Praha - Necelý půlrok předtím, než Václav Klaus podstoupí souboj o setrvání na Hradě, shodli se čtyři z pěti šéfů parlamentních stran, že prezidenta mají volit přímo lidé. Proti se postavil pouze předseda ODS Mirek Topolánek.
Jiří Paroubek z ČSSD se na konferenci v Senátu dokonce zavázal, že jeho strana předloží návrh potřebné ústavní změny. Překážkou zůstává ODS. Premiér Mirek Topolánek řekl: "Jsem pro to zachovat nepřímou volbu hlavy státu. Je tradiční. Nepřináší zásadní problémy."
Občanští demokraté jsou dost silní, aby změnu ústavy zablokovali ve sněmovně i v Senátu. Není však jisté, jestli všichni zákonodárci z ODS sdílejí názor svého předsedy.
"O přímé volbě začneme diskutovat až ve chvíli, kdy někdo přímou volbu prezidenta navrhne," potvrdil rozdílné postoje uvnitř ODS místopředseda Senátu Jiří Šneberger.
Zvolte si loutku
Shoda čtyř stranických lídrů jde ještě dál. Na rozdíl od minulosti se shodnou na tom, že přímo volený prezident nemá mít víc pravomocí, než dosud. V anketě členů ČSSD to měla odmítnout naprostá většina dotázaných. "To je výsledkem působení Václava Klause ve funkci prezidenta," podotkl Paroubek, podle kterého Klaus využívá funkce k prosazování vlastních názorů a nehledí na zájem státu.
Sociálním demokratům dlouhodobě vadí, že prezident může bez souhlasu premiéra jmenovat členy Ústavního a Nejvyššího soudu i členy bankovní rady ČNB. Omezit pravomoci přímo volenému prezidentovi chce za lidovce Jiří Čunek, například by nesměl bez souhlasu premiéra udělovat milosti.
Co řekli o přímé volbě prezidenta
Proti přímé volbě
Mirek Topolánek (ODS)
"Nejsem přesvědčeným zastáncem ani jedné varianty. To mě jako konzervativce vede k tomu neměnit dnešní status quo, když k tomu nejsou pádné důvody."
Přímá volba ano, ale
Jiří Paroubek (ČSSD)
"Sociální demokracie navrhne ústavní změny k zavedení přímé volby, odmítá však zrušení parlamentní demokracie a posílení pravomocí prezidenta. Ty by se měly naopak omezit."
Vojtěch Filip (KSČM)
"Nemáme nic proti přímé volbě prezidenta. Nepřipustíme však oslabení moci zákonodárné ve prospěch moci výkonné. Důležitější než přímá volba je pro posílení přímé demokracie zákon o referendu."
Jiří Čunek (KDU-ČSL)
"Naším cílem je zavedení přímé volby. Změna ústavy se ale nemusí dotknout prezidentských pravomocí. Mohou se zvážit dílčí změny, například prezidentskou milost může podepisovat také premiér."
Martin Bursík (SZ)
"Přímou volbu si dlouhodobě přeje většina občanů. Jen sporadicky si však přejí silného prezidenta, který by řídil vládu a rozpouštěl zákonodárný sbor."
Silného prezidenta nechtějí ani Zelení, ani komunisté. Novinkou je tento postoj u KSČM. Podle předsedy Vojtěcha Filipa je podmínkou přímé volby zavedení pravidla, že prezident nesmí rozhodnout o ničem, pokud mu to nepředepisuje ústava, nebo pokud s tím nesouhlasí premiér.
Když loutka, proč přímo?
Předseda ODS Topolánek se s předsedy čtyř stran shoduje na tom, že pravomoci prezidenta není třeba rozšiřovat: "Co se týká postavení prezidenta v ústavním systému, pokládám ho navzdory všem kritikám za v zásadě optimální," prohlásil.
Souhlasí i s tím, že má být nadstranickou osobností: "Prezident nemá v pravém slova smyslu vlastní politický program. Hraje spíše roli ústavní pojistky a národního svorníku, je nositelem hodnot jako je kontinuita, tradice, jistota."
Na rozdíl od kolegů z toho vyvozuje, že je tedy zbytečné, aby měl prezident s omezenou pravomocí přímý mandát od občanů. "Nemá ho ani britská královna," doplnil.
Lepší prezidentská, než parlamentní vláda
Názor českých politiků se liší od zkušeností zemí, které přímou volbu zavedly. Pořadatel senátní konference, společnost eStát k diskusi pozval i zástupce Slovenska a Francie, tedy země, která má v Evropě s přímou volbou prezidenta největší zkušenost.
Francie zavedla silného prezidenta po dohodě nejsilnější stran v roce 1958, když parlament nebyl dlouhodobě schopen sestavit stabilní vládu. "Proto chtěli politici zakotvit autoritu vlády na instituci prezidenta namísto na parlamentu," vysvětlil ústavní převrat Jean-Claude Colliard z Pařížské univerzity.
Nakonec se však ukázalo, že prezident, který má právo jmenovat premiéra a rozpustit parlament, je silnější než vláda. Osvědčilo se to při třech případech tzv. kohabitace, kdy byli premiér a prezident z různých stran. Prezident vždy vyvolal nové parlamentní volby, které vyhrála jeho strana. Nezbytným předpokladem funkčního prezidentského systému je podle Colliarda pravidlo, že strany nasazují do prezidentských voleb své předsedy. Prezidenty zatím byli vždy šéfové velkých stran, gaullistů, nebo socialistů.
"Lidé chtějí vždy volit hlavní představitele státu. V zemích, kde není přímá volba presidenta, obvykle lidé v parlamentních volbách vybírají mezi dvěma premiéry," zdůraznil shodný trend v západní Evropě Colliard. Přímá volba prezidenta má tu výhodu, že odstraňuje volební paty.
Nikdo není jako Francie
V žádné z evropských zemí se prezident neprosadil tak výrazně proti parlamentu, jako ve Francii. Zákonodárcům se ho zpravidla podařilo spoutat omezením pravomocí. Základním nástrojem je zákaz jakékoli činnosti bez souhlasu premiéra, případně možnost sněmovny přehlasovat prezidentské veto.
Bulharsko dokonce svému přímo volenému prezidentovi výslovně předepisuje, koho smí jmenovat premiérem. Po šéfovi vítězné strany ve volbách musí být jmenován vůdce druhé strany a po něm předseda některé z dalších parlamentních stran.
Také Češi chtějí udržet prezidenta pod kontrolou, předem je však nepochybné, že budoucí přímo volená hlava státu se s tím nesmíří.
Vzpoura prezidentů
"Když je prezident přímo zvolen lidem, výrazně posílí vůči ostatním ústavním orgánům. Proto bude nutné přistoupit ke změně ústavních kompetencí," upozornil na senátní konferenci ministr Cyril Svoboda, který řídí vládní legislativní radu.
Bude logické, když dostane větší možnost pracovat bez vládního dohledu. Svobodovy úvahy potvrdil z praxe ředitel kanceláře slovenského prezidenta Milan Číč. "Slovensko udělalo chybu, když po zavedení přímé volby prezidenta nerozšířilo jeho kompetence. Důsledkem je dlouhodobý konflikt mezi prezidentem a premiérem," shrnul slovenskou zkušenost.
Pokud Slovensko bude měnit ústavu, prezident v ní podle Číče posílí. "Posílilo by to i stabilitu státu," dodává.
