Služební zákon bez superúředníka? Nápad úplně ztratil smysl

Lucie Stuchlíková Mikuláš Klang Lucie Stuchlíková, Mikuláš Klang
8. 8. 2014 10:55
Vláda nezřídí generální ředitelství státní služby. Ústupek opozici kritizují politologové, odbory i autor původního návrhu Dienstbier.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Od nové varianty služebního zákona nelze očekávat odpolitizování státní správy, tvrdí politologové spolu s autorem původního návrhu Jiřím Dienstbierem. Koalice na středečním jednání ustoupila opozici a rozhodla o zrušení jednoho ze základních pilířů zákona o státní službě – generálního ředitele.

Místo superúředníka, na kterého by přešla část pravomocí politiků, se počítá s náměstkem pro státní službu s výrazně omezenými kompetencemi.

"Opozici se podařilo vnutit vládě zákon, který bude k ničemu. Tenhle zákon je jednoznačně vykastrovaný. Ztrácí úroveň, kterou má mít," vyjádřila se k nové variantě zákona politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle politologa Bohumila Doležala bylo generální ředitelství vůbec nejdůležitější součástí celého zákona. "Tím se celé tažení za rekonstrukci státu zhroutilo. Je zjevné, že původní koncepce byla, že tady vznikne cosi jako nezávislá státní správa, a tato koncepce se zhroutila ve prospěch politického pragmatismu," řekl Doležal.

Proti zrušení ředitelství se postavily také odbory. Autor zákona Dienstbier dokonce oznámil, že odmítá dál na zákonu pracovat a neručí za něj u Evropské unie. "Pokud srovnáme tento nový návrh s tím, co jsme připravili my, je tam jednoznačně větší míra politizace. A to zejména s ohledem na jmenování státních tajemníků," konstatoval Dienstbier.

Tajemníky jmenuje vláda

Státní tajemníky neboli nejvyšší úředníky jednotlivých ministerstev měl v původním plánu jmenovat právě generální ředitel. Dienstbier si od toho sliboval úplné oddělení úředníků od politiků. Jenže nový nejvyšší post ve státní správě – náměstek pro státní službu – takovou pravomoc nedostane.

Státní tajemníky bude místo toho jmenovat vláda na návrh ministra. "Částečně to jde proti odpolitizování státní správy, ale my to nejsme schopni prohlasovat. Je to ústupek opozici, tak je alespoň vidět, o co jí jde," řekl k tomu předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Generální ředitel se tak zredukuje pouze na manažera, který bude řešit třeba vzdělávání nebo připravovat výběrová řízení. Jejich výsledky by sice měly být pro politiky závazné, už teď si ale chystají zadní vrátka. "Vláda by se sice měla řídit výsledkem soutěže, ale zároveň by měla mít možnost v odůvodněných případech kandidáta vyloučit," uvedl místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Kromě státních tajemníků měl superúředník jmenovat také šéfy některých státních úřadů, například Finanční správy, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost či Správu státních hmotných rezerv. "To byla také jedna z věcí, která nám vadila. Zůstane to tak, jak je to doteď. Ta pravomoc se v žádném případě nebude přesouvat na úředníky," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle Bartoška se tato otázka bude teprve řešit, nicméně i lidovci podporují spíše variantu, kdy bude šéfy úřadů jmenovat vláda.

A do třetice – generální ředitel měl stát v čele vlastního ředitelství nezávislého na jednotlivých ministerstvech. Jeho náhradník ovšem bude podřízen ministerstvu vnitra.

Místo superúředníka superministerstvo

"Vezměte si, jaký problém s ministry vnitra řešíme, jestli třeba má jmenovat policejního prezidenta, a teď mu předhodíme celou státní správu. To je obrovský průšvih," říká Dvořáková a připomíná, že půjde jen o opakování nestandardní situace, kdy Česká republika po vzoru okolních zemí zřídila Finančně analytický útvar, jako jediná ho však svěřila pod kontrolu ministerstva financí.

"Převedení kompetencí na jakékoliv ministerstvo či ministerstva zapříčiní vznik superministerstva a jednoznačně popře proklamovanou depolitizaci státní správy. Právě prostřednictvím těchto superministerstev budou i ostatní pod politickým vlivem, byť nepřímým," napsal v tiskové zprávě Odborový svaz státních orgánů a organizací.

Podle Dienstbiera je nejvhodnější variantou Úřad vlády. Pokud už dohled nad státní správou musí mít nějaké ministerstvo, svěřil by ho spíše resortu práce a sociálních věcí.

Článek vyšel 8. srpna 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy