Co ODS slibovala
Tři daňová pravidla ODS
1. ODS si přeje, aby místo složitých, vysokých a nerovných daní nastoupila jednoduchá, nízká a rovná daň a to jak z příjmů fyzických, tak právnických osob. ODS chce rovnou daň ve výši 15 %.
2.Navrhujeme zahájit sjednocování sazeb DPH do jediné sazby na cílovou úroveň také ve výši 15 %. To přinese výrazné zjednodušení administrativy jak pro stát, tak pro občany.
3. ODS navrhuje nízké daně, protože umí vytvořit levný stát. Nikdy bychom nenavrhovali takový zásah do daňového systému, který by mohl dostat stát do dluhů a ohrozit zdraví veřejných financí.
Zdroj: Volební program ODS 2002Praha - Reforma daní může zrychlit hospodářský růst a o tuto příležitost by nás vláda neměla svým příliš opatrným návrhem připravit. Tak zní poselství Vlastimila Tlustého parlamentu.
Rebel z ODS tvrdí, že může zajistit, aby se česká ekonomika stala skutečným tygrem střední Evropy. Ekonomika poroste v příštím roce o osm procent a v roce 2009 o devět procent tedy o tři, resp. čtyři procenta rychleji, než se dnes předpokládá. Pokud přesvědčí vládní poslance, může se Topolánkův reformní plán výrazně změnit.
První příležitost dostane Tlustý už příští týden, když sněmovna začne o reformním zákoně jednat. "Předpokládám, že vládní návrh v prvním čtení projde. Ve druhém čtení chci prosadit komplexní pozměňovací návrh reformního batohu," vysvětluje Tlustý svou strategii. Když vláda jeho námět odmítne, ve třetím čtení bude hlasovat proti ní.
| Vše o vládní reformě daní, dávek a zdravotnictví Projděte si speciál Aktuálně.cz |
Strategie bude mít větší šanci na úspěch, pokud přesvědčí co nejvíc kolegů z poslaneckého klubu, že návrhy neohrozí státní rozpočet a že odpovídají programu ODS. O to se chce skutečně pokusit.
Kdo ho podpoří? "V tuto chvíli je evidentní, že jich (poslanců ODS) je kolem deseti. Mají stejný názor jako já a říkají, že ODS nemůže opustit svůj ekonomický program a alespoň kousek z něho musí do toho textu prosadit," řekl Vlastimil Tlustý v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1.
Opakujte slovenský zázrak
"Vycházíme ze šest let starého Klausova konceptu a předpokládáme i kompromisy s koaličními partnery," vysvětluje Tlustý.
Proto navrhuje rovnou daň z příjmu ve výši 12 procent i zrušení téměř všech výjimek pro občany i pro podniky.
Projděte si přehledný scénář reformy (článek pokračuje pod grafikou)
Kompromisem je podle Tlustého návrh, že se ihned nezavede jedna úroveň DPH, obě sazby se k sobě jen přiblíží (z dnešních 5 a 19 procent se změní na 9 a 17 procent).
Předkládá i výpočty slovenských expertů Richarda Sulíka a Karola Morvaye. Podle nich dramatické snížení daňové sazby neohrozí stabilitu státního rozpočtu.
Experti předpokládají, že se Česku podaří zopakovat slovenský scénář z roku 2004. Tehdy premiér Mikuláš Dzurinda provedl stejné, byť ne tak radikální reformy. Bylo prý jen zásluhou rovné daně, že se růst ekonomiky během dvou let zrychlil ze 4 na 8 procent HDP. Růst a zrušení dvou set daňových výjimek zároveň rozšířily o 48 procent daňový základ. Díky tomu se podařilo vybrat dost peněz, aby se neohrozil rozpočet.
V Česku se sníží daně radikálněji, než na Slovensku, také se zruší 300 výjimek, tedy víc, než u sousedů. Ekonomika zrychlí o 4 procenta stejně jako na Slovensku a tím se rozšíří daňový základ dokonce o 55 procent. Rozpočet by měl přežít.
Sulík připomíná, že Klausův volební program z roku 2002 byl jednou z inspirací pro slovenskou rovnou daň.
Největší možný optimismus
Karol Morvay vysvětluje podrobněji, že růst potáhnou investice podniků a spotřeba občanů.
Podle Aleše Michla z Raiffeisen Bank to je ovšem hodně velký optimismus. Například by to znamenalo, že podniky musí investovat všechny peníze, které ušetří na daních. "Zároveň by domácnosti musely každou ušetřenou korunu okamžitě utratit za zboží," dodává. V letech 2008 i 2009 by tedy spotřeba domácností rostla o 8-10 procent. Při zrychlení konzumu by šlo skutečně o unikátní čísla, protože letošní rekordní růst spotřeby má dosáhnout 5,5 procenta.
Optimistický výhled se proto stal terčem kritiky českých ekonomů. "Spotřeba i investice podniků se mohou a nemusí zrychlit," říká Michl. Nevylučuje, že dramatické daňové škrty růst urychlí, přínos však nemůže být vyšší, než 1,5 procenta HDP.
Připomíná i anketu mezi slovenskými ekonomy, který provedla společnost Ineko. Podle ní byl čtyřprocentní skok jen z poloviny zásluhou Dzurindových reforem. Zbytek zajistily zahraniční investice a vstup do EU.
S tím souhlasí i David Marek z investiční banky Patria: "Osmi nebo devítiprocentní růst je příliš drsný předpoklad, když česká ekonomika má potenciál do pěti procent. Hrozily by velké výpadky daní."
Tlustého krizový polštář
Stejně to vidí Tomáš Sedláček z ČSOB. "Je to přesně ten přístup, který nemá být," hodnotí Tlustého návrh. Není prý možné používat čísla k tomu, aby zdůvodnily návrh reformy, a nepočítat přitom, že optimistické odhady nemusí vyjít. "Mně se zdají přestřelené údaje o tak mimořádném růstu HDP. A stavět na předpokládaném hospodářském růstu daňovou reformu je chiméra," potvrzuje Sedláček.
Pokud by Tlustý postupoval po vzoru dosavadních ministrů financí, měl by počítat s krizovou variantou, při níž by musel počítat nejméně se čtvrtinovým výpadkem daně z příjmu, tedy s propadem 70 až 80 miliard korun.
Tlustý takovou kritiku odmítá a ukazuje, že je možné provést stejnou reformu s větší opatrností. Pokud by například rovná daň klesla jen na 15 procent a horní sazba DPH zůstala na současných 19 procentech, vytvořila by se rezerva 70 miliard pro případ, že růst bude přece jen pomalejší. "Každý si může zvolit svou úroveň reformy," říká Tlustý a dodává, že mu nejde o konkrétní čísla, ale o princip rovné daně.
"Kdo si prohlédne vládní návrh a chce ho podporovat, ten musí uznat, že ten můj je lepší," dodává.
Dílčí pochvala
Snaha bývalého ministra financí proto získala dílčí podporu. Se sympatiemi o něm mluví Tomáš Ježek, který byl spolutvůrcem ekonomické reformy z počátku devadesátých let a dnes přednáší na Vysoké škole ekonomické.
"Myslím, že Tlustého návrh je lepší v tom, že víc sbližuje sazby DPH a že je celkově ostřejší. Ale hlavně si myslím, že by bylo velmi nedobré, kdyby kvůli sporu mezi poslancem Tlustým a zbytkem vládních finančníků nakonec nebyla žádná reforma. Stálo by za to, aby se spolu domluvili," vyzývá bývalý ministr.
Tlustého pochválil i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. "Nebál bych se řadu věcí z jeho návrhu do reformy převzít," říká. Líbí se mu snaha uskutečnit alespoň část předvolebních slibů. "Vláda místo toho strávila šest měsíců vysvětlováním, že to nejde," doplnil šéf průmyslníků.
Podle Míla by poslanci alespoň mohli snížit daň podnikům rychleji, než navrhuje premiér Topolánek sazby 19 procent by mohla dosáhnout už v příštím roce, nemělo by se čekat o dva roky déle.
Tvrdá kritika
Dílčí podporu Tlustého daňové reformy vyvažuje rezolutní kritika.
"Daně přece nejsou tím, co českou ekonomiku trápí nejvíc. Důraz na jejich snižování je sám o sobě chybný," míní analytik Marek.
Důležitější je podle něho stabilizace státního rozpočtu, což nelze dosáhnout bez škrtů v sociálních a zdravotních výdajích, dalším nutným krokem je penzijní reforma. Snižování daní proto v této chvíli ohrožuje hlavní vládní cíl.
"Nemám námitky proti rovné dani, Tlustého plán založený na zbožných přáních je ale riskantní v této citlivé době, kdy se dostal rozpočtový schodek mimo kontrolu," říká Markův kolega Sedláček. Vadí mu i to, že exministr Tlustý při svých návrzích počítá se stabilním rozpočtem až v roce 2009 a v roce 2008 mlčky připouští další propad.
Motivovat podnikatele nižší či rovnou daní je podle Sedláčka možné, jde toho ovšem dosáhnout bez rizika pro veřejné finance. Stát se může ke snížení daní zavázat do příštích let, až bude rozpočet nad vodou.
