CVVM a Factum Invenio věští zisk nad deset procent.
Vedle sociálních a občanských demokratů, komunistů a strany TOP 09 mají ostatní už menší šanci. Vyplývá to z analýzy, jak se od roku 1998 vyvíjely preference před volbami.
Prolomit železné pravidlo se ještě mohou pokusit lidovci a strana Věci veřejné, pohybující se v průzkumech těsně nad pětiprocentní hranicí. S únorovými preferencemi do šesti procent však ještě žádná strana do sněmovny nepronikla.
Osm procent jako podmínka
V lednu 1998 se od ODS odtrhla nová strana Unie svobody a průzkumy jí okamžitě věštily výsledek nad 10 procent. V březnu její preference ještě vyrostly, pak ale začaly klesat a v červnových volbách se nakonec udržela nad osmi procenty.
Stejný vzestup zaznamenala o osm let později Strana zelených. Na dohled pětiprocentní hranici se dostala v lednu, v únoru byla mezi šesti a osmi procenty, v březnu se dostala k deseti. Nakonec pro ni hlasovalo šest a půl procenta voličů.
Stejnou cestu se v roce 1998 nepodařilo následovat dvěma stranám, jejichž předvolební preference rovněž překročily hranici pěti procent nutných pro vstup do sněmovny.
Na úroveň šesti až osmi procent hlasů vyrostla v únoru popularita republikánů Miroslava Sládka. V březnu se však vzestup nepotvrdil a sládkovci skončili pod čtyřmi procenty.
Pozdní finiš se ve stejném roce nevyplatil Důchodcům za životní jistoty. Jejich obliba v únoru nepřekročila dvě procenta, do dubna však dosáhla deseti procent. Během dalších dvou měsíců ale voliči od nepřesvědčivých Důchodců zase utekli.
Obecně platí pravidlo, že preference menších stran před volbami klesají, jak poznali lidovci v letech 1998 a 2006.
Březen poslední šancí malých
Letošní preference připouštějí, že kromě tří silných stran ODS, ČSSD a KSČM vstoupí do sněmovny ještě čtyři další.
Podle dosavadních zvyklostí má sněmovnu jistou TOP 09, která se dostala nad 10 procent obdobně jako před dvanácti lety Unie svobody. Vstup dalších stran bude překvapením.
Pouze průzkumy agentury Factum dávají šanci lidovcům a Věcem veřejným. Obě strany na tom nejsou letos hůře, než byli v únoru 2006 zelení. Předpokladem úspěchu je podle čtyři roky starého vzoru vzestup březnových preferencí.
Nadějný argument pro menší strany objevil politolog Jan Kubáček z Karlovy univerzity. "Letos se okolo pětiprocentní hranice pohybuje několik stran s podobným programem. Jejich příznivci se nakonec mohou soustředit u jedné z nich," upozornil na zvláštnost letošní kampaně.
Obrácené role Paroubka a Topolánka
Únorové preference téměř bezchybně předvídají konečného vítěze voleb. Předpověď nevyšla pouze společnosti Factum v roce 2002, která dávala větší šance ODS před nakonec vítěznými sociálními demokraty.
Právě rok 2002 byl příkladem, kdy kampaň ovlivnila dílčím způsobem názory populace. Vyrovnanou bilanci ODS a ČSSD z února nahradilo pětiprocentní vítězství sociálních demokratů pod Vladimírem Špidlou, který převzal voliče rozhádané Čtyřkoalice.
Čtyři roky předtím pomohla kampaň občanským demokratům, aby překonali krizi po odtržení Unie svobody. Z únorového propadu k deseti procentům se ve volbách zlepšili víc než dvojnásobně, mimo jiné díky tomu, že tehdejší předseda ODA Daniel Kroupa vyzval své voliče, ať podpoří Klausovu stranu.
Letošní únorový náskok ČSSD v souboji obou velkých stran odpovídá převaze ODS před čtyřmi roky. Občanští demokraté tehdy vyhráli o tři procenta.
Obecně platí pravidlo, že ani jeden ze silných hráčů v kampani neztrácí.
