Ušetříme, slibovaly strany. Místo toho si přidaly posty

Jan Němec (redaktor) Lucie Stuchlíková Jan Němec (redaktor), Lucie Stuchlíková
14. 1. 2014 14:15
Sněmovní výbory mají víc místopředsedů než při pádu Nečasova kabinetu.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pokaždé před volbami i krátce po volbách mluví nově zvolení poslanci populisticky o jednom: Budeme šetřit, zredukujeme počet funkcionářů, případně snížíme počet sněmovních výborů a podvýborů.

Obvykle to ale skončí přesně naopak.

A podobně to dopadlo i tentokrát.

Stoupl například celkový počet místopředsedů sněmovních výborů.

Zatímco na konci Nečasova kabinetu měla Sněmovna 83 místopředsedů výborů, noví poslanci si jich navolili hned 90.

Místopředsednický post spolu s bonusem k platu tak získala téměř polovina poslanců. A nejde o malé peníze. Zatímco řadový poslanec měsíčně bere 55 870 korun, místopředseda výboru si přijde na 67 250.

Výbory přitom tolik funkcionářů nepotřebují. "Když to vezmeme prakticky, tak výbor potřebuje předsedu a tak jednoho místopředsedu. Schůzi totiž může řídit i jiný člen výboru," upozorňuje zkušený úředník dolní parlamentní komory, který pochopitelně nechce zveřejnit své jméno.

Zákon o jednacím řádu Sněmovny mluví jasně: "Jsou-li předseda a místopředsedové nepřítomni, svolává a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo jeho předseda pověří."

Podrobnější pohled na jednotlivé výbory ukazuje, že k uspokojení jednotlivých frakcí i konkrétních poslanců zřídily některé výbory i 6 místopředsednických postů. Přeborníkem jsou v tomto směru výbory pro veřejnou správu, pro evropské záležitosti nebo sociální politiku a zemědělský výbor. Jejich počty místopředsedů vzrostly ze 4 na 6.

Některé výbory naopak funkcionáře ušetřily, je jich ale méně. Zeštíhlel například rozpočtový výbor. Ten měl při rozpuštění Sněmovny sedm místopředsedů, nyní je jich jen šest. Také hospodářský, kontrolní a zahraniční výbor přišly o jednoho místopředsedu.

Počet výborů "na svém"

Tentokrát o úsporách mluvili hlavně nováček ve Sněmovně, tedy hnutí ANO, a staronová strana v dolní parlamentní komoře, tedy KDU-ČSL.

Obě strany se shodovaly - a počátkem listopadu o tom i mluvily -, že by se měl snížit počet výborů a podvýborů. Pro pořádek je třeba říct, že hnutí ANO skutečně navrhlo sloučit bezpečnostní výbor s výborem pro obranu, čímž by se počet zredukoval z 18 na 17, ale Sněmovna jako celek to neschválila.

Jinak stávající Sněmovna zrušila jen jednu komisi (pro kontrolu činnosti práce kanceláře Sněmovny) a sloučila dvě delegace (do Meziparlamentní unie a do Středoevropské iniciativy) do jedné.

Tím úspory končí.

Předsedové podvýborů? Teprve se uvidí...

Další slib - snížit počet podvýborů - teprve prověří čas. Výbory ještě neměly prostor své podvýbory ustavit. Podíváme-li se ale do historie, ani tady není příliš důvod k optimismu.

Minulá Sněmovna například v rámci úspor slibovala, že předsedy podvýborů budou výlučně místopředsedové výborů, aby se ušetřilo na příplatcích pro předsedy orgánů, které se sejdou párkrát za volební období (například podvýbor pro kontrolu hospodaření ve veřejné správě se za celé minulé období sešel pouze dvakrát).

Oproti tehdejší dohodě ale nakonec poslanci zvolili hned 29 předsedů podvýborů, kteří žádnou jinou funkci neměli. Např. výbor pro vědu a vzdělávání měl 5 podvýborů - a v čele všech stáli předsedové, kteří místopředsedy výboru vzdor slibům nebyli. Podobně na tom byly zdravotní výbor a výbor pro sociální politiku.

Jak tomu bude v tomto volebním období, se teprve uvidí.

 

Právě se děje

Další zprávy