Zelené čeká klíčové rozhodování. Zatím jdou do voleb jak s ČSSD, tak třeba s TOP 09

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
3. 7. 2020 14:25
Sociální demokracie, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí i TOP 09. Tak široký je rozptyl partnerů, které si Strana zelených vybrala pro letošní krajské a senátní volby. "Necháváme regionům volnost," říká k tomu vedení Strany zelených, které čeká za pár měsíců zásadní rozhodnutí. S kým jít za rok do parlamentních voleb, po kterých chtějí mít poslance. Ty poslední měli v roce 2010.
Magdalena Davis a Michal Berg vyvedli stranu z letitých hádek, brzy se ale musí rozhodnout,  kdo jim je nejbližší pro volby do Poslanecké sněmovny.
Magdalena Davis a Michal Berg vyvedli stranu z letitých hádek, brzy se ale musí rozhodnout, kdo jim je nejbližší pro volby do Poslanecké sněmovny. | Foto: Kateřina Barvířová

Nebývá zvykem, aby se na tiskových konferencích politických stran předávaly kytice, a pokud už ano, tak určitě ne mezi zástupci různých politických stran. Přesto se v tomto týdnu taková scéna odehrála. Člen Strany zelených Richard Kreml předával kytici bývalé europoslankyni ČSSD Olze Sehnalové, vedle které stála ministryně za ČSSD Jana Maláčová. 

Přítomnost Kremla měla jednoduché vysvětlení. Zelení se ve Zlínském kraji rozhodli jít do krajských voleb na kandidátce ČSSD. Kandidátku vede právě Sehnalová a je na ní také Maláčová. Kreml jako nejvýše postavený zelený je na 5. místě.

"Jsme alternativa slušných a pracovitých lidí proti sobectví, hulvátství a aroganci," prohlásil Kreml. I když nikoho nejmenoval, šlo z jeho slov vyvodit, že kritika míří zejména na hejtmana Zlínského kraje a lídra kandidátky KDU-ČSL Jiřího Čunka. Tomu sociální demokraté, Zelení i některé další strany vyčítají především plán na výstavbu zbrusu nové nemocnice. 

Proti výstavbě je i část místních lékařů, ostatně Kreml je sám lékař, věnuje se ortopedii. "Věříme, že se lidé zvednou a pochopí, že tyto krajské volby jsou pomalu důležitější než volby parlamentní. V krajských se rozhoduje o něčem, co je jim mnohem bližší, než jsou vztahy k Tchaj-wanu, nebo jestli bude stát Koněv v Praze na náměstí nebo někde jinde," tvrdí Kreml v narážce na spory ohledně umístění sochy sovětského maršála Koněva.

Se sociální demokracií se Zelení domluvili na spolupráci kromě Zlínského kraje ještě v Královéhradeckém kraji. Tam vznikla koalice s názvem Spolu pro kraj, ve které jsou kromě sociálních demokratů a Zelených ještě Osobnosti kraje.

Zleva doprava

Nejen předávání květin, ale také samotné spojenectví mezi ČSSD a Zelenými není v těchto volbách rozhodně něčím obvyklým. Strana zelených po bouřlivém období, kdy zažila několik předsedů a mnoho debat, jakou politiku má vlastně dělat, začala "pošilhávat" spíše po stranách od středu napravo. Což naznačují i různá spojenectví pro krajské a senátní volby. 

Například ve Středočeském kraji kandiduje Strana zelených společně s TOP 09, která se dlouhodobě profiluje jako konzervativně orientovaná pravicová strana. Do koalice pod značkou Spojenci pro Středočeský kraj jdou ještě s Hlasem Pavla Teličky.

V Moravskoslezském kraji jdou Zelení se STAN a Nezávislými, V Plzeňském kraji opět se STAN a hnutím Pro Plzeň, v Ústeckém kraji se rozhodli pro koalici Spojenci pro kraj, ve které je kromě jiných TOP 09.

Samostatnou kandidátku nakonec vytvořila Strana zelených jen ve třech krajích, a to Jihočeském, Pardubickém a na Vysočině.

Když se on-line deník Aktuálně.cz zeptal dvou předsedů Strany zelených, co říkají na takto velmi různorodý výběr spojenců pro krajské volby, shodně odpověděli, že nechali spolustraníkům v regionech volnost. Bylo tedy na Zelených v krajích, zda vytvoří zcela samostatnou kandidátku, nebo se domluví na spolupráci s někým jiným.

"Říkali jsme našim lidem v regionech, že je lepší, když si pro krajské volby domluví spolupráci s dalšími stranami nebo hnutími. S kým to ale konkrétně bude, to už necháváme na nich podle toho, jaké mají v kraji vazby," vysvětluje spolupředseda Strany zelených Michael Berg.

Pozor na nečitelnost, říká politolog

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci si strana musí dát pozor, aby její politika byla jasně čitelná, stejně jako její směřování a blízkost k jiným stranám. 

"Chápu, že nechávají vznik koalic na svých regionálních organizacích, ve kterých mohou mít populární lídry, kteří v krajích reprezentují politiku strany. Pokud by ale měla být strana takto rozkročená dlouhodobě, tak by to pro ni znamenalo v podstatě konec. Jestli se totiž lidem něco na politických stranách nelíbí, tak je to nečitelnost," uvedl Šaradín.

Poukazuje také na minulost strany, kterou zásadně poznamenaly právě spory o její další podobu a směřování. I proto ztrácela u voličů podporu a nikomu z následovníků předsedy Martina Bursíka se už nepodařilo dostat stranu do Poslanecké sněmovny.

Martin Bursík během zahájení kampaně v roce 2010, po volbách už se zelení do sněmovny nedostali. A od té doby zástupce v dolní komoře nemají.
Martin Bursík během zahájení kampaně v roce 2010, po volbách už se zelení do sněmovny nedostali. A od té doby zástupce v dolní komoře nemají. | Foto: Ludvík Hradilek

"Nečitelnost byla u Zelených dlouhodobý problém. Programově na tom byla strana velmi dobře, ale tím, že byla rozpolcena, tak voliče ztrácela. U žádné politické strany není možné minulost deseti patnácti let bezprostředně změnit," říká Šaradín, který označuje za nadějné poslední dění, kdy někteří straníci odešli a většina podpořila ve vedení dvojici Magdalena Davis - Michael Berg. 

"Po této volbě se mi zdá Strana zelných mnohem čitelnější než dříve. Myslím, že vědí, co chtějí, ale najít si pro své myšlenky širší podporu v českém politickém systému bude pro ně asi nesmírně obtížné. Řekl bych, že se posunují zleva někam do středu, k levici teď mají malinko dál. Ve středu to pro ně ale může být ubíjející, protože středových stran je vždy spousta," soudí politolog.   

Strana zelených v krajských a senátních volbách

KRAJSKÉ VOLBY

  • Zlínský kraj 

kandidáti a kandidátky Zelených na kandidátce ČSSD

  • Olomoucký kraj 

Koalice pro Olomoucký kraj: KDU-ČSL, TOP 09, Strana zelených, ProOlomouc

  • Liberecký kraj

Koalice pro krajinu: Strana zelených, Liberálně ekologická strana (LES)

  • Ústecký kraj

Spojenci pro kraj: JmePRO!, TOP 09, Strana zelených, SNK Evropští demokraté, LES

  • Středočeský kraj

Spojenci pro Středočeský kraj: TOP 09, Hlas, Strana zelených

  • Královéhradecký kraj

Spolu pro kraj: Koalice Osobnosti kraje, ČSSD a Zelení

  • Karlovarský kraj

STAN - Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb, TOP 09 a SZ 

  • Moravskoslezský kraj

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, NEZÁVISLÍ, Strana zelených

  • Plzeňský kraj 

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, PRO PLZEŇ a Strana zelených

  • Jihomoravský kraj

Spolu pro Moravu: TOP09, Strana zelených, Moravské zemské hnutí, Idealisté, LES

  • Pardubický kraj

Strana zelených má čistě svou kandidátku

  • Jihočeský kraj

Strana zelených má čistě svou kandidátku

  • Vysočina

Strana zelených má čistě svou kandidátku

SENÁTNÍ VOLBY (koho Strana zelených podporuje)

  • Václav Hampl (Praha 1)
  • Václav Láska (Praha 5)
  • David Smoljak (Praha 9)
  • Jitka Seitlová (Přerov)
  • Jiří Dienstbier (Kladno)
  • Michal Šmarda (Žďár nad Sázavou)
  • Daniel Pitek (Louny)

Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě nedávají Zeleným silnější naději, že by se mohli do sněmovny dostat. K tomu by v případě vlastní kandidatury potřebovali alespoň pět procent hlasů. Ovšem například květnový volební model STEM jim přisoudil 1,8 procenta voličů.

Spojenectví s ODS by už bylo za hranou

I proto je pravděpodobnější, že Zelení budou zvažovat vstup do nějaké předvolební koalice.  

Ostatně dvojice Davis-Berg ví, že do tuhého půjde ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o koalicích pro parlamentní volby. Pokud Zelení nepůjdou samostatně, budou se muset rozhodnout buď pro strany od středu doprava, tedy STAN nebo například TOP 09 či KDU-ČSL, nebo spíše pro levici. Tedy sociální demokracii, případně pro nově vznikající strany typu Idealistů či Budoucnosti, s nimiž už teď někteří členové Zelených spolupracují.   

"Debata k parlamentním volbám probíhá už teď, ale říkat, s kým bychom šli, je předčasné, protože jednáme se všemi. Zatím můžeme říci, že vedeme otevřený dialog se všemi demokratickými stranami. Jak to ale nakonec dopadne, to je ve hvězdách," uvedla Davis.

Berg ani Davis zatím nechtějí říkat, ke komu mají blíž oni nebo většina spolustraníků, mluví o demokratických stranách, čímž nemyslí ani komunisty, ani SPD Tomia Okamury. Berg navíc zmiňuje ještě jednu stranu - ODS.

"Spojenectví s ODS by už bylo za hranou. Z demokratických stran máme s ODS nejmenší programovou shodu. Těžko bychom hledali nějaké společné průniky," říká a popisuje, co mu na občanských demokratech například vadí. "ODS si sice udělala kongres bez plastů, ale nakonec jde vždycky o to, jak poslanci té které strany hlasují o zákonech. A kupříkladu poslanec ODS Jan Zahradník se při projednávání odpadového zákona snažil prolobbovat některé věci pro firmy, které chtějí nadále skládkovat. Což je přesně v rozporu s tím, že my chceme podpořit více recyklaci," popisuje Berg.

Zelení by se nám líbili, říká Maláčová

Pokud jde o sociální demokracii, místopředsedkyně strany Jana Maláčová sdělila Aktuálně.cz, že vedení ČSSD se Zelenými ještě nejednalo, ale spolupráci například ve Zlínském kraji hodně vítá. 

"Jsem velmi ráda, že tady spolupráce klapla. Slouží nám to zároveň jako určitý pilotní projekt pro možnou širší spolupráci. Nám by se taková spolupráce líbila," přiznává Maláčová. Když přijde řeč na program Zelených, tvrdí, že v tomto mají obě strany k sobě blízko. "Jde ale o to, aby lidé zeleným tématům rozuměli. Nemluvila bych přímo o změně klimatu, protože u toho mají lidé pocit, že jde o něco vzdáleného. Ale ochrana přírody, odpovědi na to, co se suchem, co se špatným vzduchem, to je něco, na čem bychom se mohli shodnout," podotkla Maláčová.

Zelené se možná budou snažit pro sociální demokracii "ulovit"  ještě další dva známí sociální demokraté, a to místopředseda strany Michal Šmarda a senátor Jiří Dienstbier. Shodou okolností jdou oba dva letos na podzim do boje o Senát a oba získali mimo jiné podporu Strany zelených.

Zelení podporují také stávající pražské kandidáty do Senátu Václava Hampla, Václava Lásku a Davida Smoljaka, v Přerově nynější senátorku Jitku Seitlovou a v Lounech sedláka Daniela Pitka. Mimochodem, celkově je v horní parlamentní komoře 8 senátorů, kteří měli a mají větší či menší podporu Zelených.

Oba spolupředsedové Zelených ale upozorňují, že strana se snaží především soustředit na svou vlastní politiku, aby byla pro voliče lákavá. Minulý týden například Magdalena Davis společně se senátory Přemyslem Rabasem a senátorem Petrem Orlem předali ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi petici Krajina bez jedů. Petice, kterou podepsalo přes 15 tisíc lidí, brojí proti plošné aplikaci jedu STUTOX II, kterým dochází k otravě dravců, sov, čápů i dalších zvířat.

Pro Stranu zelených je jedním z naprosto klíčových témat i výstavba nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Jsou přesvědčeni, že taková dostavba bude předražená a dotkne se peněženky všech obyvatel Česka. I v tomto případě spustili petici, tentokrát s názvem Nechceme platit za Dukovany. Vystupují v ní proti návrhu zákona ministerstva průmyslu na podporu jaderné energie, který označují za "jaderný tunel". 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Důvěra v českou ekonomiku opět klesla, firmy trápí zdražovaní materiálů

Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen. Na webu o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání jsou ale všechny indikátory vyšší.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Na Sardinii zadrželi bývalého katalánského premiéra Puigdemonta, Madrid ho viní ze vzpoury

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Podle katalánského deníku La Vanguardia současného europoslance zadržela na základě zatykače, který vydal španělský nejvyšší soud. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Politik by měl v pátek stanout před italským soudem.

Puigdemont odcestoval na Sardinii, aby se zúčastnil folklórního festivalu a jednal s tamními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. "Když přistál na letišti v Algheru, tak ho zadržela policie," uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář.

Soud v Sassari by měl nyní rozhodnout, zda politika vydá do Španělska či nikoliv. Stání je naplánováno na dnešní dopoledne, ačkoliv podle agentury ANSA není jasné, zda soudce rovnou rozhodne o extradici. "Věříme, že justiční orgány Puigdemonta propustí. Je to už počtvrté, co se tohle stalo," prohlásil politikův právní obhájce Gonzalo Boyer.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy