Praha - Ještě koncem minulého roku patřilo Česko k pouhým čtyřem zemím Evropské unie, které vykázaly ekonomický růst.

Tři nové členské státy ze střední Evropy zůstaly skutečně ostrovem prosperity a přidali se k nim i Rakušané, kteří v Česku, Polsku a na Slovensku nejvíc investují.

Ani do roku 2009 nejsou předpovědi tak špatné, aby Čechům prorokovaly stejně velké potíže, jako mají baltské země, Španělsko, Irsko nebo Řecko.

Nejčastěji uváděný dvouprocentní pokles ekonomiky po několika letech rychlého růstu znamená, že Česko zasáhne krize relativně mírněji a že se příjmy obyvatel budou dál přibližovat průměru Evropské unie.

Kolaps, jaký zažívají Estonci, Lotyši a Litevci, případně který hrozí Maďarům a Rumunům, se podle předpovědí Čechů rozhodně netýká.

"Demise české vlády má jen málo společného s ekonomikou a všechno souvisí s politickou slabostí," napsal list Financial Times. "Praha se svými zdravými veřejnými financemi zvládá krizi lépe než většina evropských zemí - na východě nebo na západě."

Toto hodnocení zůstává pro Česko kvalitní vizitkou, i když už zažilo první náraz globální krize.

Varování ČNB

Přesto právě březen potvrdil, že krize nekončí a že relativně slibný výhled nemusí vyjít.

Čtvrteční situační zpráva České národní banky jmenovala dvě největší rizika. Netýkají se jako jinde na světě finančních potíží bank, krachů na trzích s hypotékami ani gigantických zahraničních dluhů. "Hlavním rizikem je nižší výhled ekonomické aktivity v eurozóně, výraznější útlum domácí ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti," tvrdí centrální bankéři.

Shrnují tím tři hlavní potíže, se kterými se dnes Česko potýká: pád exportu do ostatních evropských zemí, pokles průmyslu a rozsáhlé propouštění. Ve všech těchto parametrech je na tom Česko naopak hůř než většina států Unie.

Jak ještě dlouho

Ekonomický výkon Česka je ze všech zemí na světě nejvíc závislý na průmyslu.

V důsledku krize amerických úvěrů je přitom stejně jako ostatní východoevropské země postiženo prudším poklesem výroby, než zažívá evropský západ. Srovnatelné potíže mají ještě ostatní země Visegrádu a Slovinsko, vesměs státy, které mají za dominantního obchodního partnera Německo.

Německé šrotovné nepochybně pomůže bilanci automobilek za únor i za březen. Ovšem minulý týden objevila zpráva, že průmyslové zakázky v Německu poklesly počátkem roku o třetinu. Výrobci střední Evropy si tak mohou být prakticky jisti, že jízda na skluzavce ještě nekončí.

Český průmysl klesá průběžně už čtyři měsíce, pád exportu z posledního čtvrtletí roku 2008 v lednu ještě zrychlil a proti loňsku je nižší o těžko uvěřitelných 24 procent.

Nárůst nezaměstnanosti patří v průmyslových zemích typu Česka k největším v Evropě. Otázka příštích týdnů zní, jak dlouho se ještě může produkce továren snižovat a o kolik se ještě může zvýšit počet lidí bez práce, aby zdejší krize nevyrostla do pobaltských rozměrů.

Za hradbou supermarketů

Analytik Aleš Michl z Raiffeisen banky chválí české spotřebitele, že právě jejich nákupní elán zachraňuje ekonomická čísla.
V Česku se během dobrých roků vytvořil trend, že se každým rokem utrácelo o desetinu víc, než rok předtím. Ještě loni lidé nakoupili o dvacetinu víc než v roce 2007. Dokonce letos v lednu utratili stejně jako před rokem.

Ovšem i obraz země konzumu začíná praskat. Už loni přestali lidé investovat do bydlení a koncem minulého roku přestali nakupovat auta.

Lednový výkon Čechů v nákupních centrech byl navíc umožněn tím, že poklesly ceny benzínu, a lidé tedy měli víc peněz na potraviny a další spotřební zboží.

Když Český statistický úřad zařadil do přehledu nákupů automobily a benzín, tak se ukázalo, že v lednu Češi utratili o desetinu méně než v roce předtím. Navíc pokles hypoték počátkem roku o třetinu připomněl, kde se šetří nejvíc.

Večírek ještě nekončí

"Konec východoevropského večírku končí kocovinou," napsal minulé pondělí do jednoho z hlavních titulků německý týdeník Der Spiegel a článek doplnil fotografiemi z demonstrací v Polsku, Lotyšsku a Bulharsku.

V Česku to nemusí být pravda, pokud se čísla z průmyslu a zahraničního obchodu zastaví na současné úrovni.

Zatím tomu nasvědčuje jediný pozitivní obrat. Po dvanáctiměsíčním pádu se v březnu poprvé zvýšila důvěra průmyslníků v budoucnost. Ještě větší nárůst optimismu prokázali pochopitelně spotřebitelé.